Ve čtvrtek končí tradiční pouť do Mekky – jeden z nejdůležitějších svátků islámského světa. Díky nástupu moderních technologií je zcela jiný než v minulosti.
Letošní poutě do Mekky (neboli Hadždž) se zúčastnilo přibližně 1,8 milionů muslimů z celého světa. Takový nápor se v minulosti ukázal jako prakticky nezvladatelný. Koncentrace lidí na malém prostoru, hygienické komplikace a mnoho dalších faktorů dělaly na začátku 21. století z Hadždže extrémně rizikovou událost. Vše změnily mobilní telefony, aplikace a další moderní technologie.
Kontrola davů zachraňuje tisíce životů
Roku 1900 došlo během rituálu „kamenování ďábla“ k panice v davu. Poutníci začali prchat a ve zmatku jich bylo 1426 ušlapáno. Podobné nehody se stávaly i později – například roku 2006 stejným způsobem přišlo o život 363 poutníků. Pak se saúdská vláda rozhodla, že je nutné situaci radikálně řešit.
Oslovila proto britskou společnost CrowdVision, která vyvinula speciální software pro sledování davů. Počítačoví experti pozorovali na záběrech, jak vypadala panika, jak se šířila a jak vypadal pohyb davu. Snažili se vyhodnotit, jak vypadají ohniska paniky. Pokud by se podařilo najít vzory, jak takové chování vzniká, dalo by se mu předcházet. Zkoušeli vymyslet systém, který dokáže přesně spočítat, kolik osob se v jaké části davu nachází.
Roku 2007 byl tento systém nasazen v praxi. Podle počtu nehod se zdálo, že zatím funguje na výbornou. Tento systém založený na záběrech z 5000 kamer je spárovaný s důkladně vylepšenou logistikou zadržování a zpomalování davu a také s jeho „rozléváním“ do záchranných zón. Až do loňska nedošlo k žádnému dalšímu podobnému masakru, ale pak nastal zlom. Před rokem zemřelo ušlapáním 2236 osob. Příčiny se stále ještě analyzují.
Obětování berana na dálku
Jednou z nejtradičnějších částí Hadždže je Svátek obětování neboli íd al-adhá. Každý poutník by měl během něj obětovat Bohu berana nebo jemu podobné zvíře – musí mu rituálně podříznout krční tepnu. Když zvíře vykrvácí, věnuje se maso na dobročinné účely pro ty nejchudší.
S tím, jak rostl počet poutníků do Mekky, ukázalo se to být neproveditelné. Mít někde u dvoumilionové pouštní Mekky dva miliony zvířat, nejprve živých a poté je jedno po druhém zabíjet, prostě není prostorově ani časově možné.
Proto přišla Islamic Development Bank z města Džidda s elektronickým systémem dálkového obětování. Poutník může během pobytu v Mekce navštívit speciální stánky, kde zaplatí v přepočtu asi 3000 korun. Ze stánku pak odejde zpráva do vzdálených jatek, kde specializovaný personál zvíře rituálně zabije, jak zvyky nařizují. Celý proces je čistě elektronický, poutník obdrží informaci o tom, že beran už byl obětován pomocí SMSky.
Superstany z údolí Miná
Další problém, který úřady řeší, je ubytování poutníků. V údolí Miná existuje již několik let výjimečné stanové město. Po dobu celého roku zeje prázdnotou, naplní se až v době poutě do Mekky.
Skládá se z 100 tisíc hi-tech stanů z těch nejmodernějších materiálů. Jsou nemobilní a v podstatě jde spíše o jakési skořepinové unimo-buňky ve tvaru tradičních beduínských stanů.
Všechny jsou stejné, mají rozměry 8 krát 8 metrů a dohromady mohou pojmout až tři miliony návštěvníků. Jsou vyrobené z laminátu a pak ještě pokryté teflonem – díky tomu jsou schopné odolat nejen vlivu extrémního pouštního počasí, ale také rukám poutníků i požárům, k nimž tam již několikrát předtím došlo.
Kombinace výše zmíněných materiálů také ideálně funguje jako tepelná izolace před vražednými vedry, která tam často vládnou – navíc jsou stany vybaveny klimatizací.
Navigační aplikace
- Pouť do Mekky je jeden z pěti pilířů islámu. Mekka a tamní svatyně Ka'ba patří k nejposvátnějším islámským místům. Pouť do Mekky, která má svůj původ již v předislámské Arábii, by měl alespoň jednou za život vykonat každý muslim, který je toho fyzicky schopen a má k tomu dostatek finančních prostředků.
Letos byli někteří poutníci vybavení speciálními elektronickými náramky s QR kódem, každý s jedinečným identifikačním číslem. Z něj organizátoři Hadždže pomocí mobilního telefonu naskenují jakékoliv informace, které potřebují. Náramky obsahují osobní údaje, číslo pasu, fotografie a podobně. Fungují vlastně jako elektronický občanský průkaz. V náramku pak mají poutníci spoustu důležitých informací, například o bezpečnosti, nouzových zónách nebo mapu Mekky.
Tyto pomůcky jsou doporučovány především poutníkům, kteří se nedomluví arabsky. Podobných aplikací se objevilo již mnoho, mezi nejdoporučovanějšími jsou například Smart Hajj nebo Hajj Guide.
Problémy se selfíčky
Roku 2014 poprvé narazili konzervativní klerici na problém, s nímž se do té doby vypořádávat nemuseli. Spousta zejména mladších poutníků si začala pořizovat selfíčka – a to i z těch nejposvátnějších míst, jako je svatyně Kaaba.
Řada muslimských duchovních se pokusila proti této praktice vystoupit, označili ji za „turistické chování“ a „chování popírající záměry Proroka“. Podle toho, jak se letos hemží sociální sítě selfie snímky ze všech možných míst Mekky, zdá se, že zákaz neuspěl. Naopak, fotek a videí na Snapchatu i Instagramu letos výrazně přibylo:
„Vznášedla“ na svatém místě
Vloni se objevil další nečekaný problém: Po sociálních sítích v arabském světě se začalo lavinovitě šířit video mladíka na hoverboardu (menší a levnější verze vozítka, které se podobá dvojkolkám Segway – pozn. red.), jak objíždí Kaabu:
Úřady v tomto případě zareagovaly velmi rychle a prakticky přes noc zakázaly na posvátných místech jakékoliv podobné přístroje. Segwaye, kolečkové brusle, hoverboardy a další.
