„Vše je lepší než zemřít ve své zemi.“ K hranici USA dorazila karavana migrantů ze Střední Ameriky

3 minuty
K americko-mexické hranici dorazila karavana migrantů
Zdroj: ČT24

K hraničnímu přechodu v San Diegu dorazilo víc než 1500 migrantů ze Střední Ameriky, kteří chtějí v USA požádat o azyl. Americké úřady kvůli náporu běženců tento přechod s Mexikem dočasně uzavřely. Karavana vyrazila před měsícem z jižního Mexika. Prezident Donald Trump ji považuje za hrozbu.

Šéf amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) Kevin McAleenan oznámil, že jeho pracovníci v současné době nejsou z kapacitních důvodů schopni řešit další případy lidí cestujících bez potřebných vstupních dokumentů, uvedla zpravodajská televize Fox News.

Žadatelé o azyl musejí prozatím zůstat v Mexiku, než na ně při vyřizování žádostí přijde řada. I přesto zhruba padesát lidí překročilo hraniční most a vstoupilo do amerického areálu CBP. Pohraničníci žadatele o azyl nepřijali, povolili jim ale čekat u vstupu, až se uvolní kapacita v objektu. Dalších asi padesát migrantů se utábořilo u hraniční brány v Mexiku, odkud chtějí v cestě do USA pokračovat.

3 minuty
Události: Karavana migrantů dorazila k hranici USA
Zdroj: ČT24

Karavana má upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe

Karavana migrantů, zvaná Via Crucis Migrante, se pořádá už deset let. Organizuje ji nevládní organizace Pueblo Sin Fronteras (Národ bez hranic). Cílem pochodu je vyhnout se ve skupině nebezpečí, která hrozí jednotlivcům při cestě přes Mexiko, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe.

Letošní množství účastníků překvapilo samotné organizátory. Asi sedmdesát procent z této skupiny jsou lidé z Hondurasu, chudé země s vysokou kriminalitou. Migranti jsou často vyčerpaní a hladoví. Tvrdí, že chtějí pracovat a budovat nový domov.

Lidé, kteří sem ze Střední Ameriky přicházejí, nemají jinou možnost. My jsme důkaz, že to jde - nám se to povedlo. Teď žijeme v Los Angeles, v Kalifornii, a teď chceme podpořit ostatní, protože mají na přesídlení právo.
Oriel Maria Xiuová
americká občanka původem z Hondurasu
Karavana migrantů strávila noc v Tijuaně
Zdroj: Edgard Garrido/Reuters

Můžete skončit každý jinde, připravují právníci migranty na nejhorší

Běžencům teď u hranic pomáhají dvě desítky amerických advokátů, kteří jim zdarma poskytují rady. Mimo jiné je upozornili, že mohou být i odděleni od svých dětí. „Chceme je jen připravit i na ten nejhorší scénář,“ uvedla advokátka Nora Phillipsová z Los Angeles.

Jsou to velmi emotivní chvíle. Tito migranti byli měsíc na cestě, aby se dostali až sem. Teď jsou připraveni. Znají svá práva a ví, že mohou žádat o azyl ve Spojených státech. Pro všechny je to velmi emotivní.
Nicole Ramosová
imigrační právnička

Běžence přišli podpořit i obyvatelé z obou stran americko-mexické hranice v San Diegu a Tijuaně. „Pokud nás odloučí od dětí na několik dní, pořád je to lepší, než aby mě v mé zemi zabili,“ uvedla pětatřicetiletá Kenia Ávilová, která dorazila ze Salvadoru se svými třemi dětmi ve věku deset let, devět let a čtyři roky.

Obvykle jsou žadatelé o azyl drženi tři dny na hranicích a poté předáni imigračnímu úřadu. Pokud projdou první kontrolou azylovým úředníkem, mohou být buď umístěni do detenčního zařízení, či propuštěni s monitorovacím náramkem.

Donald Trump považuje imigranty za hrozbu. „Instruoval jsem ministerstvo vnitřní bezpečnosti, aby nedovolilo vstoupit lidem z této velké karavany do naší země. Je to blamáž! Jsme jediná země na světě, která je tak naivní?!“ ptal se dříve americký prezident.

Šéf Bílého domu zatím marně shání finance na novou hraniční zeď, jejíž stavbu blokují hlavně opoziční demokraté. Na hranice tak alespoň vyslal Národní gardu, která má pomáhat pohraničníkům.

Šéf Bílého domu v reakci na přicházející stovky migrantů na Twitteru napsal, že nepodpoří program pro dětské přistěhovalce DACA, tedy takzvané snílky, protože americko-mexická hranice se stává nebezpečnější. Program DACA zatím chránil před deportací asi 800 tisíc migrantů, kteří do Spojených států přišli jako děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 40 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...