Archeologové objevili polní opevnění z bitvy u Chlumu pomocí magnetometru

Moderní vědecké metody pomáhají také archeologům. Díky magnetometru se podařilo najít část opevnění po největší bitvě na našem území.

Archeologové z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové za pomoci speciální technologie lokalizovali na bojišti z roku 1866 u Chlumu u Hradce Králové zaniklé polní opevnění. Zpočátku věděli jen to, že opevnění pro pěchotu, které bylo součástí rozsáhlejšího pevnostního systému, bylo někde v polích mezi obcemi Chlum a Neděliště na Hradecku.

„Cílem byla přesná lokalizace zaniklého polního opevnění pro dělostřelectvo číslo 3. Po analýze terénu a historických zdrojů byl vytyčen prostor, který byl podroben měření magnetometrem. Funguje na principu identifikace změn v geologickém podloží na základě anomálií magnetického pole Země,“ uvedl mluvčí univerzity Jakub Novák.

  • Magnetometr je přístroj na měření velikosti a směru magnetické indukce nebo magnetického momentu (tedy magnetizace). První magnetometr zkonstruoval německý fyzik a matematik Carl Friedrich Gauss.
  • Při geofyzikálním průzkumu se používá na měření některé složky magnetického pole Země; často je umístěný v letadle nebo v závěse za letadlem (tzv. aeromagnetický průzkum).
  • V astronomii se trojosý magnetometr používá v umělých družicích a kosmických sondách na průzkum magnetosféry a tam, kde se vyžaduje orientace ostatních přístrojů na palubě vzhledem k orientaci magnetického pole.

Průzkum v terénu zajistil tým odborníků z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Z opevnění pro děla byl lokalizován pouhý kus pravého boku.

„Anomálie byly díky měření identifikovány v podobě dvou rovnoběžných linií přesně ve tvaru odpovídajícímu známému předpisu. Měření potvrdilo možnost zkoumání těchto zaniklých objektů podobnými metodami. V budoucnu se tak stane stěžejním a průkopnickým způsobem, kterým bude možné zkoumat podobná místa legendárního bojiště z roku 1866 u Hradce Králové,“ uvedl archeolog z hradecké univerzity Matouš Holas.

Měření bylo součástí projektu výzkumu s názvem Archeologický nedestruktivní průzkum na bojišti prusko-rakouské války roku 1866 u Hradce Králové. Finančně ho podpořila FF UHK.

  • Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše. Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Filozofická fakulta studentskou grantovou soutěží podporuje výzkumné projekty v oborech, jimiž se zabývá, tedy africká studia, archeologie, archivnictví, filozofie, historie, latinskoamerická studia, politologie, pomocné vědy historické, sociologie, výpočetní technika v humanitních vědách a v dalších oblastech výzkumu. Každoročně podpoří desítky projektů studentů navazujícího magisterského i doktorského studia a akademických pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...