USA masivně zvýší cla na dovoz z Číny. „Zaplavuje globální trh levným zbožím“

Spojené státy zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila v úterý administrativa prezidenta Joea Bidena. Zvýší se také cla na dovoz počítačových mikročipů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku a na mnoho dalších položek. Cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží postupně v příštích dvou letech. Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu.

Vyšší cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží až postupně v příštích dvou letech. Biden uvedl, že Čína zaplavuje globální trh levným zbožím, jehož ceny drží uměle nízko. Svým oznámením riskuje spor s Pekingem ve volebním roce, kdy se snaží přesvědčit Američany o správnosti své hospodářské politiky.

Před prezidentskými volbami jsou ekonomika a životní náklady nejdůležitějšími tématy pro čtvrtinu voličů, ukázal průzkum veřejného mínění publikovaný serverem The New York Times (NYT). Více než polovina oslovených lidí se stále domnívá, že ekonomika je „špatná“, což významně snižuje Bidenovy volební preference, napsal NYT.

Čínská reakce

„Rozhodnutí Spojených států zvýšit cla je porušením Bidenova závazku nesnažit se potlačovat rozvoj Číny,“ uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu. Zvýšení cel je podle něj také v rozporu se sliby, že Spojené státy nebudou usilovat o přerušení vazeb s Čínou. Ministerstvo dává Bidenův krok částečně také do souvislosti s americkou domácí politikou. Obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová předtím v rozhovoru v televizi CNBC řekla, že Spojené státy z Číny očekávají ráznou odezvu.

Biden zachová cla, která zavedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Zároveň zvýší ostatní cla. Bílý dům přitom odkazuje na podle něj nepřijatelná rizika pro ekonomickou bezpečnost Spojených států. Podle Bidena ji ohrožují právě obchodní praktiky Číny, které jsou podle amerického prezidenta nekalou konkurencí.

Nová opatření ovlivní dovoz čínského zboží v objemu zhruba 18 miliard dolarů (zhruba 413 miliard korun) ročně. Spojené státy loni podle amerických statistiků dovezly z Číny zboží celkem za 427 miliard dolarů, jejich vývoz do Číny pak dosáhl 148 miliard dolarů. S Čínou mají obchodní deficit už desítky let, ve Washingtonu je to ale čím dál citlivější téma. Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou světa.

„Čína používá stejnou příručku, jakou měla už dříve, aby podpořila svůj vlastní růst na úkor ostatních. A to tím, že pokračuje v investicích, navzdory přebytečným kapacitám v Číně a zaplavení globálních trhů vývozem, který je kvůli nekalým praktikám podhodnocený,“ řekla šéfka Národní ekonomické rady Bílého domu Lael Brainardová. Čínské ministerstvo obchodu později uvedlo, že Spojené státy by měly okamžitě napravit své prohřešky a dodatečná celní opatření zrušit.

Trumpův postoj k Číně

Přestože kroky demokrata Bidena jsou v této otázce zhruba v souladu s Trumpovým názorem, že přísnější obchodní opatření jsou oprávněná, Biden si v listopadových volbách vzal svého republikánského soupeře i tak na mušku. Bílý dům uvádí, že Trumpova obchodní dohoda s Čínou z roku 2020 nezvýšila americký export ani neposílila pracovní místa v americkém zpracovatelském sektoru.

Biden také tvrdí, že desetiprocentní cla zavedená plošně na zboží ze všech míst původu, která Trump navrhl, by rozhořčila americké spojence a vedla ke zvýšení cen. Trump navrhl cla šedesát procent nebo vyšší na veškeré čínské zboží.

Představitelé Bidenovy administrativy uvedli, že jejich opatření jsou „pečlivě zacílená“, spojená s domácími investicemi, projednaná s blízkými spojenci a že není pravděpodobné, že by vedla ke zhoršení inflace. Právě vysoká inflace v posledních dvou letech rozzlobila americké voliče a ohrožuje Bidenovu snahu o znovuzvolení na druhé funkční období. Prezidentské volby se v USA konají letos v listopadu. Bidenovi lidé se také snaží bagatelizovat riziko odvety ze strany Pekingu, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
před 4 mminutami

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 9 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 9 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 11 hhodinami
Načítání...