Archeologové odhalili jedno z největších pohřebišť v Británii

Archeologové objevili jedno z největších pohřebišť na území Británie. Naleziště s ostatky více než 140 lidí, artefakty až z doby neolitu i důkazy o římské přítomnosti v oblasti odhalili experti ve Wendoveru severozápadně od Londýna, oznámila stanice BBC.

„O pátém a šestém století toho až tolik nevíme. Předměty, které jsme našli, nám řeknou hodně o tehdejších lidech a společnosti,“ řekla archeoložka Rachel Woodová, která vedla terénní práce v archeologické lokalitě ve Wendoveru.

Archeologové anglosaské pohřebiště našli během průzkumu pozemků před stavbou vysokorychlostní železnice HS2, která má vést z Londýna do Birminghamu a v další fázi až do Manchesteru.

Nalezeny byly brože, přezky, nože i oštěpy, ale především ostatky 141 mužů, žen i dětí s osobními předměty jako párátka a pinzety, hřebeny nebo tužka na oční linky. Tým třiceti archeologů za poslední téměř rok práce na nalezišti objevil tisíce drobných předmětů.

Význam naleziště pro „historické a archeologické chápání anglosaské Británie je ohromný“, řekla Woodová. „Rozhodně to není lokalita, kterou bych kdy čekala, že objevíme. Najít jeden takový hrob by bylo skvělé, takže najít jich tolik je naprosto neuvěřitelné,“ dodala archeoložka. 

Středověká recyklace

Mezi nalezenými ostatky byla například kostra muže mezi 17 a 24 lety. V páteři měl zabodnutý kovový předmět, který pravděpodobně způsobil jeho smrt. U jiné ženské kostry byla nalezena zachovalá skleněná miska zelené barvy se zdobením, jejíž stáří experti odhadli na páté století našeho letopočtu.

Přítomnost artefaktu u ostatků naznačuje, že žena měla vysoké společenské postavení. Dobrá zaopatřenost za života je jednotícím prvkem většiny pochovaných na pohřebišti. Dvě nalezené skleněné nálevky jsou velmi podobné těm vyráběným v severní Francii v té době. V Anglii se používaly k pití dovezeného vína, napsal list The Guardian.

Velmi zajímavé jsou také nádoby, které kombinují keramiku vyráběnou anglosaskými obyvateli se sklem, které zde zůstalo po Římanech. V jedné z nich takhle řemeslníci využili zbytek skla na dno nádoby, zřejmě proto, aby zůstala stabilnější. Podle archeologů jde o krásnou ukázku středověké recyklace.

BBC píše, že i když je stavba železnice HS2 politicky kontroverzní téma, projekt nepřímo pomáhá odhalovat tajemství britské minulosti. V posledních pěti letech pracovalo přes tisíc archeologů na více než šedesáti vykopávkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...