Na Západ dříve vedla de facto jednosměrná dálnice, po níž se vydávali za prací a lepšími zítřky tisíce Poláků, Bulharů, Maďarů i Čechů. V posledních letech se ale trend obrací a řada Východoevropanů se vrací do vlasti. Lákají je nižší životní náklady a rostoucí ekonomika. Třeba Polsko čeká kvůli brexitu návrat až 200 tisíc lidí. Britské farmy či zdravotnictví začínají odliv pracovníků pociťovat.
Zkušenosti ze Západu se v rodné zemi cení
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že země střední a východní Evropy opustilo v posledním desetiletí celkem kolem 20 milionů lidí, tedy pět až šest procent jejich obyvatelstva. Polovina maďarských a čtvrtina polských firem si stěžuje na nedostatek zkušených zaměstnanců, což jim podkopává výrobu a brzdí investice.
Na trhu práce je proto o navrátilce ze Západu zájem. „Vybírají si je kvůli znalostem nových technologií, které mají ze zahraničí, a kvůli loajalitě. Ti, kteří se vrátili, většinou už z Maďarska neodcházejí,“ uvedla zaměstnankyně maďarské personální agentury Judit Kovacsová.
Konkrétně maďarské ekonomice se daří, platy rostou a v módě jsou místní produkty. „Zjistili jsme, že Švýcarsko je velmi rozdílná země. Krásná, ale lidé jsou tam dost uzavření,“ podotkl majitel vinárny Imre Molnar, který se se snoubenkou vrátil do Budapešti.
Loni se do země vrátilo 17 tisíc Maďarů, což je o dva tisíce víc než předchozí rok. Zpátky do Bulharska se v posledních třech letech stěhuje devět tisíc lidí ročně, zatímco předtím to byla jen polovina.
Do Polska loni přišlo poprvé od druhé světové války víc lidí, než kolik jich odešlo. A polská vláda je přesvědčena, že kvůli chystanému vystoupení Velké Británie z Evropské unie se to bude v příštích letech opakovat.
Po referendu přibylo v Británii xenofobních výpadů
Po loňském referendu o EU se situace v Británii vyhrotila – slovní výpady a další nenávistné projevy vůči přistěhovalcům včetně Poláků byly na denním pořádku. „Už žádná polská havěť,“ psalo se na jednom z letáků.
Zvýšený počet přistěhovalců ochotných pracovat za menší peníze či pobírajících sociální dávky byl jedním z hlavních argumentů zastánců brexitu, kteří chtěli imigraci osekat. Čistá migrace do Británie přitom klesla v roce 2016 na nejnižší úroveň za dva a půl roku. K loňskému prosinci činila 248 tisíc lidí, což bylo o 84 tisíc méně než za rok 2015.
Nejvýraznější odliv úřad zaznamenal u občanů takzvaných nových zemí EU z bývalého východního bloku, které vstoupily do EU v roce 2004. Jde o Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Slovensko a Slovinsko.
Britský veřejný sektor přichází o důležité zaměstnance
Třeba majitelé britských farem mají z úbytku Východoevropanů vrásky, jelikož devět z deseti trhačů ovoce pochází z Unie - většinou právě z Polska, Rumunska nebo Bulharska. Problémy má i veřejný sektor, který je závislý na pracovnících z jiných evropských zemí.
Odbory či poskytovatelé zdravotní péče varují, že nemocnice a pečovatelské domy přicházejí o životně důležité zaměstnance. Počet zaměstnanců-cizinců v britském zdravotním sektoru se zvýšil v posledních osmi letech exponenciálně, upozornil nedávno deník The Guardian.
V roce 2016 bylo 209 tisíc lidí pracujících v tomto odvětví ve Spojeném království občany EU, což představuje nárůst od roku 2009 o 72 procent (121 tisíc), uvedl britský statistický úřad (ONS). Od referenda ale Británie ztrácí pro tyto osoby atraktivitu. Podle neoficiálních informací je odhání nejistota ohledně budoucnosti i klesající hodnota libry.
Počet unijních pracovníků ve veřejném sektoru klesl mezi lednem a březnem 2017 o 27 tisíc. Třeba v Anglii chybějí zdravotní sestry či porodní asistentky.
„Jednou z věcí, které pozorujeme, je, že odcházejí lidé, kteří uvažují o postupu v kariéře, nebo jsou zde dva roky. Druhým problémem je, že nejsou nahrazováni,“ upozornil výkonný ředitel Care England Martin Green, jehož organizace zastupuje téměř čtyři tisíce poskytovatelů zdravotní péče.
- V Británii dlouhodobě pobývají tři miliony lidí z ostatních unijních států. Nejpočetnější jsou Poláci, kterých tam žije přes 800 tisíc, hned za nimi jsou Litevci se 170 tisíci, Čechů je téměř 50 tisíc, tedy méně než Lotyšů, Slováků či Maďarů.
- Třetina ze zaměstnaných českých přistěhovalců podle statistik pracuje ve finančním sektoru.
- Více než milion Britů pak pobývá naopak v jiných státech osmadvacítky.
- Britská vláda dala opakovaně na vědomí, že během vyjednávání, tedy dokud je země členem EU, se pro občany z EU v Británii nic nemění. Nejde přitom jen o pobyt, ale také o práci či účast na sociálním a zdravotním systému. Současná unijní regulace o svobodném pohybu pracovníků v EU řeší „přístup na trh práce, vykonávání činnosti, sociální a daňové výhody, školení, bydlení či kolektivní práva“.
Přistěhovalci Británii prospívají, dokazuje nová statistika
ONS přitom v nové statistice uvádí, že přistěhovalci jsou britské ekonomice přínosem - čtyři pětiny z nich vydělávají a odevzdávají britské státní pokladně na daních nemalé částky. Pouze jeden z 89 přistěhovalců z východu Evropy je v seniorském věku a závisí na příjmu z důchodu, zatímco zbylých 88 je mezi 15 a 65 lety věku.
Premiérka Theresa Mayová v červnu uvedla, že chce, aby s občany Evropské unie žijícími v Británii legálně nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva, například pokud jde o lékařskou péči a školství.
Britský plán ohledně cizinců sklidil v EU kritiku
Někteří europoslanci ale označili tento návrh za diskriminaci občanů Unie. Problém mají hlavně s nejasným datem pro uznání statusu trvalého pobytu. „Jsme hořce zklamáni. Nevypadá to jako dokončený dokument. Nevypadá to jako dokument EU, který je definitivní a směrodatný,“ postěžoval si také iniciativy hájící zájmy občanů EU v Británii Nicolas Hatton.
Podle britských médií by nová pravidla v praxi mimo jiné patrně znamenala, že občané EU budou muset znovu absolvovat administrativní proces vyřizování pobytu, na jehož konci bude příslušný průkaz.
Další rozkol panuje v otázce toho, kdo by měl řešit otázky práv evropských občanů v Británii po odchodu z Unie – premiérka Mayová trvá na tom, že britské soudy, ostatní země EU by ale chtěly vyjednat, aby o takových případech nadále rozhodoval unijní soud.
Mayová zároveň zdůraznila, že s Bruselem by ráda uzavřela reciproční dohodu, tedy že stejný přístup, který její vláda nabízí občanům EU žijícím v Británii, očekává také od ostatních evropských zemí vůči Britům žijícím jinde v Unii.
