Američtí vědci spočítali dopady znečištění z lesních požárů na úmrtí

Znečištění z hořících lesů proniká do tkání hlouběji než třeba to z automobilů. Nová analýza tak varuje před dopady na veřejné zdraví.

Kouř z lesních požárů extrémně zhoršuje kvalitu vzduchu a tím poškozuje lidské zdraví. To opravdu není nic nového, prvním, kdo na to upozornil, byl už starořecký historik Hippokrates před 2400 roky. Moc se ale nevědělo, jak velké jsou tyto škody a vědci nedokázali spočítat, kolik lidí těmto škodám podlehne.

Teď s výpočtem přišla skupina amerických vědců. Ti tvrdí, že dlouhodobé vystavení znečištění z lesních požárů může až za desítky tisíc úmrtí ročně. V letech 2006 až 2020 měly způsobit drobné částice z kouře lesních požárů v průměru 24 100 úmrtí ročně v 48 státech USA. „Naše zpráva zní: kouř z lesních požárů je velmi nebezpečný. Představuje rostoucí hrozbu pro lidské zdraví,“ uvedli autoři z newyorské lékařské školy Icahn School of Medicine na Mount Sinai.

Jak kouř z lesních požárů škodí

Lidé žijí v moderní společnosti se znečištěným vzduchem prakticky neustále. Proč by právě lesní požáry měly být o tolik škodlivější? Když hoří vegetace, uvolňují se z ní mnohem jemnější částice než třeba z továren. Mohlo by to znít optimisticky, ale opak je pravdou: menší částečky znečištění sice opravdu způsobí menší poškození, ale problém je jinde. Snadno pronikají do míst, kde by imunitní systém větší částečky odfiltroval nebo zachytil.

V roce 535 prohlásil byzantský císař Justinián (482–565) v římských zákonech čistý vzduch za základní právo, čímž vytvořil velmi ranou verzi moderních norem o čistém ovzduší.

Částice označované podle jejich velikosti jako PM2,5 se mohou usazovat hluboko v plicích a pronikat do krevního oběhu. Krátkodobé vystavení může vyvolat kašel a svědění očí, ale dlouhodobě může zhoršit existující zdravotní problémy a vést k řadě chronických a smrtelných zdravotních potíží, včetně respiračních onemocnění, kardiovaskulárních a neurologických nemocí, a ve výjimečných případech dokonce i k předčasné smrti. Až na to, že podle poslední studie tyto vážné dopady nejsou ani zdaleka tak výjimečné, jak se vědci doposud domnívali.

„Kouř z lesních požárů se stal v USA významným environmentálním rizikem. Je způsoben rostoucí frekvencí a intenzitou lesních požárů v důsledku klimatických změn,“ popsali autoři hlavní příčinu toho, proč je úmrtí v současné době tolik. Globální oteplování, které způsobuje snadnější vznik i šíření plamenů, není jedinou příčinou častějších a rozsáhlejších lesních požárů. K těm dalším patří desetiletí nesprávného hospodaření s lesy a vznik větších pásem lesů, jež jsou zranitelné.

Úmrtí jako přímý důsledek?

Nejtěžší bylo pro autory nové studie zjistit, jestli se dá něčí úmrtí připsat právě lesním požárům. Trošku to připomíná diskuzi z počátku covidové pandemie, kdy se řešilo, zda někdo zemřel na covid, nebo s covidem. „Nikdo nebude mít na úmrtním listě uvedeno ‚smrt v důsledku lesního požáru‘, pokud ho požár skutečně nespálil nebo na něj nespadl strom nebo něco podobného,“ konstatují autoři. „Mnoho lidí, kteří umírají v důsledku vystavení tomuto kouři, jsou ti, kteří jsou již tak zranitelnější. Jsou to opravdové lidské životy, které jsou nenávratně ztracené. Nejedná se jen o abstraktní statistický pojem.“

Autoři studie analyzovali souvislost mezi průměrnou roční expozicí PM2,5 z kouře lesních požárů a úmrtími podle okresů v 48 kontinentálních státech USA. Použili federální údaje o úmrtnosti ve 3068 okresech, a to jednak ze všech příčin úmrtí, ale také úmrtnosti z několika konkrétních příčinách – oběhových, neurologických a respiračních onemocnění, stejně jako duševních a behaviorálních poruch, nádorů a endokrinních, nutričních a metabolických onemocnění.

V analýze zahrnuli také úmrtí související s pády a dopravními nehodami, tyto případy by totiž neměly souviset s kouřem z lesních požárů. Chtěli tak zajistit, aby nedošlo ke zkreslení.

„Nenašli jsme žádnou souvislost s dopravními nehodami ani pády, zatímco u jiných onemocnění jsme zjistili statisticky významné účinky,“ tvrdí. Největší nárůst úmrtí v důsledku neurologických onemocnění byl zaznamenán právě při vystavení výše popsaným částicím.

Roli hraje také čas a místo. Silnější souvislost se objevila během chladnějších období (kdy se zmíněné částečky déle udrží v ovzduší) a u lidí ve venkovských oblastech, které jsou logicky k lesům blíž. Studie měla výhodu v tom, že zahrnovala velký počet respondentů a většinu příčin úmrtí v USA.

Vědci, kteří se na studii podíleli, netvrdí, že tyto údaje jsou dokonalé. Mohou problém podcenit, ale i přecenit, ale jde o první výzkum, který alespoň nějaký data má. Autoři přiznávají, že jim třeba chybí informace o tom, jestli daní lidé kouřili tabákové výrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 20 mminutami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 6 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 10 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 11 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...