Archeologové objevili nedaleko Stockholmu vrak lodi Äpplet ze 17. století

Švédští archeologové objevili na dně moře asi třicet kilometrů od Stockholmu vrak lodě, která je prakticky identická se švédskou válečnou lodí Vasa ze 17. století. Loď Äpplet (jablko) poprvé vyplula v roce 1629. Vědci její vrak objevili u ostrova Vaxholm loni v prosinci, význam nálezu potvrdily další analýzy. Objev nyní představilo švédské muzeum Vrak.

„Nález Äppletu může poskytnout klíčový dílek do skládačky vývoje švédského loďařství,“ uvedl vedoucí týmu podmořských archeologů Jim Hansson. „Umožní nám pochopit, jak se válečné lodě vyvíjely od nestabilní Vasy až po námořního obra, který dokázal ovládat Baltské moře.“

Námořnictvo podle Hanssona sehrálo klíčovou roli v proměně švédského království na velmoc 17. století. Vasa se kvůli poryvům větru potopila už patnáct set metrů od břehu po prvním vyplutí. Její vrak vyzvednutý v roce 1961 má dnes vlastní muzeum a patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím země.

Spolu s Vasou Švédsko objednalo další tři lodi, které úspěšně sloužily i během námořních bitev, Äpplet byla jednou z nich. Její nalezený vrak je částečně rozpadlý, kusy boků lodi odpadly, ale trup byl zachován až po spodní dělovou palubu. Části, které se oddělily, odhalily střílny pro kanóny na dvou úrovních, popisuje AFP.

Podle některých teorií Švédi vysloužilé lodě potopili záměrně, aby vytvořili zátaras pro případné útočící lodě nepřítele, píše The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...