Změna v Havaně. Prezidentem Kuby se po šesti dekádách stane někdo jiný než Castro

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nový prezident Kuby nebude Castro
Zdroj: ČT24

Kubánský parlament se ve středu sešel k zasedání, které ukončí desítky let trvající éru bratří Castrů v nejvyšší státní funkci. Poslanci navrhli, aby se novým prezidentem (předsedou státní rady) komunisty ovládaného karibského ostrova stal první viceprezident Miguel Díaz-Canel, který hodlá pokračovat v kurzu opatrných ekonomických reforem pod pevnou vládou jedné strany. Díaz-Canel je jediným kandidátem.

Současný prezident Raúl Castro (mladší bratr Fidela Castra) oznámil, že se o funkci znovu ucházet nechce, zůstane však v čele Komunistické strany Kuby do příštího sjezdu plánovaného na rok 2021. Tím si podle znalců ponechá vliv na případné další změny ve vedení státu či na podobu reforem. Na Kubě však panuje všeobecné očekávání, že se šestaosmdesátiletý muž chystá z politiky pozvolna stáhnout.

Pokud parlament zvolí Díaze-Canela, půjde o zásadní omlazení, neboť jej od Castra dělí bezmála třicet let a narodil se až po komunistickém převzetí moci.

Zasedání parlamentu začalo ve středu ve tři hodiny odpoledne našeho času a má trvat dva dny do čtvrtka, na který symbolicky připadne výročí porážky Američany podporované invaze proti komunistickému režimu v Zátoce sviní v roce 1961.

Nahrávám video
Události, komentáře: Bývalý ministr financí Ivan Pilip k vládě Castrů
Zdroj: ČT24

Všechno zůstane při starém. Změna politického stylu se nečeká

Změna politického stylu se však ani s novou tváří v čele státu zřejmě očekávat nedá, neboť i Díaz-Canel razí (stejně jako Castro) teorii, že kubánská opozice usiluje o převrat za pomoci financí ze zahraničí. Podle opozičních představitelů tak nelze očekávat zásadní kroky směrem k demokracii či propuštění všech politických vězňů.

„Po více než půl století se jménem Castro v čele země je v kubánských ulicích či při rozhovorech mezi přáteli a příbuznými cítit, že všechno zůstane při starém,“ popsal v pondělí opoziční web 14ymedio.com přesvědčení většiny Kubánců, že změna v Havaně bude spíše formální. Samo vedení strany ostatně dává k těmto náladám podnět tím, že hlavním heslem předání moci je slovo kontinuita.

Ekonomické změny, výzva čekající na nového prezidenta a ministry

Kromě Díaze-Canela se jako o možných kandidátech na prezidenta mluví o ministru zahraničí Brunovi Rodríguezovi či ekonomovi Marinu Murillovi, kteří společně tvoří nejvlivnější trojici představitelů komunistické strany.

Zásadní výzvou pro nové vedení země bude pokračování ekonomických změn, které sice za poslední léta Castrovy vlády otevřely cestu k soukromému podnikání, avšak většinu jedenáctimilionového národa nedokázaly povznést na úroveň běžnou v dalších zemích regionu.

Podnikat začalo 600 000 lidí a během několika let od zavedení mobilního signálu se počet telefonů zvýšil na pět milionů, na druhé straně však průměrný plat zůstává na 31 dolarech (650 korunách) za měsíc. Někteří obyvatelé jsou proto stále odkázáni na podporu příbuzných, kteří emigrovali, jiní žijí z nelegálních přivýdělků.

Nový prezident se bude podle expertů muset vypořádat především s dlouhodobě přežívajícím systémem dvou měn, jedné domácí a druhé konvertibilní, který ekonomové označují za překážku hospodářského růstu země. 

Narodil se 20. dubna 1960 ve městě Placetas ve středokubánské provincii Villa Clara. Vystudoval elektrické inženýrství na univerzitě v Las Villas. Je podruhé ženatý, s první manželkou Martou má dvě děti.

Miguel Díaz-Canel zastává od února 2013 funkci prvního viceprezidenta země, tedy náměstka předsedy Státní rady (de facto vlády), kterým je dosavadní prezident země Raúl Castro (86). Castro dal už dříve najevo, že se sice nehodlá ucházet o další mandát hlavy státu, ale že do roku 2021 chce zůstat v čele komunistické strany.

V letech 2009 až 2012 zastával Díaz-Canel post ministra pro vysoké školy, poté se stal místopředsedou vlády.

Díaz-Canel je členem ústředního vedení Komunistické strany Kuby už od roku 1997 a jeho prohlášení se nesou v duchu castrismu. Díaz-Canel slíbil, že bude pokračovat v Castrově politickém kurzu, tedy že umožní pomalu a v omezené míře vznik soukromých podniků, zatímco zachová systém vlády jedné strany a její kontrolu nad takřka všemi aspekty života na Kubě.

„Necítím potřebu žádných zlomů v naší zemi. Potřebujeme především kontinuitu,“ řekl v jednom rozhovoru.

„Pokud bude jmenován, bude mít tento inženýr narozený po revoluci nelehký úkol upevnit svoji autoritu, zkonsolidovat výdobytky revoluce a pustit se do nezbytné 'aktualizace' současného ekonomického modelu,“ napsala o Díazovi-Canelovi agentura AFP.

Miguel Díaz-Canel
Zdroj: Reuters/Stringer

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 29 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...