Archeologové odhalili jedno z největších pohřebišť v Británii

Archeologové objevili jedno z největších pohřebišť na území Británie. Naleziště s ostatky více než 140 lidí, artefakty až z doby neolitu i důkazy o římské přítomnosti v oblasti odhalili experti ve Wendoveru severozápadně od Londýna, oznámila stanice BBC.

„O pátém a šestém století toho až tolik nevíme. Předměty, které jsme našli, nám řeknou hodně o tehdejších lidech a společnosti,“ řekla archeoložka Rachel Woodová, která vedla terénní práce v archeologické lokalitě ve Wendoveru.

Archeologové anglosaské pohřebiště našli během průzkumu pozemků před stavbou vysokorychlostní železnice HS2, která má vést z Londýna do Birminghamu a v další fázi až do Manchesteru.

Nalezeny byly brože, přezky, nože i oštěpy, ale především ostatky 141 mužů, žen i dětí s osobními předměty jako párátka a pinzety, hřebeny nebo tužka na oční linky. Tým třiceti archeologů za poslední téměř rok práce na nalezišti objevil tisíce drobných předmětů.

Význam naleziště pro „historické a archeologické chápání anglosaské Británie je ohromný“, řekla Woodová. „Rozhodně to není lokalita, kterou bych kdy čekala, že objevíme. Najít jeden takový hrob by bylo skvělé, takže najít jich tolik je naprosto neuvěřitelné,“ dodala archeoložka. 

Středověká recyklace

Mezi nalezenými ostatky byla například kostra muže mezi 17 a 24 lety. V páteři měl zabodnutý kovový předmět, který pravděpodobně způsobil jeho smrt. U jiné ženské kostry byla nalezena zachovalá skleněná miska zelené barvy se zdobením, jejíž stáří experti odhadli na páté století našeho letopočtu.

Přítomnost artefaktu u ostatků naznačuje, že žena měla vysoké společenské postavení. Dobrá zaopatřenost za života je jednotícím prvkem většiny pochovaných na pohřebišti. Dvě nalezené skleněné nálevky jsou velmi podobné těm vyráběným v severní Francii v té době. V Anglii se používaly k pití dovezeného vína, napsal list The Guardian.

Velmi zajímavé jsou také nádoby, které kombinují keramiku vyráběnou anglosaskými obyvateli se sklem, které zde zůstalo po Římanech. V jedné z nich takhle řemeslníci využili zbytek skla na dno nádoby, zřejmě proto, aby zůstala stabilnější. Podle archeologů jde o krásnou ukázku středověké recyklace.

BBC píše, že i když je stavba železnice HS2 politicky kontroverzní téma, projekt nepřímo pomáhá odhalovat tajemství britské minulosti. V posledních pěti letech pracovalo přes tisíc archeologů na více než šedesáti vykopávkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 4 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 5 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 11 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 11 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.