Stovky tisíc odpůrců vojenského převratu v Súdánu vyšly do ulic Chartúmu. Požadují návrat civilní vlády a obnovu demokracie. S odvoláním na svědky o tom informovala agentura Reuters. V přilehlém druhém největším súdánském městě Umdurmánu vojáci při protestech zastřelili tři demonstranty, dalších 38 lidí bylo zraněno, oznámil výbor místních lékařů.
V Súdánu vyšly na protest proti vojenskému převratu do ulic statisíce lidí
Súdánci při pochodu ulicemi hlavního města nesli národní vlajky a skandovali hesla jako „Nemůžeme uznávat vojenskou vládu“ a „Tato země je naše a naše vláda je civilní“.
Podle svědků se bezpečnostní síly v Chartúmu pokusily rozehnat obrovský dav za pomoci slzného plynu a střelby. Demonstranti si předtím stavěli pódium a diskutovali o možnosti stávky vsedě.
Policie popřela, že by v době demonstrací střílela do protestujících. Ve státní televizi uvedla, že jeden policista utrpěl střelné zranění.
Úřady na mnoha místech země přerušily přístup k internetu, demonstranti se proto k sobotním celostátním protestům svolávali přes letáky, SMS zprávy, graffiti i sousedská setkání. Odpůrci převratu doufali, že do ulic súdánských měst vyjde i přes omezené možnosti komunikace až milion lidí.
Súdánský generál Abdal Fattáh Burhán v pondělí rozpustil vládu a nechal zatknout některé její členy, včetně premiéra Abdalláha Hamduka. Burhán tvrdil, že kvůli rozporům v kabinetu hrozila občanská válka. Pozorovatelé však podotýkají, že se blížil termín, kdy měl generál podle dohody z roku 2019 předat moc civilistům, čímž by v zemi výrazně klesl politický vliv armády.
Přechodná vláda stála v čele Súdánu od svržení prezidenta Umara Bašíra v roce 2019. Kabinet tvořený civilisty a vojáky měl zemi vést do voleb, s nimiž se počítalo v roce 2023. Burhán řekl, že tento termín bude dodržen.
Bezpečnostní složky v sobotu v přípravě na hlášený protest zablokovaly cesty vedoucí k letišti a komplexu budov ministerstva obrany a mosty přes Modrý a Bílý Nil spojující metropoli s Umdurmánem.
Protestní skupiny naproti tomu v některých čtvrtích přes noc zabarikádovaly silnice za pomocí kamenů, cihel, větví a trubek, aby zamezily vstupu bezpečnostním složkám.
Aktivista: Naším požadavkem není nic menšího než demokratická země
„Armáda by měla jít zpátky do kasáren a předat moc Hamdukovi,“ uvedl aktivista Muhammad, který se plánoval sobotních protestů zúčastnit. „Naším požadavkem není nic menšího než civilisty vedená země, demokratická země,“ dodal.
Pětasedmdesátiletý obyvatel metropole, který v ulicích hledal, kde koupit chleba, agentuře Reuters sdělil, že se v Chartúmu zcela zastavil normální život. „Proč Burhán a armáda uvrhli zemi do této krize? Problém by šlo vyřešit bez násilí,“ řekl.
Burhán už dříve uvedl, že pokud budou protesty klidné, bezpečnostní síly nezasáhnou. Tento týden podle Reuters při střetech mezi odpůrci nového režimu a armádou zemřelo nejméně čtrnáct lidí. To vyvolává obavy z rozsáhlého potlačování protestů.
Spojené státy, které vyzývají k návratu civilní vlády, se domnívají, že reakce na sobotní protesty odhalí, jaké má armáda záměry.
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena musejí bezpečnostní složky respektovat lidská práva. Jakékoliv násilí vůči mírumilovným demonstrantům je podle šéfa diplomacie nepřijatelné.
