Astronomové věří, že našli první exoměsíc. Je 4000 světelných let od Země

Signál, který našel Keplerův vesmírný teleskop, naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety desetkrát těžší než Jupiter obíhá měsíc. Pokud je to pravda, jde o první měsíc objevený mimo Sluneční soustavu.

Přestože astronomové již našli přes 3000 exoplanet, zatím se jim nepodařilo prokázat, že by kolem jakékoliv z nich obíhal nějaký měsíc. Dokázat to je totiž extrémně složité. Nyní vědecký tým kolem Davida Kippinga z Columbia University v New Yorku tvrdí, že je takovému tělesu na stopě.

Kipping se na hledání exoměsíců specializuje, zasvětil tomuto pátrání celý svůj vědecký život – ani on ale až doposud neměl štěstí; tato tělesa jsou tak drobná a tmavá, že jejich odhalení je pro pozemské přístroje téměř nemožné.

Není ale jasné, jestli tentokrát uspěl, sám varuje před přílišným optimismem: „Doposud to raději popisujeme jako něco podobného měsíci, ale kdo ví, klidně to nakonec může být něco úplně jiného.“ Podoba signálu však dává vědcům poměrně velkou jistotu.

Keplerův dalekohled pátrá po vzdálených planetách tak, že hledá drobné tečky, které přecházejí přes jasné hvězdy – právě tak se projevují oběžné dráhy planet. Pátrání po exoměsících je velmi podobné: mělo by je naznačovat další drobné ztemnění hvězdy těsně po přechodu planety přes sluneční kotouč.

Třikrát a dost

Tento konkrétní signál vědci sledovali už během tří přechodů, což je méně, než by si přáli a než stačí, aby si ujasnili, co vlastně sledovali. Na podzim by proto chtěli zatím záhadný objekt pozorovat znovu, tentokrát pomocí Hubbleova dalekohledu.

Planeta, kolem níž by měsíc měl obíhat, je v hvězdném systému, který leží asi 4000 světelných let od Země. Podle toho, co současná astronomie ví o formování měsíců, zřejmě u planety nemohl vzniknout, nejspíš byl zachycen jejím gravitačním polem. „Je to nejlepší kandidát, jakého jsme kdy měli,“ dodává dr. Kipping.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 4 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...