Archeologové našli poslední škuner, který pašoval do Ameriky otroky

Výzkumníkům v americkém státě Alabama se podařilo identifikovat vrak lodi, který před více než rokem objevili pod bahnem řeky Mobile. Škuner zvaný Clotilda byl poslední známou lodí, která v roce 1860 z Afriky přivezla do USA otroky.

Dovážet otroky do Spojených států amerických bylo sice nelegální od roku 1808, ale pašeráci lidí se přes Atlantik plavili dál ještě po desetiletí. Z poslední cesty ze západoafrického Beninu dovezli otrokáři do přístavu Mobile v Mexickém zálivu 110 zajatců. S lodí pak odpluli do říční delty severně od města a spálili ji, aby o jejich nelegální aktivitě nezůstal žádný důkaz.

Zbytky škuneru se přesto podařilo najít, i když až loni v lednu místnímu reportérovi. Na identifikaci lodi od té doby pracovali vědci.

Místní úřady objev považují za významný. „Objevení Clotildy je neuvěřitelným archeologickým nálezem,“ řekla výkonná ředitelka Alabamské historické komise (AHC) Lisa Demetropoulosová Jonesová. Podle ní příběh lodi „představuje jedno z nejčernějších období moderních dějin“ a vrak je „jasným důkazem otrokářství“.

Úřady zatím neoznámily, kolik toho z lodi zbylo a co se s nálezy bude dít dál. Rozměry a konstrukce podle nich ale odpovídají Clotildě, stejně jako použité materiály, včetně dřeva a částí vyrobených ze surového železa. Trosky také nesou známky ohně.

Dějiny otrokářské lodi

Clotildu nechal postavit majitel plantáží Timothy Meaher, který navzdory zákazu prosazoval znovuotevření transatlantického obchodu s otroky. Podle historičky Natalie S. Robertsonové se Meaher vsadil, že dokáže přivézt otroky tajně, aniž by ho úřady chytily, což se mu podařilo.

Po skončení americké občanské války se Afričané chtěli vrátit domů, chyběly jim k tomu však prostředky. Podařilo se jim ale koupit pár pozemků severně od Mobile, kde vznikla dodnes fungující komunita Africatown.

Podle kurátorky Mary Elliottové z Národního muzea afroamerických dějin a kultury je objev pro místní obyvatele důležitý. „Najde se mnoho příkladů, třeba rasové nepokoje v Tulse v roce 1921, tato událost nebo dokonce i holocaust, o kterých se říká, že se to nikdy nestalo. Díky archeologii, bádání v archivech a vědě v kombinaci s kolektivní pamětí to nikdo nemůže popřít,“ řekla Elliottová časopisu National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 1 hhodinou

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 23 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.