Londýn - Známý ruský miliardář a bývalý mediální magnát Boris Berezovskij zemřel v 67 letech ve svém londýnském exilu. Britská policie uvedla, že jeho smrt zatím zůstává nevysvětlena; BBC v této souvislosti připomíná, že oligarcha, který byl nalezen mrtev v domě v Ascotu v hrabství Berkshire, přežil v minulosti několik pokusů o atentát. Podle některých informací prý jeden z nejbohatších Rusů a kritik prezidenta Putina spáchal sebevraždu, příčina úmrtí se nadále vyšetřuje.
O úmrtí Berezovského na Facebooku informoval jeho zeť Egor Schuppe. Bývalý magnát byl podle něj v poslední době v těžké depresi a vyhýbal se přátelům a příbuzným. Bývalý šéf ruského nakladatelství Kommersant Publishing House Damian Kudrjavcev upřesnil, že Berezovskij zemřel v 11:00 hodin místního času. Kudrjavcec na Twitteru napsal, že se neobjevily žádné známky násilné smrti. Podle dalších zdrojů byl mrtvý Berezovskij nalezen v koupelně. V posledních týdnech údajně utrpěl několik srdečních příhod. „Dostal jsem právě telefonát z Londýna. Boris Berezovskij spáchal sebevraždu. Byl to složitý člověk,“ prohlásil podle ruské televize RT známý moskevský právník Alexander Dobrovinskij, který magnáta dobře znal.
Berezovskij býval v éře prvního ruského prezidenta Borise Jelcina považován za všemocnou „šedou eminenci“ Kremlu, ale s Jelcinovým nástupcem Vladimirem Putinem se natolik nepohodl, že před prezidentovým hněvem musel v roce 2000 prchnout do ciziny a dodnes je prý v Kremlu považován za úhlavního nepřítele. Putinův mluvčí dnes uvedl, že Berezovskij dva měsíce před smrtí žádal Putina dopisem o souhlas s návratem do Ruska a žádal o prominutí. Reakce ruského prezidenta není známa.
Souvisely deprese se ztrátou majetku?
Berezovského deprese mohly souviset se ztrátou majetku. Loni v srpnu prohrál soudní spor s ruským miliardářem a vlastníkem londýnského fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem o vlastnictví ruské ropné společnosti Sibněfť, kde šlo v přepočtu o 100 miliard korun. Berezovskij tvrdil, že jej Abramovič zastrašováním nutil prodat své akcie Sibněfti za zlomek skutečné hodnoty. Jeho tvrzení londýnský soud označil za nevěrohodná a nařídil mu, aby Abramovičovi zaplatil odškodné 56 milionů dolarů, píše RT. Berezovskij měl i osobní problémy. V lednu například vyšlo najevo, že jeho bývalá milenka Jelena Gorbunovová dosáhla po jejich loňském rozchodu zmrazení jeho jmění v hodnotě 200 milionů liber.
Berezovskij získal ohromný vliv a majetek za prezidenta Borise Jelcina. Vlastnil podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích. Ke konci 90. let však musel v Rusku stále častěji čelit skandálům kolem svých podnikatelských aktivit ve firmách Sibněfť, Aeroflot a televizi ORT. Jeho osud zpečetilo to, že se postavil proti Putinovi.
Berezovskij se zbavil významné části majetku a odešel do Británie, kde získal v roce 2003 azyl. Stal se tam pak velkým Putinovým kritikem a spolupracoval například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu ozářením.
V Rusku byl Berezovskij odsouzen k šesti letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot, k 13 letům za údajné vytunelování automobilky Autovaz a byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.
Někdejší uznávaný matematik a počítačový expert Berezovskij zbohatl v 90. letech dovozem mercedesů do Ruska, později pracoval pro automobilku Avtovaz. V polovině 90. let se stal jedním z předních ruských oligarchů a jakožto majitel televizní stanice ORT, která podporovala Jelcina v jeho prezidentské kampani v roce 1996, také mediálním magnátem.
Díky svým penězům a úzkým vazbám na politické špičky byl Berezovskij jednou z nejvlivnějších osob veřejného života v zemi. Měl pověst „šedé eminence“ a uznávaný moskevský politolog Sergej Markov ho rovnou nazval „novodobým Rasputinem“. Ovládal podíly v několika bankách, ropných a leteckých společnostech a především v médiích (televizní kanály ORT a TV6). Přežil několik atentátů – včetně jednoho pumového z roku 1994, jemuž padl za oběť jeho řidič.
- Boris Abramovič Berezovskij se narodil 23. ledna 1946 v Moskvě v židovské rodině. Studoval Ústav lesnické techniky, fakultu elektroniky a počítačové techniky a fakultu mechaniky a matematiky Moskevské státní univerzity. Dosáhl titulu doktor technických věd a od roku 1991 byl členem-korespondentem ruské Akademie věd.
- Patrně z iniciativy svého nejbližšího politického partnera Anatolije Čubajse usedl v roce 1996 na čas do křesla sekretáře ruské Bezpečnostní rady a současně byl jmenován vládním zmocněncem pro Čečensko, jímž byl do listopadu 1997.
- Na jaře následujícího roku se stal na rok výkonným tajemníkem Společenství nezávislých států. V roce 2000 zasedl ve Státní dumě, ale po několika měsících svůj mandát složil, přičemž obvinil prezidenta Putina z nastolování autoritářského režimu. Politice se posléze věnoval coby spolupředseda strany Liberální Rusko, kterou financoval.
- Ani peněžní podpora občanské společnosti a dary na charitu jej neuchránily před podezřením, že jeho bohatství pramenilo především z účasti na sporné privatizaci, ze styků s kriminálním podsvětím a z korupce v mocenských složkách. Pronásledovaly jej soudní pře a ruská prokuratura ho stíhala pro podezření z řady zločinů. Berezovskij se nakonec zbavil významné části svého majetku a odešel do Velké Británie, kde získal v roce 2003 azyl. I z londýnského exilu vedl boj s ruským prezidentem. „Putin je podle mého názoru kriminálník, zločinec. Porušuje zákony a nepochybuji, že dříve či později stane před soudem,“ nechal se Berezovskij slyšet v létě 2007.
- V Británii spolupracoval Berezovskij například s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem, který zemřel v listopadu 2006 v Londýně na otravu vzácným radioaktivním izotopem polonium-210. Litviněnko těsně před skonem obvinil ze své smrti ruské úřady, podle Kremlu naopak za vraždou stál právě Berezovskij, který chtěl údajně poškodit Putina v očích Západu.
