Astronomové věří, že našli první exoměsíc. Je 4000 světelných let od Země

Signál, který našel Keplerův vesmírný teleskop, naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety desetkrát těžší než Jupiter obíhá měsíc. Pokud je to pravda, jde o první měsíc objevený mimo Sluneční soustavu.

Přestože astronomové již našli přes 3000 exoplanet, zatím se jim nepodařilo prokázat, že by kolem jakékoliv z nich obíhal nějaký měsíc. Dokázat to je totiž extrémně složité. Nyní vědecký tým kolem Davida Kippinga z Columbia University v New Yorku tvrdí, že je takovému tělesu na stopě.

Kipping se na hledání exoměsíců specializuje, zasvětil tomuto pátrání celý svůj vědecký život – ani on ale až doposud neměl štěstí; tato tělesa jsou tak drobná a tmavá, že jejich odhalení je pro pozemské přístroje téměř nemožné.

Není ale jasné, jestli tentokrát uspěl, sám varuje před přílišným optimismem: „Doposud to raději popisujeme jako něco podobného měsíci, ale kdo ví, klidně to nakonec může být něco úplně jiného.“ Podoba signálu však dává vědcům poměrně velkou jistotu.

Keplerův dalekohled pátrá po vzdálených planetách tak, že hledá drobné tečky, které přecházejí přes jasné hvězdy – právě tak se projevují oběžné dráhy planet. Pátrání po exoměsících je velmi podobné: mělo by je naznačovat další drobné ztemnění hvězdy těsně po přechodu planety přes sluneční kotouč.

Třikrát a dost

Tento konkrétní signál vědci sledovali už během tří přechodů, což je méně, než by si přáli a než stačí, aby si ujasnili, co vlastně sledovali. Na podzim by proto chtěli zatím záhadný objekt pozorovat znovu, tentokrát pomocí Hubbleova dalekohledu.

Planeta, kolem níž by měsíc měl obíhat, je v hvězdném systému, který leží asi 4000 světelných let od Země. Podle toho, co současná astronomie ví o formování měsíců, zřejmě u planety nemohl vzniknout, nejspíš byl zachycen jejím gravitačním polem. „Je to nejlepší kandidát, jakého jsme kdy měli,“ dodává dr. Kipping.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 5 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 1 hhodinou

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 14 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 15 hhodinami
Načítání...