Archeologové odhalili jedno z největších pohřebišť v Británii

Archeologové objevili jedno z největších pohřebišť na území Británie. Naleziště s ostatky více než 140 lidí, artefakty až z doby neolitu i důkazy o římské přítomnosti v oblasti odhalili experti ve Wendoveru severozápadně od Londýna, oznámila stanice BBC.

„O pátém a šestém století toho až tolik nevíme. Předměty, které jsme našli, nám řeknou hodně o tehdejších lidech a společnosti,“ řekla archeoložka Rachel Woodová, která vedla terénní práce v archeologické lokalitě ve Wendoveru.

Archeologové anglosaské pohřebiště našli během průzkumu pozemků před stavbou vysokorychlostní železnice HS2, která má vést z Londýna do Birminghamu a v další fázi až do Manchesteru.

Nalezeny byly brože, přezky, nože i oštěpy, ale především ostatky 141 mužů, žen i dětí s osobními předměty jako párátka a pinzety, hřebeny nebo tužka na oční linky. Tým třiceti archeologů za poslední téměř rok práce na nalezišti objevil tisíce drobných předmětů.

Význam naleziště pro „historické a archeologické chápání anglosaské Británie je ohromný“, řekla Woodová. „Rozhodně to není lokalita, kterou bych kdy čekala, že objevíme. Najít jeden takový hrob by bylo skvělé, takže najít jich tolik je naprosto neuvěřitelné,“ dodala archeoložka. 

Středověká recyklace

Mezi nalezenými ostatky byla například kostra muže mezi 17 a 24 lety. V páteři měl zabodnutý kovový předmět, který pravděpodobně způsobil jeho smrt. U jiné ženské kostry byla nalezena zachovalá skleněná miska zelené barvy se zdobením, jejíž stáří experti odhadli na páté století našeho letopočtu.

Přítomnost artefaktu u ostatků naznačuje, že žena měla vysoké společenské postavení. Dobrá zaopatřenost za života je jednotícím prvkem většiny pochovaných na pohřebišti. Dvě nalezené skleněné nálevky jsou velmi podobné těm vyráběným v severní Francii v té době. V Anglii se používaly k pití dovezeného vína, napsal list The Guardian.

Velmi zajímavé jsou také nádoby, které kombinují keramiku vyráběnou anglosaskými obyvateli se sklem, které zde zůstalo po Římanech. V jedné z nich takhle řemeslníci využili zbytek skla na dno nádoby, zřejmě proto, aby zůstala stabilnější. Podle archeologů jde o krásnou ukázku středověké recyklace.

BBC píše, že i když je stavba železnice HS2 politicky kontroverzní téma, projekt nepřímo pomáhá odhalovat tajemství britské minulosti. V posledních pěti letech pracovalo přes tisíc archeologů na více než šedesáti vykopávkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 17 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 18 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...