Ukrajinská premiérka požádala o odvolání dvou ministrů kvůli korupčnímu skandálu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Korupční skandál na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukové. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ministři předložili své demise způsobem stanoveným zákonem,“ napsala premiérka Svyrydenková. Na Ukrajině odvolání členů vlády schvaluje hlasováním parlament. Očekává se, že poslanci věc posoudí osmnáctého listopadu, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

„Napsala jsem rezignační dopis,“ uvedla na sociální síti sama Hrynčuková, která současně zveřejnila snímek své rukou napsané rezignace. Připomněla, že ve prospěch státu pracovala posledních deset let v různých funkcích ve státní správě. „V rámci mé profesní činnosti nedošlo k žádnému porušení zákona,“ zdůraznila a odmítla spekulace týkající se svých osobních vztahů.

„Všechno musí mít meze. Nakonec čas všechno ukáže,“ dodala. Ukrajinská vláda už předtím pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Haluščenkovi, kterého se nové vyšetřování korupce týká.

Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).

Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Svitlana Hrynčuková
Zdroj: Reuters/Alina Smutko

Skandál se týká i společnosti provozující ukrajinské jaderné elektrárny

NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny. Agentura DPA napsala, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety.

Státní společnost podle vyšetřovatelů ovládla organizovaná skupina, která požadovala od dodavatelů provize ve výši deset až patnáct procent hodnoty zakázky. Peníze pak prali přes kancelář v centru Kyjeva patřící rodině bývalého poslance Andrije Derkače, napsal server RBK-Ukrajina.

Hlavní organizátor zločinecké skupiny je spoluvlastníkem společnosti, kterou založil Zelenskyj

Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený s věcí napsal, že člověkem, kterého protikorupční úřad popisuje jako hlavního organizátora skupiny, je Tymur Mindič, podnikatel a spoluvlastník produkční firmy Kvartal 95, kterou v minulosti založil nynější ukrajinský prezident Zelenskyj. Mindič ale v neděli, ještě než NABU veřejně informoval o vyšetřování případu, uprchl do zahraničí.

„V první řadě by v energetickém sektoru měla být co největší transparentnost, absolutně ve všech procesech,“ řekl Zelenskyj ve videoproslovu. „Pro všechny na Ukrajině je to teď velmi těžké. Je naprosto nenormální, že v energetickém sektoru stále existují nějaké pletichy,“ dodal prezident.

Oznámil také, že podepíše sankce rady národní bezpečnosti proti dvěma osobám zapleteným do skandálu. Podle agentury Interfax-Ukrajina jde o Mindiče a podnikatele Mychajla Cukermana.

Herman Haluščenko na snímku z roku 2023
Zdroj: Claudio Bresciani/TT News Agency/via Reuters

Haluščenko byl od dubna 2021 do letošního července také ministrem energetiky, přičemž jeho hlas je zachycen v nahrávce rozhovoru s některými podezřelými v případu. Svůj vliv na toto odvětví si údajně zachoval prostřednictvím své nástupkyně Hrynčukové.

Haluščenko ve středu na facebooku uvedl, že souhlasí s pozastavením výkonu své funkce, což je podle něj civilizovaný a správný postup. Ujistil, že se bude právně bránit, podrobnosti k případu však nesdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské gardy údajně slibují za vyhoštění diplomatů USA a Izraele volnou plavbu

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.
před 24 mminutami

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...