Australan objevil na procházce kosti neznámého ptakoještěra

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Archeologie je Petersonovým koníčkem, v roce 2021 proto vyrazil do oblasti bohaté na fosilie, kde byla v roce 1989 nalezena kostra takzvaného pliosaura, dravého mořského plaza. „Zrovna jsem byl na cestě k autu, když jsem si všiml, že ze země trčí kost. Ihned mi bylo jasné, o co jde. Kosti ptakoještěrů jsou extrémně vzácné a hned se dají poznat,“ řekl o svém objevu třiačtyřicetiletý Peterson.

Vědci z Curtinovy university (Curtin Univerzity) v Západní Austrálii nedávno oznámili, že kosti skutečně patří dosud neznámému ptakoještěrovi. Na počest Petersonova objevu dostal nový druh jméno Haliskia peterseni.

Dosud nejzachovalejší ptakoještěr nalezený v Austrálii

Na základě tvaru lebky, uspořádání zubů a ramenní kosti vědecký tým vedený doktorandkou Adele Pentlandovou tvora označil za zástupce druhu anhanguery, středně velkého ptakoještěra, který žil zhruba před 110 miliony let. Ostatky tohoto druhu nalezli archeologové rovněž v Brazílii, Anglii, Maroku, Číně nebo Spojených státech. Vědci se domnívají, že druh se primárně živil rybami.

„Usuzujeme, že před sto miliony let, kdy většina západního Queenslandu byla pod vodou, byla Haliskia s rozpětím křídel kolem 4,6 metru obávaným predátorem,“ uvedla Pentlandová s tím, že nalezená kostra je kompletní z dvaadvaceti procent, tedy více než dvakrát zachovalejší než jediný dosud známý ptakoještěr nalezený v Austrálii.

Petersen svůj objev označil za vzrušující impuls pro vědu a vzdělávání. „Jsem nadšený, že jsem objevil nový druh. Archeologii miluji proto, že nám pomáhá utvářet moderní vědomí o prehistorických tvorech,“ řekl amatérský archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 11 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 11 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 13 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...