Uvnitř Evropské unie roste tlak na to, aby Maďarsko bylo vyřazeno z procesu hlasování, pokud nezmění svůj postoj k pomoci Ukrajině, napsal obvykle dobře informovaný web Politico. Byl by tak použit nejkrajnější prostředek, který má Unie k dispozici. Věc je o to pikantnější, že Maďarsko by mělo od července půl roku předsedat Radě EU, navíc v době, kdy se bude po evropských volbách měnit personální struktura Evropského parlamentu i Evropské komise.
V zákulisí Bruselu sílí plán zbavit Maďarsko hlasovacích práv. Čeká se, jak se zachová u podpory Ukrajiny, píše Politico
Za rozhodující moment považují úředníci a diplomaté, s nimiž pod slibem anonymity web Politico mluvil, únorový mimořádný summit Evropské unie. Znovu by se na něm mělo příští týden jednat o uvolnění dalších padesáti miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ukrajinu čelící ruské agresi. V prosinci tento záměr, mající podporu ostatních zemí, zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Ten říká, že Budapešť je ochotná Kyjev podporovat z vlastních peněz, odmítá však využití unijního rozpočtu. Uvedl také, že Evropská unie by měla podporovat Ukrajinu z peněz mimo vlastní rozpočet.
Pokud by Orbán pomoc zablokoval, chystají se prý některé země použít takzvaný článek 7. Jde o nejzávažnější politickou sankci vůči členské zemi, která spočívá v pozastavení jejího práva hlasovat o rozhodnutích EU. „Byl by to historický krok pro lídry, kteří si zakládají na soudržnosti a jednomyslnosti,“ napsal web.
Jeho informované zdroje dodávají, že by tak vůči Orbánovi skončila léta poměrně měkkého a jemného přístupu. Unie chce totiž vyslat signál ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že odhlasovaná pomoc pro Ukrajinu znamená, že Kyjev má jednomyslnou podporu západních spojenců.
„Je jasné, že hlavy států a vlád mají Orbána plné zuby,“ řekl profesor evropské politiky na belgické univerzitě KU Leuven Steven Van Hecke. „Je načase, aby si Orbán uvědomil, že hrozba článku 7 nyní existuje,“ dodal.
Diplomaté zvažují, na čí stranu se přidá Fico
Některé středoevropské a východoevropské země se však obávají odvolávat na článek 7, uvedlo několik diplomatů. Obávají se totiž, že by v budoucnu mohly čelit podobnému tlaku v nejrůznějších oblastech, v nichž se dostanou do střetu s EU, či zejména se stále mocnější Evropskou komisí.
Samotná aktivace článku 7 a jeho následné uvedení do praxe, tedy odebrání hlasovacích práv, je však poměrně složitý a několikastupňový proces. Začal by tím, že jej navrhne Evropský parlament, Evropská komise nebo jedna třetina členských zemí (nepočítaje obviněný stát).
V jedné z dalších fází by pak například musela celá Rada EU bez obviněné země, tedy 26 států, jednomyslně rozhodnout, že daná země vážně a trvale porušuje hodnoty Evropské unie. Teprve pak by mohl nastat čas sankcí, tedy pozastavení práv tomuto státu, včetně těch hlasovacích. Institut vyloučení z EU evropské právo nezná.
A právě zde je „divokou kartou“ slovenský premiér Robert Fico, u něhož zatím není jasné, zda bude nakonec loajální Orbánovi, nebo zbytku bloku. Při středeční návštěvě Berlína Fico prohlásil, že rusko–ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení. „Říkám absolutně otevřeně, že máme zcela jiný názor. Nevěříme ve vojenské řešení,“ zdůraznil podle ČTK. Dodal, že se ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ve stejný den opakovaně ptal na plány Kyjeva. „Odpovědí mi byla jen válka a válka,“ řekl slovenský předseda vlády.
Při lednové návštěvě Budapešti pak Fico ocenil svého maďarského kolegu za to, že „bojuje za suverenitu“ své země. „Ukazuje se, že naše zájmy se na 99 procent ubírají stejným směrem,“ shrnul po jednání s Ficem maďarský premiér.
Český premiér Petr Fiala (ODS) naopak prohlásil, že postoje Maďarska ve vztahu k evropské a zahraniční politice neodpovídají tuzemským zájmům. „Naše bezpečnostní a ekonomické zájmy jsou jiné, než ukazuje Maďarsko ve svých postojích v Evropské radě,“ řekl.
Fiala uvedl, že požadavky Maďarska se v čase posouvají a že Budapešť nyní žádá zavedení ročního přezkumu rozpočtu, což neposkytuje záruku stabilního financování, a také to, aby členský stát EU bez přístupu k penězům z plánu obnovy byl zbaven povinnosti podílet se na splácení úroků.
O co jde Orbánovi?
Kromě (ne)podpory Ukrajiny, probíhají střety Bruselu s Maďarskem zejména ve finanční a hodnotové rovině. Evropská komise, často prezentovaná českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, vyčítá Budapešti problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. Spory se vedou například i o postoj k LGBTQ+.
Komise tak zablokovala značné peníze, které by mohla Budapešť využít. Koncem minulého roku Brusel nakonec uvolnil Maďarsku deset miliard eur (asi 245 miliard korun) z fondů Evropské unie, které zmrazil kvůli pochybám o stavu demokracie a právního státu v zemi. Zablokovaných je stále ještě dalších 21 miliard eur.
Budapešť přitom chce, aby Evropská unie tyto peníze odblokovala a poté prý přistoupí na dohodu o revizi unijního rozpočtu, která zahrnuje i padesát miliard eur na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Zároveň požaduje možnost každoroční revize dohody o pomoci. Orbán trvá na právu veta každý rok, což naprostá většina členských států odmítá.
Politico uvádí, že Budapešť v posledních týdnech diskrétně navštívili francouzští úředníci, aby zlepšili vzájemné vztahy. „Probíhá skutečná francouzská ofenziva s cílem vyřešit Orbánův problém,“ uvedl bývalý francouzský diplomat se znalostí evropských záležitostí a dodal: „Velkou otázkou však je, zda je Orbánův postoj principiální, nebo zda je připraven vyjednávat.“
Agentura Bloomberg napsala, že Budapešť je zatím připravena upustit od svých námitek proti vytvoření fondu vojenské pomoci Ukrajině ve výši pěti miliard eur, který by zajistil stabilní dodávku zbraní Kyjevu.
Otálení Budapešti ke vstupu Švédska do NATO
Západní média v posledních dnech také informovala o rostoucím tlaku na Budapešť, aby umožnila Švédsku vstup do NATO. Krok Stockholmu nyní oficiálně schválil i Turecko. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.
Orbán již dříve slíbil šéfu Aliance Jensi Stoltenbergovi podporu pro Stockholm, ale maďarský parlament s procedurou příliš nepospíchá. „Podívejme se na to, jak se Švédsko chovalo k Maďarsku v minulosti a v posledních několika měsících, kdy byl na pořadu dne jeho vstup, s jakou arogancí a nedbalostí se k nám chovali,“ pronesl předseda maďarského parlamentu László Kövér. Dodal také, že Švédsko „zašlo v očerňování Maďarska, v očerňování demokraticky zvolené vlády velmi daleko.“
Otálení v Budapešti neuniklo pozornosti Washingtonu. „Očekávám, že Maďarsko – poslední zbývající spojenec, který musí schválit vstup Švédska – bude brzy jednat a dokončí svou práci,“ řekl ve středu nejvyšší republikán v americkém Senátu Mitch McConnell a dodal: „Washington to sleduje.“
Orbán podporuje bývalého republikánského prezidenta USA Donalda Trumpa a předpokládá jeho opětovné vítězství v listopadových volbách.
Média také upozorňují, že vliv maďarského premiéra na evropskou politiku se pravděpodobně zvýší po červnových volbách do Evropského parlamentu. Očekává se totiž nárůst popularity pravicových a krajně pravicových skupin, které by mohly získat více křesel.