Archeologové vyzvedli ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II. Byl u toho i Dominik Duka

Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Schránu objevili archeologové při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera. Spolu s písemnostmi byla ukrytá v dutině jedné z gotických zdí klášterního kostela Obětování Panny Marie.

Průzkum provedli v lednu 2019, ve středu z dutiny vyzvedli seznam dělníků z renovace kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z téhož roku, básnickou sbírku Jaroslava Vrchlického a deset minut před jedenáctou vlastní schránu. Na délku měří necelých třicet a na šířku sedmnáct centimetrů, stejně je i hluboká. 

„Je to velice významný objev pro město, protože pokud se potvrdí, že ten materiál můžeme datovat do 13. století, můžeme s největší pravděpodobností počítat s tím, že se jedná o Jindřicha Libraria,“ řekla novinářům archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.

Archeologové prozkoumají, z jakého dřeva a období schránka je. Tým geofyzika Jiřího Šindeláře získal již při minulém průzkumu ze záběrů minikamer přesný 3D model dutiny. Zjistil také, že dno schránky je narušené, proto pod ně podsunuli kovovou desku.

„Není dnes už dřevěné, je to spíš taková měkká houba. To byl největší děs, který jsme měli: ve chvíli, kdy bychom se snažili takovou choulostivou věc vyzvednout a ona se vám rozpadla v ruce,“ řekl Šindelář.

Všechny předměty nyní projdou restaurováním, ostatky archeologové uloží do nového dřevěného relikviáře a ten najde své místo opět v klášteře, v bočním oltáři svatého Vojtěcha. 

„Objevením ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria se otevírá ohromný horizont toho, jaká byla naše minulost, tohoto města, tohoto kláštera, a to je důležité pro každého z nás, znát svoji vlastní historii,“ komentoval vyzvednutí schrány děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.

Muž v pozadí

Librarius, který zemřel v roce 1281, byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. pak prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.

Podle Duky se Librarius zasloužil i o vznik a rozvoj města a klášter hrál podle arcibiskupovaných slov roli v celém kraji až do 18. století, kdy ho zrušil Josef II. „Druhý význam je jeho (Librariův) osobní vztah ke králi Přemyslu Otakaru II. Drobné pozůstatky jeho tělesné schránky ukazují, že i když tělo odejde, tak duch pokračuje ve své činnosti a významu,“ řekl Duka.

Středeční akt byl pro něj radostným potvrzením toho, že jeho úsilí nebylo marné. Připomněl, že za normalizace, když pracoval ve Škodovce, působil v závodu spolek kastelologů, s nimiž pracoval i důstojník Státní bezpečnosti. „On způsobil, že kamarádovi obstaral veškerou historickou archivní dokumentaci o Jindřichu Librariovi,“ řekl Duka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 11 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 13 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 14 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...