Z polární výzkumnice zachránkyní migrantů. Kapitánka lodi Sea-Watch 3 je připravená se hájit u soudu

Jméno Caroly Racketeové obletělo svět v souvislosti s její snahou zakotvit u italského ostrova Lampedusa s desítkami migrantů. Navzdory zákazu se jí to nakonec podařilo. Teď jí jako kapitánce lodi neziskové organizace Sea-Watch hrozí vězení a vysoká pokuta, podobně jako v jiném případě Němce Pie Klempové. Racketeová přitom začínala jako výzkumnice polárních oblastí. K záchraně migrantů na moři ji prý ale vedlo uvědomění, že ne všichni mají tak snadný život jako ona. A jaký život to tedy je?

Jednatřicetiletá Carola Racketeová měla od mala k námořnictví blízko. Možná i vzhledem k tomu, že se narodila v severním Německu u pobřeží Baltského moře v malém městě Preetz nedaleko Kielu. Spolu s rodiči žila dva roky v Heikendorfu. „Pak jsme cestovali po světě a nakonec zakotvili v Hambührenu,“ uvedla dříve její matka pro německý list Kieler Nachrichten.

V Hambührenu v Dolním Sasku, kde byly za druhé světové války velké sklady zbraní, které se později proměnily na obytné domy obklopené cyklostezkami a lesy, Carola strávila většinu svého dětství a dospívání. Dokončila tam základní a střední školu, kde maturovala v roce 2007. Na vysokou odešla do námořní školy v Elsflethu, kde v roce 2011 získala bakalářský titul.

Kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová
Zdroj: ČTK/AP/Matteo Guidelli

Pět jazyků, dva tituly a pocit morální povinnosti

Pak odjela do zahraničí. Tři roky studovala ve Velké Británii, a to námořní a environmentální vědy. V roce 2018 získala magisterský titul v oboru management ochrany na Univerzitě Edge Hill v Ormskirku v Anglii. Podle italského deníku Corriere della Sera obhajovala s diplomovou prací o albatrosech. „Miluji přírodu a zvířata,“ říkala od počátku.

Racketeová, která podle životopisu mluví pěti jazyky, se účastnila několika expedic, a to jak pro výzkumné organizace, tak pro ekologickou skupinu Greenpeace. Začínala u jednoho z největších oceánografických institutů – německého Institutu pro polární a mořský výzkum Alfreda Wegenera, kde se zapojila do výzkumu v Arktidě a na Antarktidě. „Polární oblasti jsem vždycky milovala, protože jsou skutečně nádherné a inspirující. Ale pracovat v nich je někdy smutné, protože zároveň vidíte, co lidé dělají naší planetě,“ uvedla dříve.

Od záchrany přírody se ale Racketeová později přesunula k sociálním problémům. Jako dobrovolnice se přidala k organizaci Sea-Watch, německému nevládnímu sdružení, které zachraňuje migranty plavící se na člunech přes Středozemní moře za vidinou lepšího života v Evropě.

Pro organizaci Sea-Watch Racketeová pracuje čtyři roky a za tu dobu velela už několika jejím operacím. První mise se účastnila už v létě roku 2016, kdy přes Středozemní moře ve velkém připlouvali migranti z Libye, které humanitární organizace zachraňovaly. Kapitánkou lodi Sea-Watch 3, se kterou v sobotu pod nizozemskou vlajkou přes zákaz zakotvila na italském ostrově Lampedusa, je od roku 2018.

3 minuty
Události ČT: O kapitánce lodi Sea-Watch 3 Carole Racketeové rozhodne italský soud
Zdroj: ČT24

„Měla jsem snadný život“

Racketeová se podle svých slov rozhodla pomáhat lidem v nouzi vzhledem k tomu, jaké ona sama měla v životě možnosti na rozdíl od jiných. „Mám bílou kůži, narodila jsem se v bohaté zemi, mám ten správný pas, měla jsem možnost chodit na tři vysoké školy a ve 23 letech získala titul,“ řekla novinářům. „Měla jsem na rozdíl od jiných snadný život. Cítím morální povinnost pomoci lidem, kteří neměli v životě takové základy, na kterých jsem mohla stavět já,“ řekla italským médiím. 

„Nezáleží na tom, jakým způsobem se člověk dostane do potíží. Hasiče to nezajímá, nemocnice to nezajímá, ani nás ne,“ uvedla Racketeová s tím, že lidem v nouzi je zkrátka potřeba pomáhat bez ohledu na to, co jejich situaci předcházelo. „Když potřebuješ záchranu, kdokoliv má právo přijít ti na pomoc. Na moři záchrana končí, když lidé dosáhnou bezpečného místa,“ podotkla.

Německá kapitánka lodi Sea-Watch Carola Racketeová je eskortována policií
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

„My Evropané jsme dovolili našim vládám postavit zeď na moři. Občanská společnost ale proti tomu bojuje a já jsem její součástí,“ říká mladá německá aktivistka. „Jsem připravena jít do vězení a hájit se u soudu, jestli to bude třeba, protože to, co děláme, je oprávněné,“ uvedla.

To si ale rozhodně nemyslí italský ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga Matteo Salvini, podle něhož je Racketeová „bohatá, bílá Němka“, jejíž čin je srovnatelný s válečným aktem. „Pokusila se potopit plavidlo s policisty na palubě… Oni tvrdí ‚my zachraňujeme životy‘, přitom ale riskovali, že zabijí tyto lidské bytosti, které dělaly svou práci. Ze záznamu je to jasné,“ řekl Salvini k ohrožení policejního člunu během manévru lodi Sea-Watch 3.

Otec Racketeové médiím řekl, že s dcerou krátce po zadržení mluvil a byla prý veselá a v dobré náladě. „Stará se o ni velice milá žena,“ řekl novinářům Ekkehart Rackete a dodal, že očekává, že jeho dcera bude brzy propuštěna. Pokud by Racketeovou soudy uznaly vinnou, že úmyslně nabourala do policejní lodi, hrozilo by jí až deset let za mřížemi. Za vplutí do italských výsostných vod jí navíc hrozí pokuta až 50 tisíc eur (1,3 milionu korun) a za pašeráctví je sazba až 15 let vězení.

Obdobný případ – Pia Klempová

Potíže má v Itálii ale i jiná kapitánka. Pětatřicetiletá Němka Pia Klempová velela lodi Iuventa, kterou provozovala německá nezisková organizace Jugend Rettet (JR) a která ve Středozemním moři nalodila tisíce uprchlíků. Ty pak přes zákaz vozila k italským břehům. Posádka lodi je obviňována, že brala na palubu migranty přímo z plavidel pašeráků lidí u libyjského pobřeží.

Spolu s devíti dalšími aktivisty je Klempová podezřelá z napomáhání nelegální migraci a v Itálii jí hrozí až 20 let vězení a vysoké pokuty podobně jako Racketeové. Advokáti aktivistů upozornili, že v případě obžaloby jejich klientům hrozí pokuta 15 tisíc eur (383 tisíc korun) za každou osobu, kterou nezákonně odvezli do Itálie. Předpokládá se, že Iuventa, bývalé rybářské plavidlo, zachránila 14 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zasáhl íránský vojenský komplex, Teherán vyslal rakety

Izraelská armáda provedla v noci na pondělí novou vlnu leteckých úderů na cíle v Íránu. Podle dostupných informací zasáhla velký vojenský komplex Parčín. Teherán později podle izraelské armády vyslal na židovský stát jednu balistickou raketu. Tu měla podle webu BBC sestřelit americká protivzdušná obrana. Při útoku nebyl nikdo zraněn, píše portál The Times of Israel. Dopoledne se v severním a středním Izraeli rozezněly sirény kvůli dalším raketám vypáleným z Íránu.
06:16Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kyjev hlásí po ruských útocích šest mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně šest lidí a dalších dvacet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další tři oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny.
06:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Česká nákladní loď doplula do Bratislavy poprvé po více než třiceti letech

Po třiatřiceti letech zakotvila v Bratislavě česká nákladní loď. Plavidlo s názvem Rio 2 urazilo celkem osmnáct set kilometrů a má tak za sebou výjimečně dlouhou trasu. Nákladní loď by za normálních okolností převážené zboží vyzvedla v Čechách, ale kvůli nízké hladině Labe a zřícenému mostu v Drážďanech pro něj musela právě do slovenské metropole. Plavba do cílové destinace v německém Münsteru potrvá asi další tři týdny.
před 4 hhodinami

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 13 hhodinami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...