Ukrajina si připomíná Buču, ruskou výzvu má za cynickou

3 minuty
Zprávy: Ukrajina si připomíná masakr v Buče
Zdroj: ČT24

Rusko vyzvalo Ukrajinu k vydání všech činitelů údajně zapojených do teroristických útoků v Rusku. Kyjev požadavek označil za nesmyslný a obzvláště cynický, protože přichází na výročí osvobození Buči. Před dvěma lety se objevily první důkazy o ruském masakru tamních civilistů.

Ukrajinští vojáci vstoupili do města nedaleko Kyjeva po několikatýdenní okupaci ruskými silami přesně před dvěma lety. Nacházeli mrtvé civilisty, mnohdy se svázanýma rukama, zavražděné výstřelem do týla. Další těla vykazovala stopy mučení.

„Před dvěma lety mohl celý svět vidět pravý smysl naší bitvy. Viděli to všichni – i ti, pro které to byla bohužel jen další válka. A viděli, jaká to je válka. Viděli, že Ukrajina brání nejen svou státní hranici a suverenitu,“ připomněl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Přišel Rus se zbraní

Podle ukrajinského i mezinárodního vyšetřování byla za masakr odpovědná ruská 64. samostatná motostřelecká brigáda. Ruský diktátor Vladimir Putin ji vyznamenal a jejímu veliteli Azatbeku Omurbekovi, označovanému jako Řezník z Buči, udělil titul Hrdiny Ruska.

„Obětí ruské agrese se stalo 509 civilistů. Byla to úmyslná vražda civilistů, kteří chtěli žít, pracovat, zakládat rodiny. Jenže sem přišel Rus se zbraní a ukončil jejich životy,“ zdůraznil starosta Buči Anatolij Fedoryk.

V Buče zemřel i ukrajinský voják teritoriální obrany Denys Ruděnko. „Začaly přicházet fotky zavražděných chlapců. Nemohla jsem uvěřit, že je mezi nimi i můj syn. Ale bohužel se to stalo. Zajali ho a mučili, vymlátili mu zuby. Jedna kulka šla do stehna, druhá do žaludku a třetí do oka,“ vzpomenula Kateryna Ruděnková.

SBU odsoudila ruský požadavek

Buča nebyla jediná, těla umučených, zastřelených či těch, kterým byla odepřena pomoc, nacházeli po ústupu ruské armády lidé také v nedaleké Borodjance a na dalších místech po celé zemi. „U nás v Trosťanci umučili ve sklepích šest lidí, pak jejich těla prostě jen pohodili na ulici,“ popisoval v dubnu 2022 aktivista ze Sumské oblasti Myroslav Šylo.

A právě v době, kdy si Ukrajina a svět připomínají oběti ruských vražd, přišla Moskva s obviněním Kyjeva z organizování teroristických útoků a žádá vydání údajných aktérů, včetně šéfa tajné služby SBU Vasyla Maljuka.

„Prohlášení o terorismu jsou mimořádně cynická vzhledem k tomu, že přicházejí od samotných teroristů v den výročí osvobození Buči. Rusové tam spáchali ta největší zvěrstva. Pamatujeme na každého padlého Ukrajince a uděláme vše pro to, aby se nepříteli dostalo spravedlivé odplaty,“ vzkázala Kremlu ukrajinská tajná služba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 16 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...