Za „barbarský čin“ označilo Tokio další severokorejský test mezikontinentální střely

Severní Korea ve čtvrtek odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do Japonského moře. Tokio i Soul kvůli dalšímu vojenskému testu komunistické země svolaly své bezpečnostní rady. Ve čtvrtek se přitom v Japonsku setkali tamní premiér Fumio Kišida s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

 Jihokorejská armáda uvedla, že se odpal uskutečnil v 7:10 místního času (23:10 ve středu středoevropského času) ze severokorejské metropole Pchjongjangu. Japonská armáda sdělila, že raketa byla ve vzduchu asi sedmdesát minut, během nichž vystoupala do výšky šest tisíc kilometrů a uletěla přibližně tisíc kilometrů, než dopadla do moře asi dvě stě kilometrů západně od malého ostrova Ošima na severu Japonska. Nejsou hlášeny žádné škody, které by způsobila.

Jihokorejský prezident Jun v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové zkoušky jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem. Tokio odpálení rakety odsoudilo jako „barbarský čin“, který je další provokací celého mezinárodního společenství. Podle Washingtonu test zbytečně zvyšuje napětí a mohl by destabilizovat bezpečnostní situaci v regionu. 

Podle vojenského činitele Jižní Koreje, na kterého se odvolává agentura AP, se testované zařízení podobalo mezikontinentální balistické raketě Hwasong-17, kterou Pchjongjang odpálil už loni v listopadu. KLDR později uvedla, že se jednalo právě o tento model, napsal zpravodajský web NK News.

Pokud by ji KLDR neodpálila tak strmě nahoru, ale po normální trajektorii, mohla by uletět přes patnáct tisíc kilometrů a zasáhnout i pevninské Spojené státy.

Pchjongjang v prohlášení publikovaném státní agenturou KCNA uvedl, že při testu nebyla ohrožena bezpečnost žádné ze sousedních zemí. Cílem operace prý bylo ukázat „nepřátelům“ schopnost reagovat v případě potřeby „drtivým“ způsobem.

Vojenské cvičení Jižní Korey a USA

Do čtvrtka poslední test mezikontinentální balistické rakety KLDR uskutečnila 18. února. Za poslední dny ale odpálila několik jiných raket, zřejmě v reakci na rozsáhlé vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které začalo v noci na pondělí a bude trvat do 23. března.

Pchjongjang cvičení už dopředu kritizoval. Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento měsíc nařídil armádě, aby zintenzivnila cvičení na „skutečnou válku“. Jun ve čtvrtek zase naopak svým silám přikázal, aby důsledně trénovaly s USA a udržovaly připravenost proti hrozbám z KLDR.

Severokorejský velvyslanec při OSN Han Te-song ve čtvrtek v Ženevě uvedl, že nedávná odpálení raket jsou „reakcí na ohrožení severokorejské bezpečnosti“. Společná americko-jihokorejská cvičení jsou „velmi nebezpečným provokativním vojenským krokem“, který může situaci vyhrotit až do „nepředvídatelné krize“, dodal velvyslanec, který se v Ženevě účastí konference o odzbrojení.

Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku

Vůdci Japonska a Jižní Koreje slíbili, že na čtvrtečním jednání v Tokiu dají stranou dlouhé roky sporů a často nelehkých společných dějin a budou těsněji spolupracovat na boji s bezpečnostními výzvami, kterým jejich region čelí. Komentáře jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a japonského premiéra Fumia Kišidy na společném setkání v Tokiu ukázaly, že obě země spojují rostoucí obavy z chování Číny na mezinárodní scéně i znepokojení kvůli raketám, které odpaluje Severní Korea, napsala agentura Reuters.

Japonský premiér setkání označil za „velký krok“ na cestě k obnově bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla agentura AP. Japonsko a Jižní Korea se na summitu dohodly, že obnoví pravidelné návštěvy svých vůdců a podniknou kroky k vyřešení několik let trvajícího obchodního sporu.

Na společné tiskové konferenci Kišida uvedl, že země souhlasily rovněž s obnovením dialogu týkajícího se obrany a strategických ministerských rozhovorů. Oba státy se zároveň shodly na restartování procesu třístranné komunikace mezi Japonskem, Jižní Koreou a Čínou.

„Právě tento týden začaly v Tokiu kvést třešně a po dlouhé zimní sezoně, i pokud jde o naše bilaterální vztahy, může dnes Japonsko poprvé po 12 letech uvítat jihokorejského prezidenta,“ prohlásil Kišida. 

Dřívější spory obou zemí

Vztahy Tokia a Soulu dlouho kalily spory týkající se historie. Jižní Korea ale tento měsíc oznámila, že odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Odškodné bude placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Tento krok je Tokiem vnímán jako vstřícné gesto. 

Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi napomáhá i fakt, že se Japonsko rozhodlo zrušit omezení vývozu některých materiálů do Jižní Koreje. Soul v reakci na to stáhne svou stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku je první podobnou cestou za dvanáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 26 mminutami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 26 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 2 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 6 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 6 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 6 hhodinami

Evropský pohled