Za Islámský stát bojuje v Sýrii a Iráku 2500 Evropanů

Za takzvaný Islámský stát (IS) bojuje v Sýrii a Iráku stále ještě 2500 Evropanů. Německému deníku Die Welt to řekl protiteroristický koordinátor Evropské unie Gilles de Kerchove, který je ale přesvědčen o tom, že se většina radikálů do Evropy už nevrátí.

„Měli jsme kolem 5000 Evropanů, kteří v Iráku a Sýrii bojovali za IS. Z toho se 1500 osob vrátilo a asi 1000 bojovníků zahynulo. Z těch zhruba 2500 evropských bojovníků, kteří jsou ještě dnes v Iráku nebo Sýrii, jich mnoho zemře v boji nebo budou zabiti IS, protože tato organizace netrpí žádné dezertéry,“ uvedl de Kerchove.

Hromadný návrat do Evropy prý nehrozí

Další evropští islamisté se podle něj přesunou do zemí jako je Somálsko, Libye nebo Jemen. Případnou cestu do Evropy by jim komplikovala výrazně lepší kontrola hranic ze strany Turecka.

„Nemyslím si, že se v budoucnosti do Evropy vrátí mnoho bojovníků IS,“ míní protiteroristický koordinátor. Ani po pádu bašty IS Mosulu se podle něj do Evropy nevrátilo moc radikálů.

Aby byly evropské země schopné navrátilce identifikovat včas, je podle de Kerchova bezpodmínečně nutné, aby si státy EU mezi sebou předávaly biometrická data. Evropské bezpečnostní úřady by podle něj měly mít přístup i k informacím, které na místech bojů shromáždí vojenské složky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 25 mminutami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 1 hhodinou

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 2 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 2 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 4 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 6 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 7 hhodinami
Načítání...