V Moskvě protestovali „za čestné volby“ komunisté. Jiné opoziční strany povolení nedostaly

3 minuty
Události: V Moskvě protestovali komunisté
Zdroj: ČT24

Ruští komunisté v sobotu v Moskvě uspořádali protestní mítink s heslem „Za čestné a transparentní volby“. Liberální opozice se tentokrát rozhodla pro individuální tiché protesty u různých památníků, které nevyžadují souhlas úřadů. S jednou výjimkou policie v Moskvě nezasahovala. Zatkla však dvanáct lidí, kteří protestovali v Petrohradě.

Na Sacharovově třídě, která je obvyklým místem konání moskevských protestních mítinků, se podle údajů policie sešlo kolem 4000 stoupenců komunistické strany. Ta je sice jen formální opozicí, protože je vůči vládní straně Jednotné Rusko obvykle loajální, nicméně proti vylučování opozičních kandidátů moskevskou volební komisí se nyní také postavila.

Výsledkem akce komunistů je podle agentury TASS rezoluce obsahující řadu obvinění vůči Jednotnému Rusku. Patří mezi ně „diskreditace“ volebního systému země a neustálé změny pravidel kvůli obavám z prohry.

Moskevská radnice většinu mítinků nepovolila

Na Sacharovově třídě chtěli původně demonstrovat i lidé z občanských sdružení a menších neparlamentních stran, ale radnice vydat povolení odmítla. Zamítavé stanovisko dostali i organizátoři opozičního mítinku na jiném místě. Přestože ohlásili účast jen 50 lidí, podle radních by bránili veřejné dopravě.

Zástupci opozice se ale přesto sešli na třech místech v centru Moskvy, u památníků Vladimira Šuchova, Vladimira Vysockého a také Naděždy Krupské se v krátkých intervalech střídali s plakáty. Protest jednoho člověka je totiž v souladu s právem, policie může zasáhnout až v případě shromáždění. Podle opozice jsou tak jednočlenné protesty východiskem, uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Podle moskevských médií se kromě malého incidentu s policisty na Starém Arbatu dnes v metropoli nic vážnějšího nestalo. Hlášeny nebyly žádné násilné střety ani velké zásahy policie. Podle specializovaného serveru OVD-Info ale zatkla policie dvanáct lidí v Petrohradě, kde se zúčastnili protestní akce na podporu opozice v Moskvě.

Následující sobotu 24. srpna chtějí opoziční aktivisté svolat do Moskvy hned čtyři demonstrace. Žádná z nich ale nedostala povolení. Radnice doporučila organizátorům, aby akce svolali do čtvrti Marjino na jihovýchodním okraji města. Takové pokyny ale opoziční aktivisté většinou ignorují. Protest okrajové Libertariánské strany chystaný na neděli 25. srpna radnice povolila, není ale jasné, zda se vůbec uskuteční.

Bouře souvisí se zářijovými volbami

Protestní akce v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městské a po odvolání i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu víc než 50 opozičních politiků pro zářijové komunální volby. Důvodem byly údajné formální nedostatky při shromažďování podpisů potřebných k registraci.

Na prvních dvou nepovolených akcích 27. července a 3. srpna bylo zatčeno celkem přes 2000 lidí a jejich organizátorům hrozí až patnáctileté tresty.

„Protestní festival“, jak chystané nepokoje nazval list Kommersant, se ale bude týkat i jiných témat než komunálních voleb. Tuto neděli se v Moskvě uskuteční demonstrace a koncert na podporu sester Krestiny, Angeliny a Mariji Chačaturjanových, které čelí přísnému trestu za zabití svého tyranského otce. Akce je sice na první pohled apolitická, protestní potenciál ruského hlavního města ale nepochybně podpoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 38 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...