V Rusku prudce přibývá lidí s covidem-19, na Sibiři se pod jejich náporem hroutí pohotovosti

9 minut
Horizont ČT24: Epidemická situace v Rusku se zhoršuje a hledání vakcíny
Zdroj: ČT24

Počet nakažených koronavirem v Rusku nebezpečně stoupá. Šestý den v řadě úřady hlásí více než dvacet tisíc nových případů. Nejhorší je situace v Moskvě, kde zpřísňují opatření. Tvrdě zasažené jsou ale i oblasti daleko od hlavního města. Kreml tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Jedno z nejstarších výstavišť v Moskvě ve čtvrti Sokolniki přestavěly úřady na záložní nemocnici. Pojmout má až 500 pacientů, začátkem listopadu už byla kapacita kliniky téměř zaplněná. Sanitky tam denně přivážejí asi osmdesát lidí.

Pacienti, jejichž stav se zhorší, jsou převáženi na jednotky intenzivní péče do tradičních nemocnic. Ostatní jsou po zotavení propouštěni domů.

„Čelíme šokové situaci, aby klasické nemocnice nebyly přeplněné,“ řekl agentuře AFP vedoucí lékař polní nemocnice Maxim Naumenko. „Musíme se vypořádat s neustálým přílivem nových pacientů,“ vysvětlil traumatolog.

„Situace je velmi znepokojivá. I na naší klinice to pociťujeme, máme vysoký počet pacientů,“ potvrdil primář moskevské Inozemcevské nemocnice Alexandr Mitičkin.

Téměř třetina nově nakažených připadá právě na Moskvu. Hlavní město zpřísňuje opatření i kontroly, zda lidé nosí roušky. Karanténa ale není zdaleka tak přísná jako během první vlny. Třeba bary, restaurace a noční kluby se zavírají od 11 v noci do šesti do rána. Kreml tvrdí, že zastavit ekonomiku si už nemůže dovolit.

Regiony: Pohotovosti pod náporem a přeplněné márnice

Přestože Moskva je ohnisko epidemie, na zbytek země, kde je zdravotnictví často ve špatné kondici, připadají téměř tři čtvrtiny nových případů. Média v několika regionech v posledních dnech informovala o pohotovostech hroutících se pod náporem nemocných, a to především na Sibiři. Video, jehož pravost byla ověřena, ukazovalo na konci října chodby márnice v Novokuzněcku na Altaji přeplněné těly zemřelých.

Počet obětí od začátku pandemie překonal v Rusku 30 tisíc, skutečná čísla ale mohou být vyšší. Kde ještě mají zásoby léků, hlásí kritický nedostatek doktorů a sester. V některých nemocnicích chybí až 75 procent zaměstnanců, protože jsou nakažení nebo v karanténě.

„Nemocnice má veškeré potřebné vybavení. Máme ale nedostatek zaměstnanců. Nové vybavení nemá kdo používat,“ konstatuje Natalia Ejsmontová, doktorka z nemocnice ve městě Kamensk-Uralskij ve Sverdlovské oblasti.

Ke zhoršení situace by navíc mohl přispět fakt, že mnoho zdravotníků z regionů se stahuje do Moskvy a Petrohradu, které jim mohou nabídnout mnohem atraktivnější plat i pracovní podmínky.

Nadějí by naopak měla být vakcína s názvem Sputnik V z moskevských laboratoří. Kreml tvrdí, že účinná je z 92 procent, tedy dokonce víc než látka vyvinutá v rámci americko-německé spolupráce Pfizer a BioNTech. Rusové ale testovali na mnohem menším vzorku lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 38 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...