Australan objevil na procházce kosti neznámého ptakoještěra

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Archeologie je Petersonovým koníčkem, v roce 2021 proto vyrazil do oblasti bohaté na fosilie, kde byla v roce 1989 nalezena kostra takzvaného pliosaura, dravého mořského plaza. „Zrovna jsem byl na cestě k autu, když jsem si všiml, že ze země trčí kost. Ihned mi bylo jasné, o co jde. Kosti ptakoještěrů jsou extrémně vzácné a hned se dají poznat,“ řekl o svém objevu třiačtyřicetiletý Peterson.

Vědci z Curtinovy university (Curtin Univerzity) v Západní Austrálii nedávno oznámili, že kosti skutečně patří dosud neznámému ptakoještěrovi. Na počest Petersonova objevu dostal nový druh jméno Haliskia peterseni.

Dosud nejzachovalejší ptakoještěr nalezený v Austrálii

Na základě tvaru lebky, uspořádání zubů a ramenní kosti vědecký tým vedený doktorandkou Adele Pentlandovou tvora označil za zástupce druhu anhanguery, středně velkého ptakoještěra, který žil zhruba před 110 miliony let. Ostatky tohoto druhu nalezli archeologové rovněž v Brazílii, Anglii, Maroku, Číně nebo Spojených státech. Vědci se domnívají, že druh se primárně živil rybami.

„Usuzujeme, že před sto miliony let, kdy většina západního Queenslandu byla pod vodou, byla Haliskia s rozpětím křídel kolem 4,6 metru obávaným predátorem,“ uvedla Pentlandová s tím, že nalezená kostra je kompletní z dvaadvaceti procent, tedy více než dvakrát zachovalejší než jediný dosud známý ptakoještěr nalezený v Austrálii.

Petersen svůj objev označil za vzrušující impuls pro vědu a vzdělávání. „Jsem nadšený, že jsem objevil nový druh. Archeologii miluji proto, že nám pomáhá utvářet moderní vědomí o prehistorických tvorech,“ řekl amatérský archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 1 hhodinou

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 2 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026
Načítání...