Austrálie pronásleduje obhájce lidských práv, tvrdí zvláštní vyšetřovatel OSN Michel Forst. Řada aktivistů podle něj mluví o „atmosféře strachu, cenzuře a odplatě“. Některé projednávané zákony navíc omezují právo svobodně protestovat. Píše o tom CNN. Austrálie čelí kritice i kvůli špatným podmínkám v detenčních centrech pro imigranty na Nauru a Papui-Nové Guineji, kam vláda posílá všechny žadatele o azyl.
Vyšetřovatel čekal vstřícné prostředí, realita ho šokovala
Michel Forst strávil jako zástupce Rady OSN pro lidská práva v Austrálii celkem čtrnáct dnů. Stavem lidských práv po celé zemi je podle svých slov šokován. „Čekal jsem bezpečné a vstřícné prostředí. To není ten případ, je třeba řadu postupů změnit,“ upozornil. Někteří aktivisté se s ním dokonce odmítli setkat kvůli obavám z pronásledování.
Za Forsta se postavila i šéfka australské Komise pro lidská práva Gillian Triggsová, podle níž jde Canberra proti aktivistům z „ideologických důvodů“. Právě tuto komisi se úřady snaží podle Forsta zastrašovat.
Canberra by podle něj měla do budoucna zajistit nestranné vyšetřování násilných incidentů proti zastáncům lidských práv a zrušit zákony, jež se nyní projednávají v Západní Austrálii a které omezují právo svobodně protestovat a osekávají práva domorodých Australanů.
„Svoboda pokojného shromažďování je základní součástí demokratických společností,“ upozornil Forst. „Demonstrace a protesty přispívají ke zvýšení povědomí o lidských právech a podporují dialog,“ podotkl.
Zpráva je nevyvážená, odmítla kritiku Canberra
Australská vláda kritiku odmítá – vyšetřovatel Rady pro lidská práva prý nabízí „nevyvážený pohled na situaci obhájců lidských práv v zemi“.
Zprávě OSN předcházelo zjištění lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) týkající se špatných podmínek v australských detenčních zařízeních na Nauru a v Papui. Podle AI dochází v těchto centrech pro migranty k mučení a zneužívání. Australský premiér Malcolm Turnbull to označil za „absolutní lež“.
Jak to funguje ve „vězení pod širým nebem“?
Organizace AI tvrdí, že australská vláda vytvořila pro stovky osob de facto „vězení pod širým nebem“. Na podávání zpráv z táborů platí přísná pravidla. „Poskytovatelé zdravotní péče, kteří toto akceptují a neinformují o nekalých praktikách, zatajování informací a nedostačující zdravotní péči – způsobují újmu na zdraví. Tito lidé se dostali do střetu zájmů, porušili své etické závazky a neposkytují dostatečnou úroveň zdravotní péče,“ konstatovala AI, která volá po nezávislosti zaměstnanců i nezávislému dohledu.
AI a Human Rights Watch se nedávno podařilo získat povolení a 12 dnů zjišťovali výzkumníci těchto organizací podmínky v zařízení na Nauru. „Výzkum dokumentuje kruté zacházení s muži, ženami a dětmi – včetně častého zanedbávání či upírání poskytování zdravotní péče společností, která byla najata australskou vládou,“ píše AI na webu.
Vedoucí výzkumnice AI Anna Neistatová míní, že australská vláda navrhla systém úmyslného špatného zacházení s lidmi tak, aby odradila další uprchlíky a žadatele o azyl od snahy dostat se lodí do Austrálie.
„Mnozí trpí vážnými psychickými problémy, které nejsou léčené a v otřesných životních podmínkách dochází k jejich zhoršování. Úzkost, sebepoškozování a sebevražedné pokusy jsou časté. I devítileté děti již mluví otevřeně o myšlenkách na ukončení svého života,“ uvádí AI, jež v petici vyzývá k uzavření center.
To papuánské už slíbila uzavřít sama australská vláda poté, co papuánský soud rozhodl, že je centrum protiústavní.
Kritika vedení lidskoprávních organizací není ničím výjimečným
Podle Forsta se australské úřady snaží zamezit tomu, aby se informace o porušování lidských práv dostaly na veřejnost. Častá je i tvrdá kritika vedení aktivistických organizací. Na šéfku Komise pro lidská práva Triggsovou třeba expremiér Tony Abbott útočil po zveřejnění zprávy o zneužívání dětí v detenčních zařízeních. Ministr pro imigraci Peter Dutton ji rovnou vyzval k rezignaci.
Výzkumníkům AI přitom rodiče řekli, že jejich děti se v centrech začaly počůrávat, trpí nočními můrami, a některé z nich úplně přestaly komunikovat s okolním světem. Australská organizace Save the Children pak odhaduje, že 85 procent dětí z uprchlických rodin na Nauru nechodí do školy, a to i kvůli výskytu šikany a obtěžování.
Vyšetřovatel OSN také připomněl případ z minulého roku, kdy byl zatčen člen organizace Lékaři pro uprchlíky za to, že údajně neuposlechl letušku. Podle Forsta je možné, že někdo z politiků v tomto případě „tahal za nitky“.
