Americký prezident Joe Biden schválil až sto milionů dolarů (2,56 miliardy korun) na „neočekávané a naléhavé“ potřeby a evakuaci Afghánců, kteří ve své zemi spolupracovali s armádou Spojených států a hrozí jim za to odveta ze strany radikálního hnutí Taliban. S odvoláním na Bílý dům o tom informovala agentura Reuters.
USA se chystají Afghánistán opustit do konce srpna a plánují evakuovat ty Afghánce, kteří požádali o zvláštní americká víza kvůli hrozící odplatě talibanských bojovníků. První část evakuovaných by měla být do konce července převezena na základnu Fort Lee ve Virginii, kde budou čekat na vyřízení své žádosti. Podle Pentagonu by se mělo v souhrnu jednat o dva a půl tisíce lidí.
Bidenova administrativa nadto uvažuje o uvolnění ubytovacích kapacit v dalších vojenských základnách. Ve čtvrtek schválila Sněmovna reprezentantů zákon, který umožní vydat zvláštní víza až osmi tisícům osob, což by podle Reuters mělo stačit pro všechny oprávněné žadatele. Momentálně americké úřady evidují osmnáct tisíc žádostí.
Bílý dům dále uvedl, že Biden v pátečním telefonátu sdělil afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, že Afghánistán může nadále počítat s podporou USA včetně rozvojové a humanitární pomoci.
Americký odchod ze země ukončí konflikt, který vypukl po teroristických útocích skupiny al-Káida na cíle v USA z 11. září 2001. O osud tlumočníků a dalších spolupracovníků vyjadřovali obavy mimo jiné zákonodárci z obou hlavních politických stran v USA a jejich znepokojení ještě posílily územní zisky povstalců Talibanu z posledních týdnů.
Středoasijské obavy
V květnu, kdy začala mezinárodní koalice pod americkým vedením své zbývající vojáky stahovat, zahájil Taliban masivní ofenzivu proti vládním silám a soustřeďuje se zejména na bezpečnostní složky. Aby afghánská vláda „omezila násilí a pohyb Talibanu“, vyhlásila v sobotu zákaz nočního vycházení téměř v celé zemi, výjimku má jen Kábul a provincie Pandžšír a Nangarhár na východě země.
Afghánská armáda Talibanu dosud nekladla velký odpor a má nyní kontrolu především nad provinčními středisky a hlavními silničními tahy. Bojovníci naopak podle AFP ovládají značnou část venkovských oblastí a dozorují klíčové hraniční přechody; tato situace zvyšuje napětí v celém středoasijském regionu.
Tádžikistán v tomto týdnu cvičně zmobilizoval armádu a do pohotovosti uvedl i záložníky, celkem jde o 230 tisíc mužů. Spolu s Uzbekistánem a Ruskem plánuje vojenské cvičení a od neklidné země pod Hindukúšem se chce odříznout i ostrahovým zařízením na hranicích. Vládní úřady rovněž informovaly, že v provinciích sousedících s Afghánistánem staví dva velké utečenecké tábory. Chystá se přijmout až sto tisíc uprchlíků.
Osud Afghánců, kteří prchají před Talibanem, zaměstnává i Uzbekistán; vládu v Taškentu (stejně jako v tádžickém Dušanbe a kazašském Nur-Sultanu) Washington totiž již dříve požádal o provizorní přijetí devíti tisíc Afghánců, kteří spolupracovali se západními vojsky a bojí se msty. Uzbeci ale momentálně upozorňují, že není způsob, jak americké žádosti vyhovět.
„S ohledem na vnější i domácí okolnosti nemáme legální ani praktický podklad k poskytnutí azylu na našem území afghánským občanům, kteří spolupracovali s USA,“ uvedl zvláštní vyslanec uzbeckého prezidenta v Afghánistánu Ismatilla Ergašev.
