Zanícený bojovník za sociální stát a kritik elit. Mladé Američany uhranul Bernie Sanders

Bernie Sanders: kritik elit a bojovník za sociální stát (zdroj: ČT24)

Favoritem demokratických primárek se pomalu, ale jistě stává muž, který sám sebe označuje za „demokratického socialistu“. Osmasedmdesátiletý Bernie Sanders je proslulým kritikem vládnoucích elit. Sliby univerzálního zdravotního pojištění, zdanění velkých korporací a odpuštění studentských půjček uchvátil hlavně mladé Američany ze severu a větších měst.

Sanders se ucházel o nominaci již v roce 2016, demokraté ale nakonec vyslali do boje o Bílý dům bývalou první dámu Hillary Clintonovou.

Před pěti měsíci Sanders prodělal slabý infarkt, který ho měl podle očekávání diskvalifikovat z letošních stranických primárek. Boj nevzdal a jeho podpora od té doby roste. Spojeným státům slibuje zásadní změny. „Američané jsou znechucení a unavení vládou, která je založena na chamtivosti, korupci a lži,“ zdůraznil uchazeč o prezidentskou nominaci.

Sandersovi se daří přitahovat davy posluchačů. Chystá kupříkladu zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů (349 korun) či zrušení školného na státních univerzitách. Podporuje také práva rasových, sexuálních a dalších menšin. „Mluví o věcech, které patří k těm nejdůležitějším v životech Američanů, jako je dostupná zdravotní péče,“ podotkl jeden z jeho podporovatelů Henry McGavin.

Židovské kořeny a skromné dětství v USA

Sandersův otec se do USA dostal jako židovský imigrant z Polska. Zbylí členové rodiny se stali oběťmi holocaustu. Sanders vyrůstal v poměrně skromných podmínkách nevelkého bytu v Brooklynu – už tehdy podle svých slov získal silný cit pro sociální témata a problémy.

Při studiích na chicagské univerzitě se začal aktivně zapojovat do občanského a protiválečného hnutí. Při pochodu na Washington v roce 1963 spolu se statisíci účastníky naslouchal Martinu Lutheru Kingovi při slavném projevu, kde černošský aktivista volal po rasové rovnoprávnosti.

Do aktivní politiky vstoupil na začátku 70. let jako uchazeč o místo senátora za stát Vermont. Navzdory prvotním neúspěchům zůstal svému domovskému státu věrný – a vyplatilo se. V Kongresu ho prakticky nepřetržitě zastupuje od roku 1991. Byl navíc prvním senátorem od 50. let, který byl zvolen jako nezávislý.

Od příchodu do Senátu dlouhodobě kritizoval politické elity za jejich úzké napojení na bohaté sponzory. Do povědomí se zapsal jeho projev trvající osm a půl hodiny, při kterém se v roce 2010 snažil zablokovat schválení daňové reformy tehdejšího prezidenta Bushe. Nová legislativa podle něj zvýhodňovala bohaté a zhoršila federální výběr daní.

Pro konzervativní jih je Sanders nepřijatelný

Sanders se prohlašuje za demokratického socialistu. Vyznává rovnost jako základní politický princip a odmítá násilnou revoluci. Je obdivovatelem skandinávského modelu sociálního státu. Na americkém venkově, zejména pak na jihu USA, však slovo socialista – byť demokratický – dál platí spíš za nadávku.

Sanders tam proto mnoho příznivců mezi demokraty nemá. „Mám za to, že není spřízněn s hodnotami mnoha obyvatel Jižní Karolíny. Ti nevěří v drastické změny a nepřejí si, aby vláda měla víc pravomocí,“ upozornil dlouholetý starosta jihokarolínského Beaufortu Billy Keyserling s tím, že na jihu USA jsou konzervativní i mnozí voliči demokratů.

Keyserling považuje Sanderse za levicového Donalda Trumpa. Senátorovy názory jsou podle starosty příliš extrémní, což část demokratů odradí. Nevěří proto, že by v přímém souboji mohl nad úřadujícím prezidentem vyhrát. Sám Sanders si uvědomuje, že mu tyto úvahy odrazují voliče a snaží se na obavy reagovat s vervou. „Pojďme porazit Trumpa a změnit tuto zemi,“ apeluje na voliče.

Kritika Netanjahua a Putina

Ostatní uchazeči o stranickou nominaci veřejnosti připomínají, že Sanders před lety bral peníze na kampaň od zbrojařů a pochvalně mluvil o levicových režimech nepřátelských vůči USA. Senátor ale tvrdí, že v tomto ohledu už dávno změnil názor. V otázce krize ve Venezuele však na rozdíl od Trumpa nepodpořil opozičního lídra Juana Guaidóa.

Pokud jde o zahraniční politiku, vermontský senátor už dříve hovořil o nutnosti pomoci válečným uprchlíkům ze Sýrie. Na rozdíl od současné administrativy chce rychleji reagovat na změny klimatu.

Odmítal vojenské operace USA ve Vietnamu nebo v Iráku. V současnosti kritizuje angažmá Saúdské Arábie ve válce v Jemenu a v minulosti volal po ukončení americké podpory tomuto konzervativnímu království. V případě vítězství by také zvažoval, zda nevrátit ambasádu v Izraeli z Jeruzaléma zpět do Tel Avivu.

„Jsem hrdý na to, že jsem Žid. V Izraeli jsem několik měsíců žil. Ale myslím, že bohužel nyní Izraeli v podobě Bibiho (Benjamina) Netanjahua vládne zpátečnický rasista. Naše zahraniční politika by měla chránit nezávislost a bezpečnost Izraele, ale nelze nebrat v potaz utrpení palestinského národa. Naše politika musí oslovit Palestince i Američany. To je možné tím, že sblížíte blízkovýchodní národy,“ zdůraznil nedávno Sanders v debatě.

Zastává také tvrdší postoj vůči Moskvě než současný šéf Bílého domu. „Na rozdíl od Donalda Trumpa nepovažuji Vladimira Putina za dobrého přítele. Je to autokratický lump, který se pokouší zničit demokracii a rozdrtit opozici v Rusku. Řekněme si to jasně, Rusové chtějí podkopat americkou demokracii tím, že nás rozdělí, a já se na rozdíl od nynějšího prezidenta stavím rozhodně proti jejich snahám a proti jakékoli jiné zahraniční moci, která chce zasahovat do našich voleb,“ citovala AP z prohlášení Sanderse.