Režisér Sencov drží v sibiřském vězení už měsíc hladovku. Jeho propuštění žádají filmaři i EU

Nahrávám video
Horizont ČT24: Sencov už měsíc hladoví v sibiřském vězení
Zdroj: ČT24

Už měsíc drží ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov v ruském vězení hladovku. Chce tak dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů. Sám se mezi ně počítá, pro sebe ale svobodu nežádá. Sencov, který pochází z Krymu, si odpykává dvacet let za terorismus. Podle něj je to ale jen záminka k umlčení jeho kritického hlasu. Propuštění Sencova žádá filmový svět, Evropská unie i lidskoprávní organizace.

Nadějný režisér Sencov dostal za svůj první celovečerní film Hráč v roce 2012 ocenění ruských filmových kritiků, prorazil na mezinárodní festivaly a připravoval natáčení nového snímku. 

Na jaře 2014 přerušil svou tvorbu kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, na kterém strávil celý život. Proti okupaci veřejně vystupoval a protestoval, načež ho zatkly ruské tajné služby. Tehdy sedmatřicetiletý režisér a otec dvou dětí skončil ve vazební cele a byl obviněn z terorismu.

Obvinění: Zosnoval zločinecké společenství

V létě 2015 předstoupil před ruský soud, neboť jako obyvatel Krymu dostal po připojení poloostrova k Rusku automaticky ruské občanství. Ruské úřady ho vinily, že zosnoval zločinecké společenství, které chystalo teroristické útoky a akce k rozvrácení místních úřadů; Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v hlavním městě Simferopolu.

Sencov dostal dvacetiletý trest, všechna obvinění ale odmítl. „Považuji svůj případ za vykonstruovaný a politický. Je založený na svědectví dvou podezřelých, jejichž svědectví bylo získáno mučením. Byly jim slíbeny kratší tresty. Zpočátku jsem byl také mučen,“ uvedl režisér.

Sencov počítá s tím, že může umřít během fotbalového šampionátu

Sencov si odpykává trest ve věznici na Sibiři. Od poloviny května drží hladovku, podle svých slov za propuštění 64 ukrajinských politických vězňů v ruských žalářích.

Jeho zdravotní stav se zhoršuje. „Doktoři varovali, že i při nasazení umělé výživy člověk, který hladoví a nekonzumuje normální jídlo, nevydrží dlouho. Můžou ho na umělé stravě udržovat měsíc, maximálně měsíc a půl,“ uvedl Dmitrij Dinze, právní zástupce Sencova.

O výměně politických vězňů telefonicky mluvili ukrajinský a ruský prezident. Dohodli se ale jen na vyslání lidskoprávních komisařů, kteří mají zjistit stav odsouzených. Výměnu Sencova za v Kyjevě zadržovaného ruského novináře Putin odmítl. „Pan Sencov byl zatčen na Krymu ne za novinářskou činnost, ale za plánování teroristického útoku,“ tvrdí ruský prezident.

Sencovova hladovka mu ale může pokazit pověst během mistrovství světa ve fotbale, které začíná ve čtvrtek. „(Sencov) doslova řekl, že pokud zemře během mistrovství světa ve fotbale, bude rád, když tak upoutá pozornost na ukrajinské politické vězně,“ řekla v květnu deníku The Independent filmařova sestřenice Natalja Kaplanová. 

Sencov chce ve svém boji vytrvat, dokud všichni nespravedlivě stíhaní Ukrajinci v Rusku nebudou na svobodě, pro sebe ji ale nežádá. „Nejhorší hřích na zemi je zbabělost. Nevím, k čemu jsou zásady, když pro ně nejste připraven trpět, nebo dokonce i zemřít,“ uvedl dříve. 

Propuštění režiséra žádají Hollandová, Wenders i EU

Jeho propuštění požadují hollywoodští herci i světoví režiséři. Například Evropská filmová akademie zveřejnila apel nazvaný „Nenechme Olega zemřít“. Iniciovala ho polská režisérka Agnieszka Hollandová a její německý kolega Wim Wenders.

Vyzývají v něm, aby se lidé tlakem na politiky a diplomaty pokusili dosáhnout Sencovova propuštění. Výzvu mimo jiné podepsala Marija Aljochinová, členka ruské punkrockové skupiny Pussy Riot, finský režisér Aki Kaurismäki či maďarský filmový tvůrce Béta Tarr. 

Kromě filmařů apelují na propuštění režiséra také Evropská unie a další organizace. V neděli se k nim připojili i demonstranti v Moskvě, kteří protestovali proti porušování lidských práv v Rusku. Policie odhadla jejich počet na 1700, sami organizátoři mluví o pěti tisících účastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 40 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...