Australské domorodé jazyky vznikly z jednoho prajazyka, míní jazykovědci

Před 10 000 lety se zřejmě na „kontinentě protinožců“ mluvilo jedinou řečí – protoaustralštinou. Podle vědců se z ní později vydělily stovky australských domorodých jazyků.

V roce 1788, kdy začala britská kolonizace Austrálie, mluvilo domorodé obyvatelstvo více než 200 jazyky. Třebaže tam stále přežívá 120 domorodých jazyků, pouze dvacítka z nich se aktivně používá.

Výzkum publikovaný v lingvistickém časopise Diachronica jako první dokazuje, že všechny australské domorodé jazyky patří do stejné jazykové rodiny. Potvrdili to lingvisté ze dvou australských univerzit.

„Až dosud se spekulovalo o tom, že Austrálie byla jazykově různorodější než třeba Evropa; chyběl důkaz, že všechny (domorodé) jazyky mají stejný původ,“ řekl BBC lingvista Mark Harvey.

Jak poznat, že jsou si jazyky příbuzné?

Badatelé svůj závěr podpírají tvrzením, že ve zvucích jednotlivých jazyků nalezli opakující se a systematické prvky. „Slova 'good' a 'gut' například poukazují na spojitost angličtiny a němčiny a my jsme v podstatě hledali takové podobnosti (v domorodých jazycích),“ uvedl Harvey.

Lingvisté podle něj spojitosti nalezli v jazycích, kterými se mluví zhruba sto kilometrů od sebe. „Je vysoce nepravděpodobné, že jde o produkt náhody nebo (pozdějšího) jazykového kontaktu,“ vysvětluje profesor Robert Mailhammer.

Lingvisté mají za to, že jazyková rodina má původ na severu kontinentu, odkud se rozšířila a během toho i rozrůznila. „Původní podoba (jazyka) se vyskytovala tam, kde nyní panuje největší jazyková diverzita. Výchozím bodem tedy bude oblast Kimberley (ve státě Západní Austrálie) a severní část Severního území,“ tvrdí Mailhammer.

Tato zjištění podle něj ovšem neodpovídají tomu, jak se podle historiků populace v minulosti po kontinentě pohybovala. Migrace se při šíření jazyků pokládá za klíčový faktor, vysvětluje Harvey. „S prehistorií Austrálie se stále pojí řada otázek, na které neznáme odpověď,“ dodává.

Minulý rok vědci nalezli důkaz, že původní obyvatelstvo na kontinentě žije už nejméně 65 000 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 6 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 7 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 14 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 22 hhodinami
Načítání...