Změna v Havaně. Prezidentem Kuby se po šesti dekádách stane někdo jiný než Castro

Nahrávám video

Kubánský parlament se ve středu sešel k zasedání, které ukončí desítky let trvající éru bratří Castrů v nejvyšší státní funkci. Poslanci navrhli, aby se novým prezidentem (předsedou státní rady) komunisty ovládaného karibského ostrova stal první viceprezident Miguel Díaz-Canel, který hodlá pokračovat v kurzu opatrných ekonomických reforem pod pevnou vládou jedné strany. Díaz-Canel je jediným kandidátem.

Současný prezident Raúl Castro (mladší bratr Fidela Castra) oznámil, že se o funkci znovu ucházet nechce, zůstane však v čele Komunistické strany Kuby do příštího sjezdu plánovaného na rok 2021. Tím si podle znalců ponechá vliv na případné další změny ve vedení státu či na podobu reforem. Na Kubě však panuje všeobecné očekávání, že se šestaosmdesátiletý muž chystá z politiky pozvolna stáhnout.

Pokud parlament zvolí Díaze-Canela, půjde o zásadní omlazení, neboť jej od Castra dělí bezmála třicet let a narodil se až po komunistickém převzetí moci.

Zasedání parlamentu začalo ve středu ve tři hodiny odpoledne našeho času a má trvat dva dny do čtvrtka, na který symbolicky připadne výročí porážky Američany podporované invaze proti komunistickému režimu v Zátoce sviní v roce 1961.

Nahrávám video

Všechno zůstane při starém. Změna politického stylu se nečeká

Změna politického stylu se však ani s novou tváří v čele státu zřejmě očekávat nedá, neboť i Díaz-Canel razí (stejně jako Castro) teorii, že kubánská opozice usiluje o převrat za pomoci financí ze zahraničí. Podle opozičních představitelů tak nelze očekávat zásadní kroky směrem k demokracii či propuštění všech politických vězňů.

„Po více než půl století se jménem Castro v čele země je v kubánských ulicích či při rozhovorech mezi přáteli a příbuznými cítit, že všechno zůstane při starém,“ popsal v pondělí opoziční web 14ymedio.com přesvědčení většiny Kubánců, že změna v Havaně bude spíše formální. Samo vedení strany ostatně dává k těmto náladám podnět tím, že hlavním heslem předání moci je slovo kontinuita.

Ekonomické změny, výzva čekající na nového prezidenta a ministry

Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluví o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi či ekonomovi Marinu Murillovi, kteří společně tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.

Zásadní výzvou pro nové vedení země bude pokračování ekonomických změn, které sice za poslední léta Castrovy vlády otevřely cestu k soukromému podnikání, avšak většinu jedenáctimilionového národa nedokázaly povznést na úroveň běžnou v dalších zemích regionu.

Podnikat začalo 600 000 lidí a během několika let od zavedení mobilního signálu se počet telefonů zvýšil na pět milionů, na druhé straně však průměrný plat zůstává na 31 dolarech (650 korunách) za měsíc. Někteří obyvatelé jsou proto stále odkázáni na podporu příbuzných, kteří emigrovali, jiní žijí z nelegálních přivýdělků.

Nový prezident se bude podle expertů muset vypořádat především s dlouhodobě přežívajícím systémem dvou měn, jedné domácí a druhé konvertibilní, který ekonomové označují za překážku hospodářského růstu země. 

Narodil se 20. dubna 1960 ve městě Placetas ve středokubánské provincii Villa Clara. Vystudoval elektrické inženýrství na univerzitě v Las Villas. Je podruhé ženatý, s první manželkou Martou má dvě děti.

Miguel Díaz-Canel zastává od února 2013 funkci prvního viceprezidenta země, tedy náměstka předsedy Státní rady (de facto vlády), kterým je dosavadní prezident země Raúl Castro (86). Castro dal už dříve najevo, že se sice nehodlá ucházet o další mandát hlavy státu, ale že do roku 2021 chce zůstat v čele komunistické strany.

V letech 2009 až 2012 zastával Díaz-Canel post ministra pro vysoké školy, poté se stal místopředsedou vlády.

Díaz-Canel je členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby už od roku 1997 a jeho prohlášení se nesou v duchu castrismu. Díaz-Canel slíbil, že bude pokračovat v Castrově politickém kurzu, tedy že umožní pomalu a v omezené míře vznik soukromých podniků, zatímco zachová systém vlády jedné strany a její kontrolu nad takřka všemi aspekty života na Kubě.

„Necítím potřebu žádných zlomů v naší zemi. Potřebujeme především kontinuitu,“ řekl v jednom rozhovoru.

„Pokud bude jmenován, bude mít tento inženýr narozený po revoluci nelehký úkol upevnit svoji autoritu, zkonsolidovat výdobytky revoluce a pustit se do nezbytné 'aktualizace' současného ekonomického modelu,“ napsala o Díazovi-Canelovi agentura AFP.

Miguel Díaz-Canel
Zdroj: Reuters/Stringer

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb.
před 3 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 5 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 5 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 7 hhodinami

Na Ukrajině přibývá žen, které vstupují do armády

Na Ukrajině přibývá žen, které chtějí vstoupit do armády. Oproti loňsku jich přibylo sedm tisíc. Celkem ozbrojené síly země, která se pátým rokem brání ruské agresi, čítají přes 75 tisíc vojaček. Loni se přes pět tisíc z nich účastnilo přímých bojů na frontové linii. S trvající válkou v ukrajinské společnosti vyvstává také otázka povinné mobilizace žen.
před 7 hhodinami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...