Vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) kvůli jejímu porušování Ruskem je pro Evropu velmi špatnou zprávou, míní německá kancléřka Angela Merkelová. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekla, že by ráda znovu zahájila diskusi o odzbrojování, a to i s Čínou. Ve svém projevu se také jasně přihlásila k multilateralismu.
Vypovězení smlouvy o likvidaci raket je podle Merkelové špatná zpráva pro celou Evropu
Merkelová připomněla, že po skončení studené války panovala v Evropě naděje, že se vztahy s Ruskem dlouhodobě zlepší, což se ale nestalo. Zvláště v posledních několika letech se podle ní výrazně zhoršily.
Kancléřka odsoudila anexi Krymu i ruské zapojení do bojů na východní Ukrajině. Německo a Francie se tamní situaci sice snaží řešit, „řešení je ale velmi daleko“.
Šéfka německé vlády také řekla, že Rusko léta porušovalo smlouvu INF, jejímž cílem byla primárně bezpečnost Evropy. Proto je nadcházející konec smlouvy po rozhodnutí USA zahájit půlroční proces odstoupení od dohody špatnou zprávou pro kontinent. Krok Washingtonu má ale za pochopitelný.
NATO kotvou stability v bouřlivých dobách
Změna vztahu s Ruskem i další hrozby podle ní ukazují, jak potřebná je i dnes Severoatlantická aliance. „Potřebujeme NATO jako stabilizační kotvu v bouřlivých dobách,“ poznamenala.
Zopakovala také německý cíl do roku 2024 zvýšit výdaje na obranu na 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Zároveň ale poznamenala, že nejde jen o posilování výdajů na obranu. Zásadní pro bezpečnost je podle ní také navýšení rozvojové pomoci. Na rychlejší zvyšování obranných výdajů tlačí především Spojené státy.
Kancléřku děsí, když Spojené státy hledí na evropská auta jako na ohrožení
„Jsme hrdí na naše auta. To také můžeme,“ řekla Merkelová. „Pokud je to vnímáno jako bezpečnostní hrozba Spojenými státy, tak nás to děsí,“ podotkla v narážce na úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla na auta vyráběná v Evropě i na na posudek tamního ministerstva obchodu, které podle ní k tomuto závěru dospělo. Ministerstvo zatím svůj posudek oficiálně nezveřejnilo.
Právě označení evropských aut za bezpečnostní hrozbu by Trumpovi umožnilo jednoduše na ně uvalit vysoká cla. Merkelová takový krok jasně odmítla i s poukazem na to, že německé automobilky velké množství svých aut vyrábějí právě ve Spojených státech. Podle německého sdružení automobilového průmyslu VDA jich loni bylo asi 750.000. Německé automobilky v USA zaměstnávají na 118.000 lidí.
Pokud by se Trump ke zvýšení cel odhodlal, mělo by to vážné dopady na německý export. Podle německého institutu Ifo by cla zvýšená o 25 procent dlouhodobě mohla vést ke snížení německých vývozů aut do USA o téměř polovinu. Celkově by export aut z Německa v takovém případě klesl o 7,7 procenta, což představuje hodnotu 18,4 miliardy eur (472 miliard korun).