Američtí vědci spočítali dopady znečištění z lesních požárů na úmrtí

Znečištění z hořících lesů proniká do tkání hlouběji než třeba to z automobilů. Nová analýza tak varuje před dopady na veřejné zdraví.

Kouř z lesních požárů extrémně zhoršuje kvalitu vzduchu a tím poškozuje lidské zdraví. To opravdu není nic nového, prvním, kdo na to upozornil, byl už starořecký historik Hippokrates před 2400 roky. Moc se ale nevědělo, jak velké jsou tyto škody a vědci nedokázali spočítat, kolik lidí těmto škodám podlehne.

Teď s výpočtem přišla skupina amerických vědců. Ti tvrdí, že dlouhodobé vystavení znečištění z lesních požárů může až za desítky tisíc úmrtí ročně. V letech 2006 až 2020 měly způsobit drobné částice z kouře lesních požárů v průměru 24 100 úmrtí ročně v 48 státech USA. „Naše zpráva zní: kouř z lesních požárů je velmi nebezpečný. Představuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví,“ uvedli autoři z newyorské lékařské školy Icahn School of Medicine na Mount Sinai.

Jak kouř z lesních požárů škodí

Lidé žijí v moderní společnosti se znečištěným vzduchem prakticky neustále. Proč by právě lesní požáry měly být o tolik škodlivější? Když hoří vegetace, uvolňují se z ní mnohem jemnější částice než třeba z továren. Mohlo by to znít optimisticky, ale opak je pravdou: menší částečky znečištění sice opravdu způsobí menší poškození, ale problém je jinde. Snadno pronikají do míst, kde by imunitní systém větší částečky odfiltroval nebo zachytil.

V roce 535 prohlásil byzantský císař Justinián (482–565) v římských zákonech čistý vzduch za základní právo, čímž vytvořil velmi ranou verzi moderních norem o čistém ovzduší.

Částice označované podle jejich velikosti jako PM2,5 se mohou usazovat hluboko v plicích a pronikat do krevního oběhu. Krátkodobé vystavení může vyvolat kašel a svědění očí, ale dlouhodobě může zhoršit existující zdravotní problémy a vést k řadě chronických a smrtelných zdravotních potíží, včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních a neurologických nemocí, a ve výjimečných případech dokonce i k předčasné smrti. Až na to, že podle poslední studie tyto vážné dopady nejsou ani zdaleka tak výjimečné, jak se vědci doposud domnívali.

„Kouř z lesních požárů se stal v USA významným environmentálním rizikem. Je způsoben rostoucí frekvencí a intenzitou lesních požárů v důsledku klimatických změn,“ popsali autoři hlavní příčinu toho, proč je úmrtí v současné době tolik. Globální oteplování, které způsobuje snadnější vznik i šíření plamenů, není jedinou příčinou častějších a rozsáhlejších lesních požárů. K těm dalším patří desetiletí nesprávného hospodaření s lesy a vznik větších pásem lesů, jež jsou zranitelné.

Úmrtí jako přímý důsledek?

Nejtěžší bylo pro autory nové studie zjistit, jestli se dá něčí úmrtí připsat právě lesním požárům. Trošku to připomíná diskuzi z počátku covidové pandemie, kdy se řešilo, zda někdo zemřel na covid, nebo s covidem. „Nikdo nebude mít na úmrtním listě uvedeno ‚smrt v důsledku lesního požáru‘, pokud ho požár skutečně nespálil nebo na něj nespadl strom nebo něco podobného,“ konstatují autoři. „Mnoho lidí, kteří umírají v důsledku vystavení tomuto kouři, jsou ti, kteří jsou již tak zranitelnější. Jsou to opravdové lidské životy, které jsou nenávratně ztracené. Nejedná se jen o abstraktní statistický pojem.“

Autoři studie analyzovali souvislost mezi průměrnou roční expozicí PM2,5 z kouře lesních požárů a úmrtími podle okresů v 48 kontinentálních státech USA. Použili federální údaje o úmrtnosti ve 3068 okresech, a to jednak ze všech příčin úmrtí, ale také úmrtnosti z několika konkrétních příčinách – oběhových, neurologických a respiračních onemocnění, stejně jako duševních a behaviorálních poruch, nádorů a endokrinních, nutričních a metabolických onemocnění.

V analýze zahrnuli také úmrtí související s pády a dopravními nehodami, tyto případy by totiž neměly souviset s kouřem z lesních požárů. Chtěli tak zajistit, aby nedošlo ke zkreslení.

„Nenašli jsme žádnou souvislost s dopravními nehodami ani pády, zatímco u jiných onemocnění jsme zjistili statisticky významné účinky,“ tvrdí. Největší nárůst úmrtí v důsledku neurologických onemocnění byl zaznamenán právě při vystavení výše popsaným částicím.

Roli hraje také čas a místo. Silnější souvislost se objevila během chladnějších období (kdy se zmíněné částečky déle udrží v ovzduší) a u lidí ve venkovských oblastech, které jsou logicky k lesům blíž. Studie měla výhodu v tom, že zahrnovala velký počet respondentů a většinu příčin úmrtí v USA.

Vědci, kteří se na studii podíleli, netvrdí, že tyto údaje jsou dokonalé. Mohou problém podcenit, ale i přecenit, ale jde o první výzkum, který alespoň nějaký data má. Autoři přiznávají, že jim třeba chybí informace o tom, jestli daní lidé kouřili tabákové výrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.