Ursula von der Leyenová bude muset hledat kompromisy a stavět mosty mezi jednotlivými státy rozhádané Evropské unie, komentují média zvolení dosavadní německé ministryně obrany do čela Evropské komise.
Ursula von der Leyenová má Evropu v krvi a může být dobrou šéfkou Evropské komise, píší německá média den poté, co se pro končící německou ministryni těsně vyslovil Evropský parlament. Předpoklady šedesátileté političky podle nich ale nemění nic na tom, že proces jejího výběru byl „těžko stravitelný“, takže se nad její volbou vznáší stín.
„V Ursule von der Leyenové bude stát v čele Komise poprvé žena. Rodilá Bruselanka mluví plynně anglicky a francouzsky a jako ministryně obrany pomáhala rozpracovat myšlenku společné evropské obranné politiky. Von der Leyenová má skutečně evropskou identitu, je podporovaná hlavami států a šéfy vlád na severu, jihu, východě a západě,“ píše list Hannoversche Allgemeine Zeitung, podle něhož je možné, že Unie ještě nikdy neměla tak moderní a silné vedení.
„Nakonec žádná špatná volba,“ míní i deník Flensburger Tageblatt, podle něhož von der Leyenová může znovu přiblížit země východní Evropy středu EU a může také pomoci zabránit tomu nejhoršímu při brexitu. Bude také schopna adekvátně reagovat na Spojené státy, je přesvědčen list.
„Von der Leyenová má Evropu v krvi, to nedokázala v úterý poprvé. Může být správnou ženou pro tuto práci,“ píše i deník Badische Neueste Nachrichten. „Ale to vše nemění nic na tom, že její volba zůstává těžko stravitelná.“
List tak naráží na to, že se pro von der Leyenovou hlavy států a šéfové vlád zemí EU rozhodli navzdory tomu, že nevedla žádnou z kandidátek do Evropského parlamentu, a dokonce ve volbách vůbec nekandidovala.
Boj šéfů států a europarlamentu o moc
Způsob jejího výběru kritizuje i řada dalších médií. „Nad začátkem funkčního období von der Leyenové se vznáší stín: selhání principu spitzenkandidátů,“ konstatuje list Südwest-Presse, podle něhož by Komise i europarlament měly začít pracovat na tom, jak tento princip právně ukotvit.
„Tahanice o von der Leyenovou nebyly ničím jiným než bojem o moc mezi Evropskou radou a Evropským parlamentem. Hlavy států a šéfové vlád vyhráli. Jde jim ale vždy hlavně o národní zájmy a vlastní voliče. To není dobré pro Evropu,“ podotýká zase Freie Presse.
Řada listů upozorňuje na slabou pozici von der Leyenové, která získala při hlasování v Evropském parlamentu jen o devět hlasů více, než potřebovala. Autoři některých komentářů ale očekávají, že by von der Leyenová mohla být velmi silnou a samostatnou postavou evropské politiky.
Staré časy Unie jsou pryč, tuší Švýcaři
„Ursula von der Leyenová bude muset uspokojit poptávku po někom, kdo bude stavět mosty. Časy, kdy EU řídila neformální velká koalice konzervativců a sociálních demokratů, už jsou pryč. Nové většiny jsou mnohem křehčí,“ uvedl v komentáři švýcarský list Tages-Anzeiger.
Podle něj toho von der Leyenová europoslancům mnoho slíbila, nebude ale schopna splnit nic, pokud nebude mít podporu členských států a europarlamentu. „Zdá se ovšem, že kompromis se v poslední době stal spíše nadávkou,“ upozornil list. Bez kompromisů podle něj von der Leyenové hrozí, že se stane předsedkyní Komise bez většího vlivu a moci.
Také dánský list Jyllands-Posten ve svém komentáři uvádí, že von der Leyenová bude v nové funkci muset hledat především kompromisy. „Je kompetentní, spolehlivá a je pokračovatelkou německé tradice umění kompromisu,“ napsal deník. To, že byla německá politička do čela EK zvolena tak těsně, podle listu Jyllands-Posten vypovídá spíše než o jejích kvalitách o tom, jak hluboce je EU roztříštěná. „Na novou předsedkyni čeká teď velký úkol: sbírat, sjednocovat a udávat kurz, který si zaslouží přívlastek evropský,“ dodal.
Také nizozemský list De Volkskrant upozorňuje na skutečnost, že von der Leyenovou podpořilo 383 europoslanců, tedy jen o devět víc, než bylo nutné. „Těsná většina, které se možná podařilo dosáhnout jen díky euroskeptikům a britským poslancům, kteří brzy odejdou, oslabuje výchozí pozici (von der Leyenové),“ napsal list.
Podle rakouského listu Der Standard nebylo rozhodnutí podpořit von der Leyenovou pro řadu poslanců vůbec lehké. „Stín kuloárové politiky, která tomu předcházela, se bude nad jejím předsednictvím vznášet ještě dlouho,“ napsal.
Na tom, jakou bude Ursula von der Leyenová předsedkyní Evropské komise, se evropské listy příliš neshodují. Podle italských novin Corriere della Sera by mohla být i vzhledem k zemi, ze které pochází, velmi silnou postavou evropské politiky.
„Možná bude jednat samostatněji než řada jejích předchůdců,“ napsal italský deník. Podle něj k síle von der Leyenové přispěje i to, že v její osobě se do čela Komise dostane poprvé žena. „Má velký talent, pokud jde o to, jak vysvětlovat politiku, jak ji mediálně prezentovat a činit uchopitelnou. Z toho může Brusel bezpochyby profitovat,“ míní švýcarský list Neue Zürcher Zeitung.
Loutka Merkelové a Macrona, píší britské The Times
O schopnostech von der Leyenové ve svém komentáři naopak pochybuje britský list The Times. Podle něj existují pochybnosti, zda bude mít německá politička, kterou „instalovali Angela Merkelová a Emmanuel Macron“, dostatek odvahy a síly, aby utvářela evropskou politiku, nebo bude „prostě jen loutkou francouzského prezidenta a německé kancléřky“.
Programu von der Leyenové se věnuje i španělská La Vanguardia. Označila ho za „značně sociální a ekologický“. „Pět set milionů evropských občanů nyní očekává pokroky, nikoli kroky zpět a stagnaci,“ napsaly noviny.
Podle maďarského listu Magyar Nemzet současný stav EU nedovoluje nic jiného než „politicky korektní, naprosto bezbarvou a sterilní Komisi v čele s předsedkyní, která toho ví více než my o zákulisních dohodách, ale o to méně o skutečných problémech“.
Před dvěma týdny nic netušila, žádný program neměla, komentují na Slovensku
Slovenský deník Pravda uvedl, že z pohledu zemí visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, má von der Leyenová ke střední Evropě nepochybně blíž než Nizozemec Frans Timmermans, proti jehož nominaci se země Visegdádu dříve postavily.
Jen stěží lze ale podle listu očekávat, že by von der Leyenová dělala ústupky při prosazování vlády zákona vůči Maďarsku či Polsku, které čelí výtkám kvůli údajně vážnému ohrožení hodnot Unie či zásad právního státu. „Pro slovenské (ultra)konzervativce to bude velký šok – von der Leyenová chce bojovat proti násilí na ženách, přičemž za klíčovou považuje istanbulskou úmluvu,“ napsal deník Pravda.
Podle listu Hospodárske noviny je von der Leyenová nadšenou eurofederalistkou. „Přitom právě různé národní zájmy jí umožnily vůbec se ucházet o post šéfky ‚evropské vlády‘. A euroskeptická V4 se z toho těší,“ poznamenal deník.
„Kandidátka na šéfku Evropské komise Ursula von der Leyenová před dvěma týdny ani netušila, že bude před europarlamentem obhajovat svůj program pro Evropu. Žádný ani neměla, protože se o tuto funkci nikdy neucházela,“ uvedl list Sme. Dodal, že neschválit její nominaci v Evropském parlamentu by znamenalo nově roztočit celou hru kombinací výběru kandidáta na šéfa EK.
Ve Francii poukazují na její ministerské omyly
Podle komentáře francouzského listu Le Monde zvolení von der Leyenové ukázalo, že nic nebrání tomu, aby politik, „který už téměř upadl v nemilost, zažil neočekávaný návrat ke slávě“. O von der Leyenové se kdysi hovořilo jako o možné nástupkyni Angely Merkelové ve funkci předsedkyně německé vlády. V poslední době se ale podle listu Le Monde zdálo, že ministryně obrany kvůli stavu německé armády „sedí na vystřelovacím sedadle“.
„A dnes, ve svých šedesáti letech, je předsedkyní Evropské komise a první ženou nastupující do této funkce, kterou Němec nezastával od dob Waltera Hallsteina (1958 až 1967),“ doplnil Le Monde.
Odchodem z Berlína do Bruselu se podle listu von der Leyenová vrací na místo, kde vyrůstala, a zároveň odchází z místa, kde byla jednou z nejvýraznějších, ale i nejkontroverznějších političek posledních let. Stále méně oblíbenou se kvůli svým liberálním postojům stávala i ve své vlastní straně – konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU). Skandály spojené s jejím působením na ministerstvu obrany – časté problémy německých vládních letadel nebo velkorysé odměny, které její ministerstvo platilo externím poradcům – mohly podle Le Monde „bezpochyby uzavřít její politickou kariéru v Berlíně“.
Také podle listu Le Figaro už von der Leyenovou v Německu nečekala žádná politická budoucnost. S myšlenkou, že by mohla ve funkci nahradit Merkelovou, se podle něj už sama dávno rozloučila.
Do čela Evropské komise von der Leyenové nakonec podle listu Le Figaro pomohla i její „upřímně evropská angažovanost“, která přesvědčila některé váhající europoslance, aby jí dali svůj hlas. Do čela evropské exekutivy se podle listu dostává politička, která „jako nikdo jiný ztělesňuje proevropskou elitu“.
