Bezmála rok trvající válka změnila i situaci v Rusku. Režim Vladimira Putina přitvrdil, netoleruje kritiku agrese proti Ukrajině a postupně likviduje zbytky nezávislých médií i lidskoprávních organizací. Rusové mají stále omezenější přístup k informacím. Největší krizi důvěry za uplynulé měsíce zažil Kreml až po vyhlášení částečné mobilizace, kdy se invaze zatím nejvíc dotkla běžných obyvatel.
Velká část Rusů stojí i po roce války za Putinem, rukovat ale nechtějí
Za kritiku agrese hrozí v Rusku vězení a Rusové, kteří jsou ochotni s novináři mluvit, za prezidentem stojí.
„Podporuji vše, co náš prezident Vladimir Vladimirovič dělá,“ říká Viktor, jedenatřicetiletý obyvatel Jekatěrinburgu. „Rusko nemůže prohrát,“ shrnuje šestapadesátiletý Sergej z téhož města. „Štve mě, že mě nepovolali,“ dodává jiný z tamních obyvatel. „Až se tam objeví (tanky) leopardy, jsem si jistý, že bude daleko víc dobrovolníků,“ myslí si jiný ze sousedů.
O náladách v ruské společnosti mohou více prozradit sociologické průzkumy. Podle nevládního centra Levada řadu Rusů invaze vyděsila, během následujících měsíců si ale zvykli. „Situace otevřeného konfliktu se Západem dává v očích podstatné části lidí vládě oprávnění, aby si s těmi, co nesouhlasí, poradila,“ tvrdí sociolog Levady Denis Volkov.
To potvrzuje i Grigorij z Moskvy. „Bavím se hlavně s lidmi stejného věku. Nechtějí se o tom vůbec bavit, snaží se přežít a jít dál. Většina lidí, které znám, si hledí svého,“ dodává. Obavy ve společnosti zesílily s vyhlášením částečné mobilizace loni v září. Víc než polovina Rusů tehdy podle sociologů podporovala mírová jednání.
Rodiny odvedených se bojí o své blízké
To, že ne všichni jsou ochotni za Putina bojovat, ukázaly tisíce mladých Rusů, kteří zemi opustili. „Země přišla o mnoho. Je to skličující, protože talentovaní a schopní lidé odcházejí. Nechtějí se těmto podmínkám přizpůsobit a žít, jak to vláda vyžaduje,“ myslí si lidskoprávní aktivista Vjačeslav Bachmin.
Rusové se o životy svých blízkých obávají, odvedení do války je podle ruských zákonů možné kdykoliv. „Mám syna, který je ve věku, kdy by ho mohli klidně povolat, je mu kolem čtyřiceti,“ bojí se moskevská obyvatelka Galina.
Podle aktivistů chybí běžným lidem informace o realitě na bojišti. Z billboardů na ulicích i z médií je masíruje propaganda. „V současnosti názory nezávislých médií nebo západních činitelů a stanoviska jiných zemí nehrají vůbec žádnou roli,“ dodává aktivista Bachmin.
„Je smutné, že umírají lidé. Mohli by to vyřešit mírovou cestou, ale nechci, aby byly rakety NATO u našich hranic,“ tvrdí obyvatelka Moskvy Ludmila. Právě roli NATO v ruské agresi na Ukrajině zmiňoval v úterním projevu ruský prezident Putin. Západ označil jako hlavního viníka války. Bylo to ovšem Rusko, kdo Ukrajinu před rokem přepadl a dosud okupuje část jejího území.
Průzkumy tvrdí, že skalních stoupenců agrese je patnáct procent. Stejný je poměr rozhodných odpůrců. Zbytek jsou pro, nebo proti, ale ne tak vyhraněně. Otevřeně protestovat proti válce je v Rusku nebezpečné. Do ulic vyšli demonstranti dosud ve dvou vlnách – vzápětí hned po invazi a po vyhlášení mobilizace.