V severosyrském městě Kobani přibývá Syřanů, kteří se odvrátili od islámu a konvertovali ke křesťanství. Město do roku 2015 ovládali radikálové z Islámského státu (IS) a konvertité tvrdí, že válečná zkušenost s IS a krutosti, jež tato skupina páchala podle svého tvrzení ve jménu islámu, je přivedla ke křesťanství. První evangelický kostel se v Kobani ležícím na syrsko-turecké hranici otevřel loni.
V severosyrském Kobani přibývá konverzí ke křesťanství. Podle kritiků kvůli prospěchu
Horizont ČT24: V severosyrském Kobani přibývá konverzí ke křesťanství (zdroj: ČT24)
V Kobani porazily Islámský stát kurdské jednotky s podporou USA. Hlavní proud muslimů radikální interpretaci islámu, kterou razil Islámský stát, zavrhl. Jejich náhled na islám přesto zůstal ovlivněn krutým násilím, jež IS praktikoval.
V městských centrech syrského severu, obývaného hlavně Kurdy, žije sekulární populace a mnozí tvrdí, že tam sílí agnosticismus. V samotném Kobani posiluje křesťanství, jehož vyznavače Islámský stát pronásledoval.
Kritici však na čerstvé konvertity pohlížejí s nedůvěrou. Podle nich jim jde o osobní výhody, jako je finanční pomoc od křesťanských organizací, jež v regionu působí. Láká je prý také vidina získání práce anebo usnadnění cesty do emigrace v Evropě.
Konvertité ale tuto interpretaci odmítají. Trvají na tom, že jde skutečně o otázku víry. „Po válce proti Islámskému státu lidé hledali tu pravou cestu a chtěli se od IS distancovat. Měli strach a cítili se ztracení,“ říká Umar Firás, který pracuje pro křesťanskou organizaci v táboře pro vysídlence.
Tato skupina pomohla založit kostel, podle Firáse se do něj nyní chodí modlit dvacet rodin, tedy 80 až 100 lidí. „Scházíme se v úterý a obřady se konají v pátek. Přijít může kdokoli,“ ujišťuje.
Pastorem kostela je čtyřiatřicetiletý Zani Bakr, který přišel loni z Afrínu, dalšího severosyrského města. Ke křesťanství se přihlásil v roce 2007. „IS ten konflikt vydával za náboženský, používal náboženská hesla. Právě proto mnoho Kurdů přestalo věřit v náboženství obecně, nejen v islám,“ říká. Z mnohých se stali ateisté, z jiných jsou teď křesťané. Ještě více než v Kobani jich je podle Bakra v Afrínu.
Větší počet křesťanů a ateistů způsobí napětí, obávají se v Kobani
Maxim Ahmad při výbuchu v Kobani přišel o ruku a kvůli ošetření odešel do Turecka. Seznámil se zde s kurdskými i tureckými konvertity a rozhodl se k nim připojit. „Vypadali šťastní a všichni mluvili o lásce. Proto jsem se rozhodl následovat Ježíšovo učení,“ tvrdí Ahmad. I jeho přátelé a příbuzní se teď prý zajímají o možnost přiklonit se k nové víře.
Někteří obyvatelé Kobani však rostoucí přítomnost křesťanů odmítají. Podle nich křesťanské charity ze Západu využily chaos a utrpení, jež vyvolala válka, a přiměly ke konverzi lidi, kteří doufají, že jim to něco přinese.
„Mnozí si myslí, že z toho budou mít prospěch. Buď materiální, anebo azylový, protože věří, že žádosti o azyl jsou v případě křesťanů v cizině vyřizovány přednostně,“ řekl bývalý učitel arabštiny Sálih Naasan, který se nyní věnuje práci v oboru nemovitostí.
Křesťané ze Sýrie odcházeli po desetiletí. Většinou mířili do Libanonu a do Evropy. Naasan je praktikující muslim a vývoj v Kobani nepovažuje za dobrý. „Je to možná reakce na Islámský stát, ale nepovažuji to za pozitivní. Pouze to přidává další náboženskou dimenzi, která v komunitě, jako je tato, povede k napětí,“ obává se.