Při protestech proti převratu v Súdánu zemřelo sedm lidí

3 minuty
Události: Armáda v Súdánu provedla převrat. Unesený premiér Hamduk je na neznámém místě.
Zdroj: ČT24

Nejvýše postavený súdánský generál Abdal Fattáh Burhán v pondělí v televizním projevu  v Súdánu vyhlásil výjimečný stav a oznámil rozpuštění přechodné vlády. Podle ministerstva informací generál prohlášením potvrdil, že armáda provedla převrat. Vojáci v pondělí zadrželi většinu členů vlády, premiéra Abdalláha Hamduka převezli na neznámé místo. Ulice hlavního města Chartúmu zablokovaly tisíce demonstrujících lidí, proti kterým zakročila armáda. Sdružení lékařů informovalo o sedmi obětech a 140 zraněných.

„Pro celou zemi vyhlašuji výjimečný stav. O stát se bude starat kompetentní a nezávislá vláda až do nadcházejících voleb,“ prohlásil po poledni v televizním vysílání generál Burhán.

Generál také poznamenal, že armáda zakročila kvůli sporům mezi politickými frakcemi. Zároveň přislíbil, že přechod k demokracii bude v zemi pokračovat. Do voleb bude Súdán podle generála vést nový kabinet složený z technokratů.

Súdánské ministerstvo informací, které patrně stále kontrolují Hamdukovi stoupenci, sdělilo, že vojáci zadrželi většinu ministrů a civilní představitele suverénní rady, nejvyššího orgánu v zemi, který je složen ze zástupců armády a vůdců občanské společnosti.

Ministerstvo později uvedlo, že vojáci populárního premiéra odvlekli na neznámé místo, když odmítl vydat prohlášení, v němž by převrat podpořil. Podle ministerstva Hamduk vyzval Súdánce, aby se pokusu o puč pokojně postavili a aby „hájili svou revoluci“.

„Čím víc se nám daří, tím víc jsou staré síly nervóznější. Nikdy se nevzdaly snu, že se vrátí,“ varoval v září Hamduk.

2 minuty
Protestující v Chartúmu pálí pneumatiky kvůli zprávám o vojenském převratu
Zdroj: EBU/Rasd Sudan Network

Armáda blokuje internet, hlavní silnice, mosty a mezinárodní letiště v Chartúmu, které přerušilo provoz. Podle prohlášení ministerstva informací obsadila také hlavní sídla súdánské televize a rozhlasu v Chartúmu a druhém největším městě Umdurmánu a zadržela jejich zaměstnance. Zatčen byl rovněž premiérův mediální poradce, uvádí agentura Reuters s odkazem na své zdroje.

Střílí se na demonstranty

Súdánské profesní sdružení, organizace zastřešující několik odborových svazů, vyzvalo občany, aby vyšli do ulic, postavili barikády, zahájili stávku, a protestovali proti puči. K protestu vyzvala i největší súdánská strana Umma, uvedla agentura AP. 

Do ulic vyšly desetitisíce lidí, kteří s pučem nesouhlasí. Podle agentury Reuters se v Chartúmu rozmístily vojenské a bezpečnostní síly, které demonstranty nejprve rozháněly slzným plynem. Armáda později začala do davu střílet.

Sdružení lékařů původně uvedlo, že při střetech s bezpečnostními složkami zemřeli dva lidé a nejméně osmdesát jich bylo zraněno. Pozdější bilance hovořila o sedmi obětech a 140 zraněných.

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Profesní sdružení, které je hlavním prodemokratickým hnutím v zemi, podle agentury AP také informovalo, že po celém Súdánu v pondělí dochází k výpadkům mobilního signálu a internetu. Podle britského sdružení NetBlocks se rychlost připojení snížila v zemi na třetinu.

USA i Evropská unie vyjádřily znepokojení

Zvláštní zmocněnec USA Jeffrey Feltman uvedl, že Spojené státy jsou hluboce znepokojeny zprávami o vojenském převratu v Súdánu. Na oficiálním twitterovém účtu varoval, že vojenský převrat by odporoval súdánské ústavní deklaraci a ohrozil dodávky americké pomoci Súdánu.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell uvedl, že patrný vojenský puč v Súdánu sleduje s velkým znepokojením. „EU vyzývá všechny zúčastněné strany a regionální partnery, aby znovu nastartovali proces přechodu,“ uvedl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron převrat odsoudil a vyzval k okamžitému propuštění premiéra a civilních členů vlády.

Hluboké znepokojení nad vývojem v Súdánu vyjádřila také Liga arabských států. Její generální tajemník Ahmad Abúl Ghajt v prohlášení vyzval všechny zúčastněné strany, aby respektovaly přechodnou dohodu o sdílení moci, která byla uzavřena v roce 2019 po svržení bývalého autokratického prezidenta Umara Bašíra.

Súdán loni urovnal své vztahy s USA a navázal diplomatické styky s Izraelem. Dohoda ale nebyla plně ratifikována právě kvůli vnitropolitickým rozporům a současná krize ještě víc znejasňuje základní zahraničněpolitickou orientaci této země.

Súdánskou armádu podporuje mimo jiné Egypt a Saúdská Arábie. To zřejmě generála Burhána přesvědčilo, že by převrat mohl uspět.

Neklid narůstal od září

V zemi v severovýchodní části Afriky narůstalo napětí od září, kdy súdánské úřady oznámily, že zmařily pokus o převrat, který naplánovali stoupenci svrženého prezidenta Umara Bašíra. Pokus o puč vyvolal vzájemné obviňování armádních a civilních skupin, které mají po sesazení Bašíra během přechodného období společně vést zemi.

V posledních dnech vyšly oba tábory, tedy jak zastánci civilní vlády, tak příznivci armádního vedení, do ulic. Bašír byl sesazen armádou při masových protivládních demonstracích v roce 2019.

Většinově muslimský stát s pětačtyřiceti miliony obyvatel se dlouhodobě potýká s hospodářskými problémy a patří k nejchudším zemím světa. HDP na osobu činil v roce 2019 podle Mezinárodního měnového fondu zhruba 4100 dolarů (asi devadesát tisíc korun).

Obyvatelé trpí nedostatkem základního zboží. Státní dluh je na úrovni sedmdesáti miliard dolarů (1,5 bilionu korun), inflace letos v lednu dosáhla více než tři sta procent.

Súdán pod Bašírovým vedením byl opakovaně kritizován za porušování lidských práv: mučení, popravy, znásilňování a obchod s dětmi. Do roku 2017 proto podléhal ekonomickým sankcím. USA jej také zařadily na seznam zemí podporujících terorismus.

Ekonomiku státu, který se v posledních letech potýkal s občanskou válkou, navíc v roce 2011 oslabilo vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu. Rozdělení země odhlasovali obyvatelé v referendu. Súdán tím mimo jiné přišel o pětasedmdesát procent produkce ropy a zhruba pětadevadesát procent příjmů z vývozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...