Na archeologické lokalitě v severovýchodním Jordánsku našli vědci zbytky chlebové placky, kterou si upekli lovci a sběrači před přibližně čtrnácti a půl tisíci lety. Jedná se o vůbec nejstarší přímý důkaz chleba, který byl doposud objevený. Paradoxní je, že v té době ještě ani neexistovalo obilí – tedy základní zdroj, z něhož se chleba vyrábí.
Zemědělství vzniklo před přibližně deseti tisíci lety, nejstarší chleba světa je ale téměř o pět tisíc let starší. Podle archeologů je nový objev důkazem toho, jak se z lovců-sběračů stali zemědělci a jak tento přechod na usedlý způsob života probíhal.
Mezinárodní vědecký tým zkoumal spálené zbytky potravy, které zbyly po kultuře Natúfien. O těchto lidech víme, že žili na východním pobřeží Středozemního moře a že kombinovali lov gazel, praturů a jelenů s rybolovem a sběrem různých plodů. Šlo o vůbec první kulturu na Zemi, která si budovala stálá sídliště.
Že se nějak věnovali už i zpracování divokého obilí, archeologové věděli dlouho: v sídlištích této kultury se totiž našly pozůstatky předmětů, které vědci pokládají za mlýnské kameny. Ještě lepším důkazem o tom, že v těchto místech už byla zrna obilí, jsou kostry mnoha myší – ty se pochopitelně živily právě praobilnými zrny. Vědcům ale až doposud chyběly konkrétní důkazy o tomto pečivu – tedy právě kusy této potraviny.
Nový objev v tomto ohledu mění vše. Vyšel v odborném časopise Academy of Sciences a popisuje, jak vypadaly stovky ohořelých kousků pravěkého pečiva, které se podařilo vědcům identifikovat. Vědcům to pomůže poznat, jak vypadal proces výroby, ukáže, jak vypadaly rostliny, které lidstvo přivedly na cestu k civilizaci, a pomůže rekonstruovat podobu tehdejší společnosti. A možná i nahlédnou pod pokličku tehdejší kuchyně.
Už první výsledky jsou podle expertů nesmírně zajímavé. Z 24 nalezených zbytků totiž vyplývá, že chlebové placky se vyráběly z divokých předchůdců ječmene, pšenice jednozrnky a ovsa. Zrní z nich bylo nejprve prosito a rozdrceno – je v tom velmi podobné nekvašeným plackám, které byly již dříve identifikované na neolitických nalezištích v Evropě a Turecku.
Placky byly udělané z vice druhů zrn a byly také nečekaně kvalitní – mouka totiž byla nadrcená velice jemně. Kromě zrní v ní ale byly také nadrcené i části vodních bylin – ostřic.
Nyní se vědci budou pokoušet určit, jaký byl dopad pojídání chleba na další pěstování plodin, které se později staly zemědělskými. Zajímá je tedy, jak se výběr různých druhů semen podílel na změně člověka a jeho způsobu života. Doufají, že jim pomůže nová metoda, kterou použili při této práci.
Zatím autoři studie spekulují o tom, že právě pestrost použitých plodin by mohla vysvětlovat, proč je po celém světě tolik různých druhů chleba.
Kultura, která vytvořila moderní svět?
Tato kultura, pojmenovaná podle naleziště Vádí an-Natúf v Izraeli, je pro archeology už celá desetiletí jednou z nejzajímavějších lokalit. Zdá se totiž, že je spojená s množstvím jevů, které jsou spojené s moderní zemědělskou civilizací.
Jednou z motivací, která vedla k rozvoji této kultury, bylo zřejmě nastupující sucho. To nutilo tehdejší lidi, aby zkoušeli jiné způsoby obživy. Z této kultury také pochází jeden z nejstarších dokladů (možná úplně první) o domestikaci psa, máme z ní také doklady o tom, že tehdejší lidé šlechtili dobytek.
