Režisér Sencov drží v sibiřském vězení už měsíc hladovku. Jeho propuštění žádají filmaři i EU

Nahrávám video

Už měsíc drží ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov v ruském vězení hladovku. Chce tak dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů. Sám se mezi ně počítá, pro sebe ale svobodu nežádá. Sencov, který pochází z Krymu, si odpykává dvacet let za terorismus. Podle něj je to ale jen záminka k umlčení jeho kritického hlasu. Propuštění Sencova žádá filmový svět, Evropská unie i lidskoprávní organizace.

Nadějný režisér Sencov dostal za svůj první celovečerní film Hráč v roce 2012 ocenění ruských filmových kritiků, prorazil na mezinárodní festivaly a připravoval natáčení nového snímku. 

Na jaře 2014 přerušil svou tvorbu kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, na kterém strávil celý život. Proti okupaci veřejně vystupoval a protestoval, načež ho zatkly ruské tajné služby. Tehdy sedmatřicetiletý režisér a otec dvou dětí skončil ve vazební cele a byl obviněn z terorismu.

Obvinění: Zosnoval zločinecké společenství

V létě 2015 předstoupil před ruský soud, neboť jako obyvatel Krymu dostal po připojení poloostrova k Rusku automaticky ruské občanství. Ruské úřady ho vinily, že zosnoval zločinecké společenství, které chystalo teroristické útoky a akce k rozvrácení místních úřadů; Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v hlavním městě Simferopolu.

Sencov dostal dvacetiletý trest, všechna obvinění ale odmítl. „Považuji svůj případ za vykonstruovaný a politický. Je založený na svědectví dvou podezřelých, jejichž svědectví bylo získáno mučením. Byly jim slíbeny kratší tresty. Zpočátku jsem byl také mučen,“ uvedl režisér.

Sencov počítá s tím, že může umřít během fotbalového šampionátu

Sencov si odpykává trest ve věznici na Sibiři. Od poloviny května drží hladovku, podle svých slov za propuštění 64 ukrajinských politických vězňů v ruských žalářích.

Jeho zdravotní stav se zhoršuje. „Doktoři varovali, že i při nasazení umělé výživy člověk, který hladoví a nekonzumuje normální jídlo, nevydrží dlouho. Můžou ho na umělé stravě udržovat měsíc, maximálně měsíc a půl,“ uvedl Dmitrij Dinze, právní zástupce Sencova.

O výměně politických vězňů telefonicky mluvili ukrajinský a ruský prezident. Dohodli se ale jen na vyslání lidskoprávních komisařů, kteří mají zjistit stav odsouzených. Výměnu Sencova za v Kyjevě zadržovaného ruského novináře Putin odmítl. „Pan Sencov byl zatčen na Krymu ne za novinářskou činnost, ale za plánování teroristického útoku,“ tvrdí ruský prezident.

Sencovova hladovka mu ale může pokazit pověst během mistrovství světa ve fotbale, které začíná ve čtvrtek. „(Sencov) doslova řekl, že pokud zemře během mistrovství světa ve fotbale, bude rád, když tak upoutá pozornost na ukrajinské politické vězně,“ řekla v květnu deníku The Independent filmařova sestřenice Natalja Kaplanová. 

Sencov chce ve svém boji vytrvat, dokud všichni nespravedlivě stíhaní Ukrajinci v Rusku nebudou na svobodě, pro sebe ji ale nežádá. „Nejhorší hřích na zemi je zbabělost. Nevím, k čemu jsou zásady, když pro ně nejste připraven trpět, nebo dokonce i zemřít,“ uvedl dříve. 

Propuštění režiséra žádají Hollandová, Wenders i EU

Jeho propuštění požadují hollywoodští herci i světoví režiséři. Například Evropská filmová akademie zveřejnila apel nazvaný „Nenechme Olega zemřít“. Iniciovala ho polská režisérka Agnieszka Hollandová a její německý kolega Wim Wenders.

Vyzývají v něm, aby se lidé tlakem na politiky a diplomaty pokusili dosáhnout Sencovova propuštění. Výzvu mimo jiné podepsala Marija Aljochinová, členka ruské punkrockové skupiny Pussy Riot, finský režisér Aki Kaurismäki či maďarský filmový tvůrce Béta Tarr. 

Kromě filmařů apelují na propuštění režiséra také Evropská unie a další organizace. V neděli se k nim připojili i demonstranti v Moskvě, kteří protestovali proti porušování lidských práv v Rusku. Policie odhadla jejich počet na 1700, sami organizátoři mluví o pěti tisících účastníků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 3 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled