Australan objevil na procházce kosti neznámého ptakoještěra

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Archeologie je Petersonovým koníčkem, v roce 2021 proto vyrazil do oblasti bohaté na fosilie, kde byla v roce 1989 nalezena kostra takzvaného pliosaura, dravého mořského plaza. „Zrovna jsem byl na cestě k autu, když jsem si všiml, že ze země trčí kost. Ihned mi bylo jasné, o co jde. Kosti ptakoještěrů jsou extrémně vzácné a hned se dají poznat,“ řekl o svém objevu třiačtyřicetiletý Peterson.

Vědci z Curtinovy university (Curtin Univerzity) v Západní Austrálii nedávno oznámili, že kosti skutečně patří dosud neznámému ptakoještěrovi. Na počest Petersonova objevu dostal nový druh jméno Haliskia peterseni.

Dosud nejzachovalejší ptakoještěr nalezený v Austrálii

Na základě tvaru lebky, uspořádání zubů a ramenní kosti vědecký tým vedený doktorandkou Adele Pentlandovou tvora označil za zástupce druhu anhanguery, středně velkého ptakoještěra, který žil zhruba před 110 miliony let. Ostatky tohoto druhu nalezli archeologové rovněž v Brazílii, Anglii, Maroku, Číně nebo Spojených státech. Vědci se domnívají, že druh se primárně živil rybami.

„Usuzujeme, že před sto miliony let, kdy většina západního Queenslandu byla pod vodou, byla Haliskia s rozpětím křídel kolem 4,6 metru obávaným predátorem,“ uvedla Pentlandová s tím, že nalezená kostra je kompletní z dvaadvaceti procent, tedy více než dvakrát zachovalejší než jediný dosud známý ptakoještěr nalezený v Austrálii.

Petersen svůj objev označil za vzrušující impuls pro vědu a vzdělávání. „Jsem nadšený, že jsem objevil nový druh. Archeologii miluji proto, že nám pomáhá utvářet moderní vědomí o prehistorických tvorech,“ řekl amatérský archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 15 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 18 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...