Letošními držitelkami prestižní Sacharovovy ceny za svobodu myšlení jsou irácké jezídky Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová. Europoslanci je ocenili za snahu bojovat proti sexuálnímu násilí a zotročování žen stoupenci takzvaného Islámského státu (IS). Muradová už letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla.
V srpnu 2014 obklíčili vesnici Kočo v oblasti Sindžár na severu Iráku bojovníci IS. Zabili šest stovek mužů a chlapců, včetně šesti bratrů Muradové. Nadja tehdy přišla celkem o osmnáct členů rodiny. Poté sloužila bojovníkům v Mosulu jako sexuální otrokyně.
„Islamisté se na ženách a dětech dopouštěli zvěrstev, nemohla jsem se na to dívat,“ prohlásila Muradová, které pomohla jedna rodina v Mosulu a v listopadu 2014 se jí podařilo utéct. O útoku proti jezídům promluvila poprvé loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN s požadavkem na jejich ochranu a zastavení jejich genocidy. Nyní žije v exilu.
IS unesl Bašárovou, když jí bylo 16 let
Bašárová rovněž pocházela z vesnice Kočo. Radikálové z IS ji unesli, když jí bylo pouhých šestnáct let, a drželi ji jako zajatkyni dvacet měsíců. Jezídka se mnohokrát pokoušela neúspěšně utéct, nakonec se jí to ale přece jen podařilo.
Výbuch miny ji ale připravil o pravé oko, na které nevidí, a tvář má celou zjizvenou. Stejně se ale považuje za šťastlivce a děkuje muži, který ji ze zajetí propašoval. „Díky bohu se mi nakonec podařilo dostat pryč od těch bezvěrců. I kdybych přišla o obě oči, stálo by to za to, protože jsem přežila,“ konstatovala Bašárová.
Do zajetí Islámského státu se dostala v srpnu 2014. Při útoku islamistů na jezídskou vesnici u města Sindžár v severním Iráku, kde Bašárová žila se svou rodinou, tehdy pravděpodobně zahynuli její matka i otec.
Islamisté poté drželi Bašárovou 20 měsíců jako sexuální otrokyni. „Předávali si mě jeden druhému,“ popsala hrůzné zážitky. Kromě sexuálního zneužívání byla také neustále bita.
Letos v březnu se jí na pátý pokus podařilo uprchnout, cesta za svobodou ale měla tragické následky.
Obě její společnice, osmiletá dívka a dvacetiletá žena, zahynuly při výbuchu nášlapné miny, Bašárová při výbuchu přišla o pravé oko, to levé má poškozené a celou tvář má pokrytou jizvami.
Nakonec se dostala do rukou kurdských milic a v nemocnici si ji vyzvedl její strýc.
V zajetí IS nadále zůstává její devítiletá sestra, dalším jejím sestrám a bratrovi se podařilo uprchnout. Sestry nyní žijí v Německu, bratr ve stejném městě jako strýc Muradové, v oblasti kontrolované kurdskými milicemi.
Obě ženy se po útěku staly ztělesněním hlasu jezídské komunity z Iráku. „IS je pyšný na to, co udělal jezídům. Využívá je jako lidské štíty. Nemohou uniknout. Pravděpodobně budou zavražděni. Kde je svět? Kde je lidskost?“ ptala se Muradová v europarlamentu. O pomoc žádala i americký Kongres.
Slavnostní předání ceny se uskuteční ve Štrasburku 14. prosince. „Nadja a Lamíja jsou inspirující ženy, které ukázaly neuvěřitelnou odvahu a lidskost tváří v tvář opovrženíhodné brutalitě. Jsem hrdý, že byly oceněny,“ prohlásil bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, který vede v europarlamentu liberály.
Jeho kolegyně Beatriz Becerraová Basterrecheaová řekla, že obě ženy si mohly vybrat být oběťmi, ale místo toho se rozhodly jinak, aby pomohly všem ženám a dívkám, které zůstávají v rukou teroristů. „Bojovaly za spravedlnost pro oběti genocidy jezídů,“ dodala.
„Určitě je velmi důležité, aby jejich statečnost a vytrvalost byly oceněné, i jako projev úcty k ženám. Jako žena jejich osud velmi silně prožívám, a tak si myslím, že je to velmi významné a symbolické gesto podpory,“ řekla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Jaromír Štětina (TOP 09) přesně před rokem navštívil jeden z velikých táborů pro jezídy v severním Iráku. „Viděl jsem podmínky, v jakých žijí, a vyslechl jsem příliš mnoho příběhů, abych nezůstal lhostejný k osudu těchto žen. Zaslouží si tu cenu,“ uvedl.
Džihádisté považují jezídy za uctívače ďábla
Jezídové jsou náboženská komunita žijící především v severním Iráku. Čítá na 400 tisíc lidí. OSN odhaduje, že členové IS při zabírání území povraždili na pět tisíc jezídských mužů. Jako otroky využívají až 3500 lidí – hlavně ženy a děti.
V právní pomoci postiženým se angažuje právnička, lidskoprávní aktivistka a manželka slavného herce George Clooneyho Amal Clooneyová, se kterou se Muradová několikrát sešla.
V náboženství jezídů se mísí řada vlivů – od islámu přes křesťanství až po zoroastrismus. Příslušníci IS je označují za uctívače ďábla.
Je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci takzvaného Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.
Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.
Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu.
V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. V říjnu stejného roku pak obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V roce 2016 získala také Cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.
Europoslanci už ocenili Mandelu, konžského lékaře či saúdského blogera
Sacharovova cena dostala jméno po sovětském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi. Je určena osobnostem, skupinám a organizacím, které podle europoslanců dosáhly významného pokroku při obraně lidských práv, demokracie, právního státu a svobody myšlení. S oceněním je spojená finanční odměna ve výši 50 tisíc eur (asi 1,35 milionu korun).
Evropský parlament cenu uděluje od roku 1988, kdy ji získal Nelson Mandela. O rok později si ji převzal Alexander Dubček. Předloni europoslanci ocenili konžského lékaře Denise Mukwegeho, který ve své vlasti pomáhá obětem znásilnění. Při přebírání ceny tehdy upozornil, že v Kongu se po znásilnění vzpamatovávají statisíce žen.
Loni cenu obdržel saúdskoarabský bloger Raíf Badáví. V roce 2012 byl zatčen a za údajnou urážku islámu na svém webu byl odsouzen k desetiletému trestu vězení, tisíci ranám bičem a pokutě v přepočtu 6,5 milionu korun. Předseda europarlamentu Martin Schulz při slavnostním vyhlášení vybídl Rijád, aby blogera propustil.
Naději získat ocenění měl letos kromě jezídek také bývalý šéfredaktor tureckého opozičního listu Cumhuriyet Can Dündar, který je ve své zemi pronásledován za zveřejnění informací o tureckých dodávkách zbraní syrským povstalcům, což Ankara popírá. Za vyzrazení státního tajemství byl odsouzen v nepřítomnosti na více než pět let vězení. V květnu se také stal terčem atentátu, z něhož vyvázl.
Dalším nominovaným byl vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Z poloostrova uprchl do ukrajinského exilu poté, co se dostal do konfliktu s ruskou okupační správou omezující práva jeho krajanů. Svého času jako sovětský disident také protestoval proti sovětské okupaci Československa v roce 1968.
