Když teroristé používají civilisty jako štít, je to pro vojáky či policisty nejsložitější situace, jaká může nastat, řekl v Událostech, komentářích bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. „Je to prasárna, já to neumím pojmenovat jinak,“ prohlásila členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS). Debata se věnovala bojům mezi izraelskými vojáky a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kam teroristé začátkem října odvlekli přes dvě stě osob z Izraele. O většině z nich nejsou přes šest týdnů žádné zprávy.
V nemocnici panuje shon, zdravotníci by si tunelu teroristů nevšimli, míní Bendl z Lékařů bez hranic
25 minut
Události, komentáře: Debata o situaci v Gaze
„V okamžiku, kdy proti vám stojí teroristická organizace, která má minimálně třicet tisíc bojovníků, skrývá se v zabydlené oblasti a teror má jako metodu boje, nemůžete pochopitelně využít policejní převahu a jedná se spíše o militární problém,“ vysvětluje Foltýn.
Podstatnou otázkou jsou také rukojmí. Při tak velkém množství zajatých a síle jejich únosců se podle Foltýna nejde spolehnout na přesnou operaci a vyhnout se vedlejším škodám.
Podotýká, že Hamás sídlí v extrémně husté a rychle se měnící síti tunelů, o které Izrael nemusí mít dostatek informací – podrobnosti často vojáci zjistí až na místě.
„Od teroristy těžko očekávat, že bude respektovat jakékoliv právo, je to prasárna,“ komentuje Decroix to, že terorista využije jako skrýš nemocnici nebo že tam schová rukojmí.
Takový postup teroristů má také dopad na tamní civilisty. A Decroix si myslí, že povinnost ochránit palestinské civilisty padá hlavně na představitele hnutí Hamás. „Kdo má mít jako první povinnost je chránit, je jejich ‚vláda‘,“ říká.
Humanitární právo
Odborník na mezinárodní právo Petr Stejskal řekl, že v podobných situacích platí základní pravidla – zásada, že primárním cílem útoku musí být vojenský cíl, a proporcionalita, která poměřuje očekávanou výhodu se škodami, které zásah způsobí.
Nemocnice mají silnější právní ochranu. Pokud jsou ale zneužívány jako základna nebo například sklad zbraní, výjimka zásah umožňuje – armáda ale musí před zásahem nemocnici varovat a poskytnout čas hrozbu odstranit, popsal Stejskal. V nemocnici Šífa podle něj vojáci zvážili princip proporcionality a zaútočili cíleně, místo aby ji plošně zničili.
Vedoucí komunikace českých Lékařů bez hranic Tomáš Bendl popsal, že nemocnice Šífa, v které Izrael zasáhl, byla přeplněná, jak hlásili chirurgové pracující pro organizaci. Byly tam podle něj stovky civilistů. „Někteří z nich mají střelná poranění, potřebují amputace, jsou ve velmi vážném stavu,“ vysvětlil.
Doktoři by si podle něj kvůli shonu a vyčerpání nevšimli, pokud by v nemocnici ústil teroristický tunel, jak tvrdí Izrael.
„Umím si představit, že humanitární pracovníci, zejména ze západních neziskovek, jsou drženi od těchto informací dál,“ doplňuje Foltýn. I kdyby měli podezření, neměli podle něj šanci to vyřešit, protože by ohrozili svoji misi.
Bendl se ale ohradil, že vědomě pracovat v nemocnici, která slouží jako teroristická základna, by šlo proti smyslu celé mise. „Kdybychom byli zneužíváni, nemá smysl tam dál pracovat,“ říká.
