Archeologové vyzvedli ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II. Byl u toho i Dominik Duka

Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Schránu objevili archeologové při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera. Spolu s písemnostmi byla ukrytá v dutině jedné z gotických zdí klášterního kostela Obětování Panny Marie.

Průzkum provedli v lednu 2019, ve středu z dutiny vyzvedli seznam dělníků z renovace kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z téhož roku, básnickou sbírku Jaroslava Vrchlického a deset minut před jedenáctou vlastní schránu. Na délku měří necelých třicet a na šířku sedmnáct centimetrů, stejně je i hluboká. 

„Je to velice významný objev pro město, protože pokud se potvrdí, že ten materiál můžeme datovat do 13. století, můžeme s největší pravděpodobností počítat s tím, že se jedná o Jindřicha Libraria,“ řekla novinářům archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.

Archeologové prozkoumají, z jakého dřeva a období schránka je. Tým geofyzika Jiřího Šindeláře získal již při minulém průzkumu ze záběrů minikamer přesný 3D model dutiny. Zjistil také, že dno schránky je narušené, proto pod ně podsunuli kovovou desku.

„Není dnes už dřevěné, je to spíš taková měkká houba. To byl největší děs, který jsme měli: ve chvíli, kdy bychom se snažili takovou choulostivou věc vyzvednout a ona se vám rozpadla v ruce,“ řekl Šindelář.

Všechny předměty nyní projdou restaurováním, ostatky archeologové uloží do nového dřevěného relikviáře a ten najde své místo opět v klášteře, v bočním oltáři svatého Vojtěcha. 

„Objevením ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria se otevírá ohromný horizont toho, jaká byla naše minulost, tohoto města, tohoto kláštera, a to je důležité pro každého z nás, znát svoji vlastní historii,“ komentoval vyzvednutí schrány děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.

Muž v pozadí

Librarius, který zemřel v roce 1281, byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. pak prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.

Podle Duky se Librarius zasloužil i o vznik a rozvoj města a klášter hrál podle arcibiskupovaných slov roli v celém kraji až do 18. století, kdy ho zrušil Josef II. „Druhý význam je jeho (Librariův) osobní vztah ke králi Přemyslu Otakaru II. Drobné pozůstatky jeho tělesné schránky ukazují, že i když tělo odejde, tak duch pokračuje ve své činnosti a významu,“ řekl Duka.

Středeční akt byl pro něj radostným potvrzením toho, že jeho úsilí nebylo marné. Připomněl, že za normalizace, když pracoval ve Škodovce, působil v závodu spolek kastelologů, s nimiž pracoval i důstojník Státní bezpečnosti. „On způsobil, že kamarádovi obstaral veškerou historickou archivní dokumentaci o Jindřichu Librariovi,“ řekl Duka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 4 mminutami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026
Načítání...