Archeologové objevili polní opevnění z bitvy u Chlumu pomocí magnetometru

Moderní vědecké metody pomáhají také archeologům. Díky magnetometru se podařilo najít část opevnění po největší bitvě na našem území.

Archeologové z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové za pomoci speciální technologie lokalizovali na bojišti z roku 1866 u Chlumu u Hradce Králové zaniklé polní opevnění. Zpočátku věděli jen to, že opevnění pro pěchotu, které bylo součástí rozsáhlejšího pevnostního systému, bylo někde v polích mezi obcemi Chlum a Neděliště na Hradecku.

„Cílem byla přesná lokalizace zaniklého polního opevnění pro dělostřelectvo číslo 3. Po analýze terénu a historických zdrojů byl vytyčen prostor, který byl podroben měření magnetometrem. Funguje na principu identifikace změn v geologickém podloží na základě anomálií magnetického pole Země,“ uvedl mluvčí univerzity Jakub Novák.

  • Magnetometr je přístroj na měření velikosti a směru magnetické indukce nebo magnetického momentu (tedy magnetizace). První magnetometr zkonstruoval německý fyzik a matematik Carl Friedrich Gauss.
  • Při geofyzikálním průzkumu se používá na měření některé složky magnetického pole Země; často je umístěný v letadle nebo v závěse za letadlem (tzv. aeromagnetický průzkum).
  • V astronomii se trojosý magnetometr používá v umělých družicích a kosmických sondách na průzkum magnetosféry a tam, kde se vyžaduje orientace ostatních přístrojů na palubě vzhledem k orientaci magnetického pole.

Průzkum v terénu zajistil tým odborníků z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Z opevnění pro děla byl lokalizován pouhý kus pravého boku.

„Anomálie byly díky měření identifikovány v podobě dvou rovnoběžných linií přesně ve tvaru odpovídajícímu známému předpisu. Měření potvrdilo možnost zkoumání těchto zaniklých objektů podobnými metodami. V budoucnu se tak stane stěžejním a průkopnickým způsobem, kterým bude možné zkoumat podobná místa legendárního bojiště z roku 1866 u Hradce Králové,“ uvedl archeolog z hradecké univerzity Matouš Holas.

Měření bylo součástí projektu výzkumu s názvem Archeologický nedestruktivní průzkum na bojišti prusko-rakouské války roku 1866 u Hradce Králové. Finančně ho podpořila FF UHK.

  • Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše. Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Filozofická fakulta studentskou grantovou soutěží podporuje výzkumné projekty v oborech, jimiž se zabývá, tedy africká studia, archeologie, archivnictví, filozofie, historie, latinskoamerická studia, politologie, pomocné vědy historické, sociologie, výpočetní technika v humanitních vědách a v dalších oblastech výzkumu. Každoročně podpoří desítky projektů studentů navazujícího magisterského i doktorského studia a akademických pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 16 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled