Šéf ruské správy na Krymu kritizoval slova českého prezidenta Miloše Zemana o ruské finanční kompenzaci za anektovaný ukrajinský poloostrov. Sergej Aksjonov v rozhovoru pro agenturu TASS označil Zemanův návrh za nemorální.
Český prezident minulý týden při vystoupení ve Štrasburku označil anexi Krymu za „fait accompli“, tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, buď v penězích nebo v ropě a plynu. „Návrh českého prezidenta o kompenzacích považuji za nemorální,“ řekl teď ruské agentuře krymský politik.
Obyvatelé Krymu podle něj zaplatili za svou svobodu životy těch, kdo zahynuli v únoru 2014 u budovy republikového parlamentu. Při incidentu mezi proruskými aktivisty a krymskými Tatary tehdy dva lidé zahynuli a kolem 80 bylo zraněno.
Za údajné vyvolání tehdejších nepokojů byl letos v září odsouzen k osmi letům významný krymskotatarský politik Achtěm Čijgoz, místopředseda neoficiálního krymskotatarského národního parlamentu. Před dvěma týdny odsoudil pronásledování krymských Tatarů Evropský parlament v rezoluci, v níž upozornil i na Čijgozův případ.
Aksjonov upozornil na otištěné výsledky průzkumu veřejného mínění ruské státní agentury VCIOM, podle nichž se devíti z deseti Rusů Zemanův návrh nelíbí. Podle krymského politika výsledek svědčí o tom, že „vlastenecký krymský konsenzus zformovaný v březnu 2014 je v ruské společnosti určující“.
Nápad českého prezidenta rozhořčeně odmítl Kyjev, ale i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči.
Zemanův projev vyvolal okamžitou pobouřenou reakci ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. „Dokážete si představit referendum v českých Sudetech v roce 1938? To je to samé. Je nemožné dělat referendum pod hlavněmi ruských tanků. To není referendum. Nemá to nic do činění s demokracií,“ uvedl Porošenko.
„Víte, zdravý člověk toto nikdy neřekne. Hluboce psychicky nemocný možná,“ řekl ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman.
Zeman později na vlnu kritiky reagoval tím, že obsazení Krymu stále považuje za hotovou věc, ale zdůraznil, že tím anexi poloostrova nelegitimizuje. Podotkl také, že o poloostrově jako takovém nemluvil ve svém projevu v Radě Evropy – ten se týkal sankcí proti Rusku a bezpečnostní situace na Blízkém východě. Zeman reagoval až na dotaz z pléna po projevu.
