Plynná struktura má hmotnost více než tří milionů Sluncí. Přestože při pohledu z centra Mléčné dráhy leží těsně za naším hvězdným systémem, až doposud unikala pozornosti vědců. O existenci struktury informovali astronomové v časopise Nature.
Spektakulární prstenec „hvězdných porodnic“ je největší plynnou strukturou v Mléčné dráze. „Měli jsme ji přímo před obličejem. Je šílené, jak blízko je,“ uvedla profesorka aplikované astronomie Alyssa Goodmanová působící na Harvardu.
Měření prokázala, že se vlna táhne na vzdálenost přes devět tisíc světelných let. Tvoří oblast známou jako paže Mléčné dráhy. Při pohledu shora na plochý disk naší galaxie vypadá jako přímá linie široká asi 400 světelných let.
Srážka dvou galaxií?
Objev mezi astronomy vyvolal celou řadu otázek, mezi nimi je asi nejdůležitější ta, jak vlastně mohla tato porodnice hvězd vzniknout. Jednou z hypotéz je, že do oblasti Mléčné dráhy mohla kdysi dávno vniknout jiná, mnohem menší galaxie. Srážka pak vyvolala vlny, které se prostorem šířily podobně, jako když se hodí kámen do vody. Jiní vědci dokonce uvažují, zda v tomto případě nemohla sehrát roli záhadná temná hmota.
Pokud vlna vznikla kosmickou srážkou, pak by byla dynamická. Pohybovala by se prostorem další miliony let až do současnosti. „Myslíme si, že vlna dynamická je, ale netušíme, jak moc. A nejsme schopni to ani prokázat,“ přiznává Goodmanová. Co ale jisté je, je fakt, že plyn a prach jsou v tomto oblaku natolik husté, že vznikají extrémní oblasti, z nichž se rodí nové mladé hvězdy.
Jsme děti Radcliffovy vlny?
Autoři dokonce tvrdí, že v tomto obřím kosmickém útvaru, který dostal prozatímní pojmenování Radcliffova vlna, mohlo vzniknout dokonce i naše Slunce. V současné době sice leží asi 500 světelných let od ní, ale přibližně před 13 miliony lety se s ní setkalo a k dalšímu setkání by mohlo dojít za dalších 13 milionů let.
Vědci také vytvořili interaktivní mapu, která zobrazuje, kudy se tato vlna pohybuje po obloze a jak prochází různými souhvězdími.
Astronomové také uvedli, že tento objev přepisuje naše znalosti o takzvaném Gouldově pásu, prstenci relativně mladých hvězd. Podle nového výzkumu jde však jen o část Radcliffovy vlny.
