V Izraeli stejně jako ve zbytku světa pokračuje koronavirová krize. V rámci boje proti ní tamní premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že omezující vládní opatření nemusí trvat jen pár měsíců, ale klidně rok nebo i mnohem déle. V pořadu Interview ČT24 to řekl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Zároveň uvedl, že izraelskému obyvatelstvu chybí perspektiva, že krize brzo skončí. V zemi tak prý vládne deprese a únava lidského materiálu.
Podle zpravodaje se v Izraeli zároveň projevuje vzdor proti omezením. „Není to latentní odpor proti tomu, že rouška je něco nepřirozeného nebo že celá pandemie je doháněna do absurdních ekonomických důsledků. Pořád tam existuje argumentace ovlivněná náboženstvím,“ popisuje Borek.
Naráží tak na tamní skupinu ultraortodoxních Židů, kteří tvoří jednu osminu obyvatel Izraele. Podle Borka pochází třicet procent z aktivních případů nakažených koronavirem právě z jejich řad a zároveň tvoří čtyřicet procent z nově nakažených lidí v Izraeli.
„Stejně jako v první vlně se objevuje to, že je zde stejný proud, rabínské autority a subkultura ultraortodoxních Židů. Ta se ubírá jinými cestami než většinová společnost, což znamená to, že protikoronavirová opatření nejsou dodržována,“ tvrdí novinář.
Silný vliv ultraortodoxních obyvatel
Ultraortodoxní Židé jsou podle něho důležití i z politického hlediska, protože několikrát už izraelskému premiérovi pomohli do křesla předsedy vlády. „Díky tamní myšlenkové alianci mezi pravicí a ortodoxními stranami měl Netanjahu hlasy ultraortodoxních Židů jisté, ale zároveň se v posledních dnech objevilo, že byli schopni změkčovat opatření,“ dodal Borek v pořadu.
Jako příklad uvedl několik incidentů, které se odehrály v průběhu židovského svátku sukot, kdy rodiny věřících budují na svých balkonech domky, ve kterých poté spí. „Ve velkých ultraortodoxních čtvrtích se objevily komunální přístřešky z palmových listů, které jsou schopny pojmout desítky lidí. Je tam tedy jakési úmyslné nerespektování vládních nařízení o omezování kontaktu,“ řekl zpravodaj.
Izraelskou politiku ohledně stanovování omezení proti koronavirové nákaze popsal jako „závody o to, jak voličům servírovat opatření“. Mezi tamními státníky prý panovala rivalita v tom, kdo se ukáže v co nejlepším světle. Na izraelskou vládu se také snesla kritika za to, že země nebyla schopna dostatečně trasovat nakažené.
Některé nemocnice už nepřijímají nakažené na JIP
Koronavirová situace v Izraeli je však podle Borka stále závažnější než v Česku. Blízkovýchodní země tak patří mezi nejpostiženější na světě, řekl zpravodaj s tím, že některé tamní nemocnice už nepřijímají pacienty na oddělení intenzivní péče.
„Izraelské zdravotnictví je špičkové, na rozdíl od těch českých ale několik nemocnic dosáhlo hranice, kdy už nepřijímají pacienty na JIP,“ popisuje Borek. Zpravodaj v pořadu dále řekl, že koronavirová nákaza i vládní opatření udělily velké rány také izraelské ekonomice. Mnoho místních prý přišlo o práci.
„Nezaměstnanost dříve dosáhla dvaceti procent. V týdenním rytmu jsme pozorovali, jak nejprve stoupá nad dvacetiprocentní hranici, pak to klesalo a teď to znovu stoupá. Izrael je země o trochu bohatší než Česko a míru zadlužení má zhruba stejnou, nemá ale nad sebou Brusel ani EU, kterou by mohl požádat o podporu,“ řekl Borek.
Izrael v uplynulém dni zaznamenal rekordních téměř devět tisíc nových případů nákazy koronavirem. Informovalo o tom ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví. Odborníci varují před přetížením nemocnic a někteří uvádějí, že se propouští do domácí péče pacienti, jejichž stav stále vyžaduje hospitalizaci, píše zpravodajský web The Times of Israel.
Zhruba devítimilionový Izrael od začátku pandemie zaznamenal již 248 133 nakažených.
V zemi od 18. září platí celoplošná uzávěra, která by podle izraelských médií měla skončit až 14. října, namísto původně plánovaného 11. října. Tento týden byla opatření zpřísněna, omezeny jsou demonstrace a Izraelci se nesmí vzdalovat více než kilometr od domova. Od začátku pandemie je to v Izraeli již druhý takzvaný „lockdown“.
