Nejméně deset lidí zadržela policie v centru Moskvy při akci na podporu ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova, který už stý den drží hladovku v ruském vězení. S odkazem na jednoho ze zadržených o tom píše server OVD-Info monitorující aktivity policie. Sencov je odpůrcem ruské anexe Krymu. V současné době si odpykává dvacetiletý trest za terorismus. Podle jeho příbuzných je jeho stav kritický.
Podle zadrženého Konstantina Kotova si policie v centru Moskvy počínala agresivně. Důvody k zadržení protestujících bezpečnostní složky neobjasnily, uvedl server OVD-Info. Na akci k podpoře Sencova se sešlo zhruba padesát lidí, napsala agentura Interfax. Proti uvěznění Sencova se protestovalo také před ruskou ambasádou na Ukrajině.
Sencova odsoudil v srpnu 2015 moskevský soud za to, že se na jaře 2014 spolu se svým společníkem údajně pokusil na ukrajinském poloostrově podpálit kancelář vládní strany Jednotné Rusko. Režisér obvinění označil za vykonstruovaná.
Ve vězení Labytnangi na severu Sibiře od poloviny května drží hladovku. Domáhá se toho, aby bylo z ruských věznic propuštěno 64 Ukrajinců, které pokládá za politické vězně.
Režiséra prý drží při životě infuze
Sencovova sestra v novém rozhovoru s agenturou AP uvedla, že jeho zdravotní stav je kritický. Filmaře nedávno navštívila ruská novinářka a obhájkyně lidských práv Zoja Svetovová, kritička ruské politiky vůči Ukrajině. Sencov podle ní sdílí celu se třemi dalšími vězni a lékaři ho udržují při životě infuzemi.
Ruské úřady ale zprávy o zhoršujícím se zdraví filmaře popírají. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová oznámila, že Sencova v pondělí ošetřili lékaři, podle nichž je jeho zdravotní stav uspokojivý. Žádost o milost od matky vězněného režiséra Kreml nedávno odmítl s tím, že Sencov by si ji musel sepsat sám.
K propuštění ukrajinského režiséra vyzvala i celá řada zahraničních politiků a umělců. Několik českých filmařů oznámilo, že na podporu Sencova a jeho požadavků v úterý začnou držet řetězovou pětidenní hladovku.
Nejdelší hladovka trvala 167 dnů a skončila smrtí
Podle dostupných zdrojů držel v novodobé historii nejdelší hladovku Manuel Sevillano Martin, vězněný člen španělské extremistické levicové organizace Grapo (Skupina protifašistického odporu 1. říjen), který v květnu 1990 zemřel po 167 dnech.
