Irena Pencová

Chemička v Rouenu, která na konci září vyhořela, je jedním z více než 1300 podniků, ve kterých se ve Francii nacházejí nebezpečné chemické látky. Všechny tyto továrny spadají do takzvané sítě Seveso. Název odkazuje na italské městečko ležící asi dvacet kilometrů severně od Milána, kde v roce 1976 při havárii unikl do ovzduší mrak jedovatých dioxinů. Továrna o tom informovala až po sedmnácti dnech. Havárie v Sevesu do budoucna nastavila nová pravidla po celé Evropě.

Zhruba 50 kilometrů jižně od Pekingu se koncem září otevře letiště, které má ambici stát se jedním z největších na světě. V roce 2040 by jím mělo ročně projít přes sto milionů cestujících. Nebude to ale jen přestupní stanice. Čína chce, aby se stalo destinací samo o sobě. Spíše než o letišti se tak dá mluvit o vzniku nového města. Přední developerská společnost ze Spojených arabských emirátů tu plánuje vybudovat rezidenční bydlení, přímo v areálu letiště pak budou třeba galerie, zdravotní centra nebo relaxační park.

Jméno Caroly Racketeové obletělo svět v souvislosti s její snahou zakotvit u italského ostrova Lampedusa s desítkami migrantů. Navzdory zákazu se jí to nakonec podařilo. Teď jí jako kapitánce lodi neziskové organizace Sea-Watch hrozí vězení a vysoká pokuta, podobně jako v jiném případě Němce Pie Klempové. Racketeová přitom začínala jako výzkumnice polárních oblastí. K záchraně migrantů na moři ji prý ale vedlo uvědomění, že ne všichni mají tak snadný život jako ona. A jaký život to tedy je?

Krátce střižený trávník, na něm tisíce bílých křížů a několik stovek Davidových hvězd, které ze strmého skalnatého útesu shlížejí na pláž Omaha. Na místo nejtvrdších bojů, které se odehrály 6. června 1944. Americký hřbitov u městečka Colleville-sur-Mer na severozápadě Francie připomíná tiše, ale velkolepě památku vojáků, kteří položili životy za osvobození Evropy od nacistů.

Obrovský černý komín nebo směšná, monstrózní a neužitečná. I taková označení patřila jasné dominantě Paříže – Eiffelově věži. Zpočátku kontroverzní a na svou dobu odvážná stavba ze železa místo původně plánovaných dvaceti letech zdobí francouzskou metropoli už 130 let.

V ranní sněhové plískanici 15. března 1939 vjely na území Československa první německé okupační jednotky. Přijely tak, jak byly zvyklé z Říše: po pravé straně vozovky. Stejné pravidlo Němci záhy zavedli v celém protektorátu. Československo však mělo ke změně nakročeno už o několik let dříve.

Lockerbie. Do tragického závěru roku 1988 „jen“ název malého skotského městečka. Posledních třicet let je ale zároveň symbolem atentátu, který byl pro Spojené státy nejtragičtějším do útoků z 11. září. Na palubě amerického letounu, který po výbuchu nálože ve vzduchu explodoval, zemřelo všech 259 lidí z jednadvaceti zemí světa. Stopy západních vyšetřovatelů vedly krátce po atentátu do Libye. V průběhu let se však vynořovaly stále nové souvislosti, ale i konspirační teorie. Pozornost se začala upírat i na Írán.

Chtělo by se říct, že Siřem je obyčejná malá vesnička schovaná mezi chmelnicemi v kopcovité krajině Lounska, která se proslavila jen tím, že v ní pobýval spisovatel Franz Kafka. Když se ale člověk ocitne na návsi pod mohutnými statky německých sedláků, když stojí vedle obnažených zdí chátrajícího gotického kostela, když se „vydrápe“ k tajemné sýpce nad vsí, která je možná oním Kafkovým zámkem, uvědomí si, že tak docela obyčejná není. Možná že svou zvláštní atmosféru získala právě díky Kafkovi. Možná ale, že si naopak atmosféra této vsi získala Kafku.