Archeologové objevili polní opevnění z bitvy u Chlumu pomocí magnetometru

Moderní vědecké metody pomáhají také archeologům. Díky magnetometru se podařilo najít část opevnění po největší bitvě na našem území.

Archeologové z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové za pomoci speciální technologie lokalizovali na bojišti z roku 1866 u Chlumu u Hradce Králové zaniklé polní opevnění. Zpočátku věděli jen to, že opevnění pro pěchotu, které bylo součástí rozsáhlejšího pevnostního systému, bylo někde v polích mezi obcemi Chlum a Neděliště na Hradecku.

„Cílem byla přesná lokalizace zaniklého polního opevnění pro dělostřelectvo číslo 3. Po analýze terénu a historických zdrojů byl vytyčen prostor, který byl podroben měření magnetometrem. Funguje na principu identifikace změn v geologickém podloží na základě anomálií magnetického pole Země,“ uvedl mluvčí univerzity Jakub Novák.

  • Magnetometr je přístroj na měření velikosti a směru magnetické indukce nebo magnetického momentu (tedy magnetizace). První magnetometr zkonstruoval německý fyzik a matematik Carl Friedrich Gauss.
  • Při geofyzikálním průzkumu se používá na měření některé složky magnetického pole Země; často je umístěný v letadle nebo v závěse za letadlem (tzv. aeromagnetický průzkum).
  • V astronomii se trojosý magnetometr používá v umělých družicích a kosmických sondách na průzkum magnetosféry a tam, kde se vyžaduje orientace ostatních přístrojů na palubě vzhledem k orientaci magnetického pole.

Průzkum v terénu zajistil tým odborníků z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Z opevnění pro děla byl lokalizován pouhý kus pravého boku.

„Anomálie byly díky měření identifikovány v podobě dvou rovnoběžných linií přesně ve tvaru odpovídajícímu známému předpisu. Měření potvrdilo možnost zkoumání těchto zaniklých objektů podobnými metodami. V budoucnu se tak stane stěžejním a průkopnickým způsobem, kterým bude možné zkoumat podobná místa legendárního bojiště z roku 1866 u Hradce Králové,“ uvedl archeolog z hradecké univerzity Matouš Holas.

Měření bylo součástí projektu výzkumu s názvem Archeologický nedestruktivní průzkum na bojišti prusko-rakouské války roku 1866 u Hradce Králové. Finančně ho podpořila FF UHK.

  • Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše. Počtem nasazených vojáků je Hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.

Filozofická fakulta studentskou grantovou soutěží podporuje výzkumné projekty v oborech, jimiž se zabývá, tedy africká studia, archeologie, archivnictví, filozofie, historie, latinskoamerická studia, politologie, pomocné vědy historické, sociologie, výpočetní technika v humanitních vědách a v dalších oblastech výzkumu. Každoročně podpoří desítky projektů studentů navazujícího magisterského i doktorského studia a akademických pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 4 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 7 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 10 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.