Archeologové objevili nedaleko Stockholmu vrak lodi Äpplet ze 17. století

Švédští archeologové objevili na dně moře asi třicet kilometrů od Stockholmu vrak lodě, která je prakticky identická se švédskou válečnou lodí Vasa ze 17. století. Loď Äpplet (jablko) poprvé vyplula v roce 1629. Vědci její vrak objevili u ostrova Vaxholm loni v prosinci, význam nálezu potvrdily další analýzy. Objev nyní představilo švédské muzeum Vrak.

„Nález Äppletu může poskytnout klíčový dílek do skládačky vývoje švédského loďařství,“ uvedl vedoucí týmu podmořských archeologů Jim Hansson. „Umožní nám pochopit, jak se válečné lodě vyvíjely od nestabilní Vasy až po námořního obra, který dokázal ovládat Baltské moře.“

Námořnictvo podle Hanssona sehrálo klíčovou roli v proměně švédského království na velmoc 17. století. Vasa se kvůli poryvům větru potopila už patnáct set metrů od břehu po prvním vyplutí. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 má dnes vlastní muzeum a patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím země.

Spolu s Vasou Švédsko objednalo další tři lodi, které úspěšně sloužily i během námořních bitev, Äpplet byla jednou z nich. Její nalezený vrak je částečně rozpadlý, kusy boků lodi odpadly, ale trup byl zachován až po spodní dělovou palubu. Části, které se oddělily, odhalily střílny pro kanóny na dvou úrovních, popisuje AFP.

Podle některých teorií Švédi vysloužilé lodě potopili záměrně, aby vytvořili zátaras pro případné útočící lodě nepřítele, píše The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...