Archeologové vyzvedli ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II. Byl u toho i Dominik Duka

Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.

Schránu objevili archeologové při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera. Spolu s písemnostmi byla ukrytá v dutině jedné z gotických zdí klášterního kostela Obětování Panny Marie.

Průzkum provedli v lednu 2019, ve středu z dutiny vyzvedli seznam dělníků z renovace kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z téhož roku, básnickou sbírku Jaroslava Vrchlického a deset minut před jedenáctou vlastní schránu. Na délku měří necelých třicet a na šířku sedmnáct centimetrů, stejně je i hluboká. 

„Je to velice významný objev pro město, protože pokud se potvrdí, že ten materiál můžeme datovat do 13. století, můžeme s největší pravděpodobností počítat s tím, že se jedná o Jindřicha Libraria,“ řekla novinářům archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.

Archeologové prozkoumají, z jakého dřeva a období schránka je. Tým geofyzika Jiřího Šindeláře získal již při minulém průzkumu ze záběrů minikamer přesný 3D model dutiny. Zjistil také, že dno schránky je narušené, proto pod ně podsunuli kovovou desku.

„Není dnes už dřevěné, je to spíš taková měkká houba. To byl největší děs, který jsme měli: ve chvíli, kdy bychom se snažili takovou choulostivou věc vyzvednout a ona se vám rozpadla v ruce,“ řekl Šindelář.

Všechny předměty nyní projdou restaurováním, ostatky archeologové uloží do nového dřevěného relikviáře a ten najde své místo opět v klášteře, v bočním oltáři svatého Vojtěcha. 

„Objevením ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria se otevírá ohromný horizont toho, jaká byla naše minulost, tohoto města, tohoto kláštera, a to je důležité pro každého z nás, znát svoji vlastní historii,“ komentoval vyzvednutí schrány děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.

Muž v pozadí

Librarius, který zemřel v roce 1281, byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. pak prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.

Podle Duky se Librarius zasloužil i o vznik a rozvoj města a klášter hrál podle arcibiskupovaných slov roli v celém kraji až do 18. století, kdy ho zrušil Josef II. „Druhý význam je jeho (Librariův) osobní vztah ke králi Přemyslu Otakaru II. Drobné pozůstatky jeho tělesné schránky ukazují, že i když tělo odejde, tak duch pokračuje ve své činnosti a významu,“ řekl Duka.

Středeční akt byl pro něj radostným potvrzením toho, že jeho úsilí nebylo marné. Připomněl, že za normalizace, když pracoval ve Škodovce, působil v závodu spolek kastelologů, s nimiž pracoval i důstojník Státní bezpečnosti. „On způsobil, že kamarádovi obstaral veškerou historickou archivní dokumentaci o Jindřichu Librariovi,“ řekl Duka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 12 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 14 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 15 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...