Archeologové našli poslední škuner, který pašoval do Ameriky otroky

Výzkumníkům v americkém státě Alabama se podařilo identifikovat vrak lodi, který před více než rokem objevili pod bahnem řeky Mobile. Škuner zvaný Clotilda byl poslední známou lodí, která v roce 1860 z Afriky přivezla do USA otroky.

Dovážet otroky do Spojených států amerických bylo sice nelegální od roku 1808, ale pašeráci lidí se přes Atlantik plavili dál ještě po desetiletí. Z poslední cesty ze západoafrického Beninu dovezli otrokáři do přístavu Mobile v Mexickém zálivu 110 zajatců. S lodí pak odpluli do říční delty severně od města a spálili ji, aby o jejich nelegální aktivitě nezůstal žádný důkaz.

Zbytky škuneru se přesto podařilo najít, i když až loni v lednu místnímu reportérovi. Na identifikaci lodi od té doby pracovali vědci.

Místní úřady objev považují za významný. „Objevení Clotildy je neuvěřitelným archeologickým nálezem,“ řekla výkonná ředitelka Alabamské historické komise (AHC) Lisa Demetropoulosová Jonesová. Podle ní příběh lodi „představuje jedno z nejčernějších období moderních dějin“ a vrak je „jasným důkazem otrokářství“.

Úřady zatím neoznámily, kolik toho z lodi zbylo a co se s nálezy bude dít dál. Rozměry a konstrukce podle nich ale odpovídají Clotildě, stejně jako použité materiály, včetně dřeva a částí vyrobených ze surového železa. Trosky také nesou známky ohně.

Dějiny otrokářské lodi

Clotildu nechal postavit majitel plantáží Timothy Meaher, který navzdory zákazu prosazoval znovuotevření transatlantického obchodu s otroky. Podle historičky Natalie S. Robertsonové se Meaher vsadil, že dokáže přivézt otroky tajně, aniž by ho úřady chytily, což se mu podařilo.

Po skončení americké občanské války se Afričané chtěli vrátit domů, chyběly jim k tomu však prostředky. Podařilo se jim ale koupit pár pozemků severně od Mobile, kde vznikla dodnes fungující komunita Africatown.

Podle kurátorky Mary Elliottové z Národního muzea afroamerických dějin a kultury je objev pro místní obyvatele důležitý. „Najde se mnoho příkladů, třeba rasové nepokoje v Tulse v roce 1921, tato událost nebo dokonce i holocaust, o kterých se říká, že se to nikdy nestalo. Díky archeologii, bádání v archivech a vědě v kombinaci s kolektivní pamětí to nikdo nemůže popřít,“ řekla Elliottová časopisu National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 2 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 6 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 7 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 11 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
včera v 17:02

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
včera v 16:13

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
včera v 13:15

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
včera v 12:10
Načítání...