Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30 tisíc otřesů, což představuje nezvyklý nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.
Menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány v Bransfieldově průlivu, což je asi 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.
V blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek a mikrodesek, což vede k poměrně častým otřesům. V posledních třech měsících jich ale podle chilských vědců bylo až nezvykle mnoho. „Většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně,“ uvedlo středisko.
Zemětřesení mění tvář kontinentu
Zemětřesení jsou tak častá, že samotný průliv, který se dříve rozšiřoval zhruba o sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně, uvedlo středisko. Ředitel střediska Sergio Barrientos poznamenal, že rozpínání dosahuje zhruba dvacetinásobku původního stavu, což znamená, že se ostrovy stále rychleji vzdalují Antarktickému poloostrovu.
Poloostrov je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a vědci pečlivě sledují dopad měnícího se klimatu na jeho ledovce. Klimatolog Raul Cordero ze Santiagské univerzity řekl, že zatím není jasné, jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají. „Neexistují důkazy svědčící o tom, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic,“ uvedl Cordero.
Proč je Antarktida tak důležitá
Podle nedávných simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.
Simulace vědců z německé Postupimi potvrzují, že pokračuje velmi pomalý, ale neúprosný proces: v případě růstu teplot o čtyři stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou se úroveň moře zvedne o šest a půl metru, píše italský deník La Repubblica.
„To, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy,“ uvádějí vědci z postupimského institutu. Jejich studie ukazuje účinky růstu teplot na ledovce v Antarktidě. „Antarktida obsahuje více než polovinu sladké vody na světě, která je zmrazená ve velké ledové čepici silné až pět kilometrů,“ říká hlavní autorka studie Ricarda Winkelmannová z Postupimské univerzity.
A protože se voda v oceánu a vzduch nad ním oteplují kvůli emisím skleníkových plynů, ztrácí bílá pokrývka jižního pólu na objemu a stává se nestabilní. Z důvodu rozlehlosti Antarktidy je její potenciál vyvolat zvýšení hladiny moří obrovský: již při oteplení o dva stupně způsobí tání ledovců a odtok vody do oceánu zvýšení hladiny o 2,5 metru. Oteplení o čtyři stupně vyvolá zvýšení hladiny o šest a půl metru a oteplením o šest stupňů se hladina zvedne téměř o 12 metrů.
