Australské vesmírné středisko si odbylo premiéru, odstartovala z něj raketa NASA

Vesmírné středisko v odlehlém regionu australského Severního území si odbylo svou premiéru, když z něj úspěšně odstartovala raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ta do výšky 350 kilometrů vynesla přístroj, který vědcům umožní měřit mezihvězdné rentgenové záření. Komerční zařízení na planině Dhupuma spoluvlastní zástupci místního domorodého kmene Yolngu a NASA ho hodlá využívat dál, napsala agentura Reuters.

„Arnhem leží na dvanácté rovnoběžce a nenajdete mnoho míst, která by byla blíže k rovníku. Zejména nenajdete místa tak blízko u rovníku, kde by bylo suché a stabilní podnebí. Florida a její mys Canaveral například jsou mnohem vlhčí,“ popsal výhody australského střediska astrofyzik Brad Tucker.

NASA chce ze střediska v Arnhemu vypustit v červnu a červenci celkem tři rakety, misi na místě zajišťuje přes sedmdesát jejích spolupracovníků. Pro americkou vesmírnou agenturu jde o první starty z komerčního střediska mimo území USA. „Těšíme se na to, že budeme moci důležité vědecké mise vypouštět i z jižní polokoule a plnit cíle, na které bychom při startu z USA nemohli pomýšlet,“ uvedla zástupkyně NASA Nicky Foxová.

Právě to je případ dalších dvou startů 4. a 12. července, kdy rakety vynesou do vesmíru přístroje pro měření ultrafialového záření a zaměří se na trojhvězdu Alfa Centauri. Sluneční soustavě nejbližší hvězda je viditelná pouze z jižní polokoule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 6 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 8 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 8 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 11 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 12 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 15 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...