„Večer rekordů“, „nic už není normální“. Německá média žijí triumfem postkomunistů v Durynsku

Německá média po nedělních zemských volbách ve východoněmeckém Durynsku píší o historických změnách ve stranickém spektru, o prvním vítězství Levice či propadech vládních stran CDU a SPD. Zamýšlejí se také nad tím, jak dlouho ještě bude fungovat koalice kancléřky Angely Merkelové. Některá média varují před vlivem protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která si v Durynsku výrazně polepšila.

Místní volby v německém Durynsku vyhrála postkomunistická strana Levice, která získala 31 procent hlasů. Druhý největší počet hlasů – zhruba čtvrtinu – dostala AfD. Oproti výsledku z předchozích zemských voleb před pěti lety si polepšila o více než dvojnásobek.

„Poprvé je Levice nejsilnější politickou silou v některé spolkové zemi,“ začíná výčet zásadních změn deník Die Welt. Pokračuje úspěchem protiimigrační AfD, která v Durynsku poprvé porazila CDU. Ta poprvé od znovusjednocení Německa v roce 1990 v této menší spolkové zemi s 2,1 milionu obyvatel volby nevyhrála.

V souhrnu pak výsledek hlasování znamená, že strany na okraji politického spektra – na jedné straně Levice a na druhé AfD – mají poprvé v zemském sněmu většinu, a není tedy možné proti jejich vůli sestavit vládu.

List Thüringer Allgemeine v podobném duchu píše o „večeru rekordů“, komentář veřejnoprávní televize ARD zase upozorňuje, že volební výsledek v Durynsku skoncoval se starými politickými zvyklostmi. „Co je ještě normální? Po volbách v Durynsku se zdá, že už nic,“ podotýká o hloubce politických změn.

Zdůrazňuje, že jednou z nich je fakt, že pro většinovou vládu nyní často nestačí koalice dvou stran, ale jsou potřeba tři, nebo dokonce čtyři.

Vzhledem k nastalé situaci, kdy se v Durynsku jen těžko bude hledat parlamentní většina, by se CDU kancléřky Merkelové měla podle komentáře ARD zamyslet, zda neprolomit dosavadní tabu a neuvažovat o koalici s Levicí, zvlášť když je v zemi vedena takovým pragmatikem, jakým je ministerský předseda Bodo Ramelow. Totéž CDU doporučují deníky Mitteldeutsche Zeitung nebo Neue Osnabrücker Zeitung.

Varování před vlivem AfD

List Neue Osnabrücker Zeitung se věnuje také úspěchu AfD, kterou v Durynsku vede její nejkontroverznější politik a představitel radikálního proudu ve straně Björn Höcke. Díky úspěchu jeho pravicově extremistického křídla se AfD podle deníku dál vzdaluje politickému středu, o kterém přitom sama tak ráda hovoří.

ARD úspěch AfD, která v Durynsku více než zdvojnásobila svůj předchozí volební zisk, považuje za skutečný zlom v tom, co bylo v politice běžné, a varuje před tím, aby se taková podpora křídla strany, které sleduje civilní kontrarozvědka, nestala novou normou.

Mezi Židy sílí obavy z radikalismu

„Pro přeživší německých koncentračních táborů je masivní nárůst hlasů pro AfD v Durynsku novým signálem hrůzy, po němž rostou obavy z dalšího upevnění krajně pravicových postojů a tendencí v Německu,“ nechal se slyšet viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner.

„Svým hlasem podpořilo mnoho oprávněných voličů stranu, která bagatelizováním doby nacismu, otevřeným nacionalismem a podněcováním nenávisti vůči menšinám, mimo jiné i židovskému společenství, léta připravuje úrodnou půdu pro vylučování (lidí ze společnosti) a pro pravicově extremistické násilí,“ vyjádřila své přesvědčení bývalá šéfka německé Ústřední rady Židů Charlotte Knoblochová.

Narážela tak mimo jiné na vyjádření Höckeho, který v minulosti kritizoval památník holocaustu v centru Berlína a označil ho za „památník hanby“. Jindy se zase vyslovil pro obrat o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom připomínka vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.

Server Spiegel Online, podle něhož by si CDU i svobodní demokraté (FDP) měli uvědomit, že „nepřítel stojí napravo“, považuje nyní v Durynsku za nejpravděpodobnější pokračování dosavadní vlády Levice, SPD a Zelených, která sice už nebude mít většinu, ale může dál vládnout jako úřednická.

Server se také zabývá budoucností celoněmecké koalice CDU/CSU a SPD v době, kdy CDU a SPD v každých dalších volbách ztrácejí. Obě strany to v neděli dotáhly ke svému zdaleka nejhoršímu výsledku v Durynsku od znovusjednocení.

V CDU podle Spiegel Online výsledek dále oslabí postavení šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, zatímco SPD, která se znovu propadla pod deset procent, jde na východě Německa o holé přežití. Ve straně tak znovu mohou posílit hlasy požadující ukončení současné celoněmecké vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled