Za „barbarský čin“ označilo Tokio další severokorejský test mezikontinentální střely

Severní Korea ve čtvrtek odpálila mezikontinentální balistickou raketu, která dopadla do Japonského moře. Tokio i Soul kvůli dalšímu vojenskému testu komunistické země svolaly své bezpečnostní rady. Ve čtvrtek se přitom v Japonsku setkali tamní premiér Fumio Kišida s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.

 Jihokorejská armáda uvedla, že se odpal uskutečnil v 7:10 místního času (23:10 ve středu středoevropského času) ze severokorejské metropole Pchjongjangu. Japonská armáda sdělila, že raketa byla ve vzduchu asi sedmdesát minut, během nichž vystoupala do výšky šest tisíc kilometrů a uletěla přibližně tisíc kilometrů, než dopadla do moře asi dvě stě kilometrů západně od malého ostrova Ošima na severu Japonska. Nejsou hlášeny žádné škody, které by způsobila.

Jihokorejský prezident Jun v reakci na test prohlásil, že KLDR za bezohledné provokace zaplatí. Raketové zkoušky jsou v rozporu s rezolucemi OSN, uvedl také a vyzval k bližší obranné spolupráci s USA a Japonskem. Tokio odpálení rakety odsoudilo jako „barbarský čin“, který je další provokací celého mezinárodního společenství. Podle Washingtonu test zbytečně zvyšuje napětí a mohl by destabilizovat bezpečnostní situaci v regionu. 

Podle vojenského činitele Jižní Koreje, na kterého se odvolává agentura AP, se testované zařízení podobalo mezikontinentální balistické raketě Hwasong-17, kterou Pchjongjang odpálil už loni v listopadu. KLDR později uvedla, že se jednalo právě o tento model, napsal zpravodajský web NK News.

Pokud by ji KLDR neodpálila tak strmě nahoru, ale po normální trajektorii, mohla by uletět přes patnáct tisíc kilometrů a zasáhnout i pevninské Spojené státy.

Pchjongjang v prohlášení publikovaném státní agenturou KCNA uvedl, že při testu nebyla ohrožena bezpečnost žádné ze sousedních zemí. Cílem operace prý bylo ukázat „nepřátelům“ schopnost reagovat v případě potřeby „drtivým“ způsobem.

Vojenské cvičení Jižní Korey a USA

Do čtvrtka poslední test mezikontinentální balistické rakety KLDR uskutečnila 18. února. Za poslední dny ale odpálila několik jiných raket, zřejmě v reakci na rozsáhlé vojenské cvičení Spojených států a Jižní Koreje, které začalo v noci na pondělí a bude trvat do 23. března.

Pchjongjang cvičení už dopředu kritizoval. Severokorejský vůdce Kim Čong-un tento měsíc nařídil armádě, aby zintenzivnila cvičení na „skutečnou válku“. Jun ve čtvrtek zase naopak svým silám přikázal, aby důsledně trénovaly s USA a udržovaly připravenost proti hrozbám z KLDR.

Severokorejský velvyslanec při OSN Han Te-song ve čtvrtek v Ženevě uvedl, že nedávná odpálení raket jsou „reakcí na ohrožení severokorejské bezpečnosti“. Společná americko-jihokorejská cvičení jsou „velmi nebezpečným provokativním vojenským krokem“, který může situaci vyhrotit až do „nepředvídatelné krize“, dodal velvyslanec, který se v Ženevě účastí konference o odzbrojení.

Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku

Vůdci Japonska a Jižní Koreje slíbili, že na čtvrtečním jednání v Tokiu dají stranou dlouhé roky sporů a často nelehkých společných dějin a budou těsněji spolupracovat na boji s bezpečnostními výzvami, kterým jejich region čelí. Komentáře jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola a japonského premiéra Fumia Kišidy na společném setkání v Tokiu ukázaly, že obě země spojují rostoucí obavy z chování Číny na mezinárodní scéně i znepokojení kvůli raketám, které odpaluje Severní Korea, napsala agentura Reuters.

Japonský premiér setkání označil za „velký krok“ na cestě k obnově bezpečnostních a ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi, uvedla agentura AP. Japonsko a Jižní Korea se na summitu dohodly, že obnoví pravidelné návštěvy svých vůdců a podniknou kroky k vyřešení několik let trvajícího obchodního sporu.

Na společné tiskové konferenci Kišida uvedl, že země souhlasily rovněž s obnovením dialogu týkajícího se obrany a strategických ministerských rozhovorů. Oba státy se zároveň shodly na restartování procesu třístranné komunikace mezi Japonskem, Jižní Koreou a Čínou.

„Právě tento týden začaly v Tokiu kvést třešně a po dlouhé zimní sezoně, i pokud jde o naše bilaterální vztahy, může dnes Japonsko poprvé po 12 letech uvítat jihokorejského prezidenta,“ prohlásil Kišida. 

Dřívější spory obou zemí

Vztahy Tokia a Soulu dlouho kalily spory týkající se historie. Jižní Korea ale tento měsíc oznámila, že odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Odškodné bude placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Tento krok je Tokiem vnímán jako vstřícné gesto. 

Zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi napomáhá i fakt, že se Japonsko rozhodlo zrušit omezení vývozu některých materiálů do Jižní Koreje. Soul v reakci na to stáhne svou stížnost u Světové obchodní organizace (WTO). Návštěva jihokorejského prezidenta v Japonsku je první podobnou cestou za dvanáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Proti drahému bydlení se protestovalo v desítkách španělských měst

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic demonstrovat proti drahému bydlení, za které podle pořadatelů protestů může především spekulace. Demonstrace se konaly ve skoro čtyřiceti městech, jedna z největších byla v Madridu, uvedl deník El País. Organizátoři protestu také kritizovali levicovou vládu premiéra Pedra Sáncheze, která není podle nich dostatečně razantní.
před 34 mminutami

Rakousko kvůli slintavce uzavírá některé přechody

Rakousko uzavřelo z obav před šířením slintavky a kulhavky 24 malých hraničních přechodů se Slovenskem a Maďarskem, informuje agentura APA. Podle ní je na nich zatím situace klidná a nevytvářejí se zácpy. Bezpečnostní opatření na hranicích zpřísňuje i slovenská vláda. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ohlásil uzavření sedmnácti hraničních přechodů s Maďarskem a Rakouskem.
před 1 hhodinou

Nemám žádné politické ambice, říká „polský Musk“ Brzoska

Rafał Brzoska bývá od února označován jako polský Elon Musk. Postavil se do čela iniciativy, která chce odstraňovat absurdity a zjednodušit právní předpisy. Během tiskové konference se na něj s žádostí o radu „jak deregulovat“ obrátil sám premiér Donald Tusk, Brzoska přijal. Je zakladatelem a šéfem společnosti InPost, která je největším evropským provozovatelem výdejních boxů a logistických center. Jejím největším akcionářem je česká finanční skupina PPF. Rozhovor vedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
17:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové v Kryvém Rihu zabili nejméně devět dětí, raketa dopadla ke hřišti

Páteční ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si vyžádal nejméně devatenáct životů, mezi mrtvými je devět dětí, uvedly dle Reuters tamní úřady. Počet zraněných vzrostl na 72, informovala agentura Ukrinform.
08:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na hranicích USA mohou úředníci prohledávat telefony, upozorňuje Kanada své obyvatele

Kanadská vláda v aktualizovaných cestovních doporučeních upozornila Kanaďany, že američtí úředníci na hranicích mají značné pravomoci při rozhodování o tom, kdo vstoupí do Spojených států, včetně prohledávání notebooků a mobilních telefonů cestujících. Píše o tom web kanadské stanice CBC.
před 3 hhodinami

Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Senát USA schválil republikánský rozpočtový rámec zaměřený na daňové škrty

Američtí senátoři schválili rozpočtový rámec navržený republikány a učinili tak významný krok k prosazení programu prezidenta Donalda Trumpa na daňové škrty v hodnotě bilionů dolarů a navýšení dluhového stropu. Výsledek hlasování otevírá republikánům cestu k tomu, aby se pokusili prosadit zákon o rozpočtu v obou komorách Kongresu i přes námitky demokratů, stejně jako se jim to podařilo v prvním Trumpově volebním období, píší agentury.
11:57Aktualizovánopřed 7 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
před 9 hhodinami
Načítání...