„Večer rekordů“, „nic už není normální“. Německá média žijí triumfem postkomunistů v Durynsku

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Místní volby v německém Durynsku vyhrála postkomunistická strana Levice, která získala 31 procent hlasů. Druhý největší počet hlasů – zhruba čtvrtinu – dostala AfD. Oproti výsledku z předchozích zemských voleb před pěti lety si polepšila o více než dvojnásobek.

„Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi,“ začíná výčet zásadních změn deník Die Welt. Pokračuje úspěchem protiimigrační AfD, která v Durynsku poprvé porazila CDU. Ta poprvé od znovusjednocení Německa v roce 1990 v této menší spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel volby nevyhrála.

V souhrnu pak výsledek hlasování znamená, že strany na okraji politického spektra – na jedné straně Levice a na druhé AfD – mají poprvé v zemském sněmu většinu, a není tedy možné proti jejich vůli sestavit vládu.

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o „večeru rekordů“, komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi. „Co je ještě normální? Po volbách v Durynsku se zdá, že už nic,“ podotýká o hloubce politických změn.

Zdůrazňuje, že jednou z nich je fakt, že pro většinovou vládu nyní často nestačí koalice dvou stran, ale jsou potřeba tři, nebo dokonce čtyři.

Vzhledem k nastalé situaci, kdy se v Durynsku jen těžko bude hledat parlamentní většina, by se CDU kancléřky Merkelové měla podle komentáře ARD zamyslet, zda neprolomit dosavadní tabu a neuvažovat o koalici s Levicí, zvlášť když je v zemi vedena takovým pragmatikem, jakým je ministerský předseda Bodo Ramelow. Totéž CDU doporučují deníky Mitteldeutsche Zeitung nebo Neue Osnabrücker Zeitung.

Varování před vlivem AfD

List Neue Osnabrücker Zeitung se věnuje také úspěchu AfD, kterou v Durynsku vede její nejkontroverznější politik a představitel radikálního proudu ve straně Björn Höcke. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD podle deníku dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří.

ARD úspěch AfD, která v Durynsku více než zdvojnásobila svůj předchozí volební zisk, považuje za skutečný zlom v tom, co bylo v politice běžné, a varuje před tím, aby se taková podpora křídla strany, které sleduje civilní kontrarozvědka, nestala novou normou.

Mezi Židy sílí obavy z radikalismu

„Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu,“ nechal se slyšet viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

„Svým hlasem podpořilo mnoho oprávněných voličů stranu, která bagatelizováním doby nacismu, otevřeným nacionalismem a podněcováním nenávisti vůči menšinám, mimo jiné i židovskému společenství, léta připravuje úrodnou půdu pro vylučování (lidí ze společnosti) a pro pravicově extremistické násilí,“ vyjádřila své přesvědčení bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů Charlotte Knoblochová.

Narážela tak mimo jiné na vyjádření Höckeho, který v minulosti kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Jindy se zase vyslovil pro obrat o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom připomínka vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.

Server Spiegel Online, podle něhož by si CDU i svobodní demokraté (FDP) měli uvědomit, že „nepřítel stojí napravo“, považuje nyní v Durynsku za nejpravděpodobnější pokračování dosavadní vlády Levice, SPD a Zelených, která sice už nebude mít většinu, ale může dál vládnout jako úřednická.

Server se také zabývá budoucností celoněmecké koalice CDU/CSU a SPD v době, kdy CDU a SPD v každých dalších volbách ztrácejí. Obě strany to v neděli dotáhly ke svému zdaleka nejhoršímu výsledku v Durynsku od znovusjednocení.

V CDU podle Spiegel Online výsledek dále oslabí postavení šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, zatímco SPD, která se znovu propadla pod deset procent, jde na východě Německa o holé přežití. Ve straně tak znovu mohou posílit hlasy požadující ukončení současné celoněmecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 14 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...