Za „barbarský čin“ označilo Tokio další severokorejský test mezikontinentální střely

Severní Korea ve čtvrtek odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do Japonského moře. Tokio i Soul kvůli dalšímu vojenskému testu komunistické země svolaly své bezpečnostní rady. Ve čtvrtek se přitom v Japonsku setkali tamní premiér Fumio Kišida s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

 Jihokorejská armáda uvedla, že se odpal uskutečnil v 7:10 místního času (23:10 ve středu středoevropského času) ze severokorejské metropole Pchjongjangu. Japonská armáda sdělila, že raketa byla ve vzduchu asi sedmdesát minut, během nichž vystoupala do výšky šest tisíc kilometrů a uletěla přibližně tisíc kilometrů, než dopadla do moře asi dvě stě kilometrů západně od malého ostrova Ošima na severu Japonska. Nejsou hlášeny žádné škody, které by způsobila.

Jihokorejský prezident Jun v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové zkoušky jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem. Tokio odpálení rakety odsoudilo jako „barbarský čin“, který je další provokací celého mezinárodního společenství. Podle Washingtonu test zbytečně zvyšuje napětí a mohl by destabilizovat bezpečnostní situaci v regionu. 

Podle vojenského činitele Jižní Koreje, na kterého se odvolává agentura AP, se testované zařízení podobalo mezikontinentální balistické raketě Hwasong-17, kterou Pchjongjang odpálil už loni v listopadu. KLDR později uvedla, že se jednalo právě o tento model, napsal zpravodajský web NK News.

Pokud by ji KLDR neodpálila tak strmě nahoru, ale po normální trajektorii, mohla by uletět přes patnáct tisíc kilometrů a zasáhnout i pevninské Spojené státy.

Pchjongjang v prohlášení publikovaném státní agenturou KCNA uvedl, že při testu nebyla ohrožena bezpečnost žádné ze sousedních zemí. Cílem operace prý bylo ukázat „nepřátelům“ schopnost reagovat v případě potřeby „drtivým“ způsobem.

Vojenské cvičení Jižní Korey a USA

Do čtvrtka poslední test mezikontinentální balistické rakety KLDR uskutečnila 18. února. Za poslední dny ale odpálila několik jiných raket, zřejmě v reakci na rozsáhlé vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které začalo v noci na pondělí a bude trvat do 23. března.

Pchjongjang cvičení už dopředu kritizoval. Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento měsíc nařídil armádě, aby zintenzivnila cvičení na „skutečnou válku“. Jun ve čtvrtek zase naopak svým silám přikázal, aby důsledně trénovaly s USA a udržovaly připravenost proti hrozbám z KLDR.

Severokorejský velvyslanec při OSN Han Te-song ve čtvrtek v Ženevě uvedl, že nedávná odpálení raket jsou „reakcí na ohrožení severokorejské bezpečnosti“. Společná americko-jihokorejská cvičení jsou „velmi nebezpečným provokativním vojenským krokem“, který může situaci vyhrotit až do „nepředvídatelné krize“, dodal velvyslanec, který se v Ženevě účastí konference o odzbrojení.

Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku

Vůdci Japonska a Jižní Koreje slíbili, že na čtvrtečním jednání v Tokiu dají stranou dlouhé roky sporů a často nelehkých společných dějin a budou těsněji spolupracovat na boji s bezpečnostními výzvami, kterým jejich region čelí. Komentáře jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a japonského premiéra Fumia Kišidy na společném setkání v Tokiu ukázaly, že obě země spojují rostoucí obavy z chování Číny na mezinárodní scéně i znepokojení kvůli raketám, které odpaluje Severní Korea, napsala agentura Reuters.

Japonský premiér setkání označil za „velký krok“ na cestě k obnově bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla agentura AP. Japonsko a Jižní Korea se na summitu dohodly, že obnoví pravidelné návštěvy svých vůdců a podniknou kroky k vyřešení několik let trvajícího obchodního sporu.

Na společné tiskové konferenci Kišida uvedl, že země souhlasily rovněž s obnovením dialogu týkajícího se obrany a strategických ministerských rozhovorů. Oba státy se zároveň shodly na restartování procesu třístranné komunikace mezi Japonskem, Jižní Koreou a Čínou.

„Právě tento týden začaly v Tokiu kvést třešně a po dlouhé zimní sezoně, i pokud jde o naše bilaterální vztahy, může dnes Japonsko poprvé po 12 letech uvítat jihokorejského prezidenta,“ prohlásil Kišida. 

Dřívější spory obou zemí

Vztahy Tokia a Soulu dlouho kalily spory týkající se historie. Jižní Korea ale tento měsíc oznámila, že odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Odškodné bude placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Tento krok je Tokiem vnímán jako vstřícné gesto. 

Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi napomáhá i fakt, že se Japonsko rozhodlo zrušit omezení vývozu některých materiálů do Jižní Koreje. Soul v reakci na to stáhne svou stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku je první podobnou cestou za dvanáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...