Ukrajinci jsou odhodlaní pokračovat v osvobozování. Rusové zaminovávají Záporoží a na Krymu kopou zákopy

Ačkoliv se ruská armáda stáhla na jihu Ukrajiny na levý břeh Dněpru, stále má pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí řeky, varuje ukrajinský generální štáb. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili. Pokud by ukrajinská armáda chtěla zahájit novou protiofenzívu, o čemž se v posledních dnech čile spekuluje, znamenalo by to problém hned z několika důvodů.

Rusové se aktuálně na svých pozicích v Chersonské oblasti zaminovávají, v čemž jim pomáhá sofistikovaný a účinný systém kladení min. Pokud cílem Ukrajinců bude osvobodit Chersonskou oblast jižně od řeky Dněpr a shromáždit síly na možný útok na Ruskem okupovaný Krym, nebudou to mít jednoduché.

Miny však nepředstavují jen bezprostřední hrozbu pro ukrajinské operace. Znamenají i dlouhodobý nepříjemný problém – a to i v případě, že Ukrajina válku vyhraje.

Zbrusu nový ruský raketový systém Zemledelije, který je schopen odpalovat rakety o velkém průměru naplněné minami, se objevuje v akci například na videu, které údajně pochází ze Záporožské oblasti východně od Chersonu.

Osvobození přišlo po velké protiofenzivě

Ačkoli zatím nebyla aktuálnost videa potvrzena, Rusové měli po mnoho měsíců silnou motivaci Záporoží zaminovat. To proto, že oblast – táhnoucí se od přístavu Melitopol na pobřeží Černého moře – představuje jakási boční vrátka do Chersonu a Rusy okupované části země mezi Dněprem a úzkou pevninskou šíjí spojující Ukrajinu s Krymským poloostrovem, jehož se Rusové zmocnili v roce 2014. 

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily severní část Chersonské oblasti včetně samotného města Cherson začátkem listopadu. Osvobození přišlo několik týdnů poté, co ukrajinské jižní velení zahájilo velkou protiofenzivu – třetí v zemi od letošního jara, která postupně vytlačila ruské jednotky k Dněpru a následně přes něj.

Boje v Chersonské oblasti se od té doby zpomalily, protože obě armády se potýkají s blátivou ukrajinskou zimou a obnovují své síly pro nadcházející tažení. Intenzivní boje by se mohly obnovit, až kolem přelomu roku zamrzne půda.

Miny a jejich faktor

Pokud se však Rusům nepodaří shromáždit větší síly pro intenzivní útok, budou jejich vojska v defenzivě – proto zmíněné miny. Ruské síly jsou na rozsáhlém území Záporožské oblasti rozeseté v nízkých počtech. Ukrajinské operace v Chersonské oblasti spolu s probíhajícími těžkými boji na východě brání Kremlu přesunout do Záporoží dost vojáků, aby mohli čelit ukrajinskému útoku. Miny tak nahrazují nedostatek „živé síly“.

Stejně jako mnoho moderních mechanizovaných armád nasazuje ruská armáda miny s cílem „chránit přední linii obrany a navést nepřítele do žádoucích pozic“, píší analytici Lester Grau a Charles Bartles v knize The Russian Way of War.

Smyslem tak je, aby se ruské brigády zakopaly a zaměřily své protitankové střely, tanková děla a dělostřelectvo směrem k nejvýhodnějším zónám, kde terén nebrání vstupu nepřátelských sil, ale zároveň omezuje jejich pohyb – například úzká údolí.

Ukrajinská strana má sice řadu způsobů, jak miny najít a zneškodnit – od vojáků, kteří opatrně zkoumají zemi bajonety, až po výbušné nálože na dálkové ovládání, které mohou srovnat se zemí celé městské bloky a všechny výbušniny pod nimi –, ale odminování vyžaduje čas. Čas, který útočící velitelé nemohou ušetřit, pokud se snaží v rámci koordinované ofenzivy vybudovat dynamiku v postupu.

Do zákopů

To navíc není z ruské strany vše. Krymské pláže se mezitím postupně mění v obranné linie a ruské jednotky kopou podél pobřeží zákopy. Rusko se totiž připravuje na možnost dalších ukrajinských útoků poté, co se Moskva stáhla z jižní části Chersonské oblasti.

„Na území Krymu pod mou kontrolou probíhají opevňovací práce s cílem zajistit bezpečnost všech obyvatel Krymu,“ uvedl v listopadu Sergej Aksjonov, Moskvou jmenovaný gubernátor protiprávně anektovaného regionu.

O přípravě Rusů na obranu před ukrajinskou armádou na severu Krymu mluvila ve středu s Českou televizí i představitelka Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová.

„Především je třeba říci, že si uvědomují, že jejich pozice na Krymu není pevná, není zabezpečená. Uvědomují si, že pro Ukrajinu i pro celý svět není otázka Krymu uzavřená. Proto okupační správa do určité míry panikaří,“ podotkla Taševová směrem k Rusům.

Podle jejích informací z města Džankoj odváželi ruští policisté své rodiny a vytvářeli seznamy lidí, kteří chtěli oblast opustit. Sami mají prý odjezd zakázaný, ale své rodiny evakuují. Rodiny soudců, prokurátorů nebo vyšetřovatelů odjíždějí podle Taševové také ze Simferopolu, kde sídlí velká část ruské okupační správy.

Pětaosmdesát procent Ukrajinců by za vítězství své země ve válce s Ruskem považovalo osvobození všech částí Ukrajiny, včetně Moskvou nyní ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym, ukazuje průzkum agentury Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 10 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 14 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 18 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 18 hhodinami
Načítání...