Ukrajina při zřejmě největším dronovém útoku od začátku otevřené ruské invaze poničila nepříteli rafinerie

Ukrajinské síly uskutečnily v noci na středu zřejmě dosud největší koordinovaný dronový útok na Rusko od začátku plnohodnotné války před dvěma lety. Údery cílily na devět ruských oblastí, píše server The New Voice of Ukraine. Poškozena byla mimo jiné budova ruské tajné služby FSB v Bělgorodu. Podle některých médií ale za tímto úderem stála skupina proti-kremelských ruských dobrovolníků. Ukrajinská tajná služba SBU také zaútočila hned na tři ruské ropné rafinerie, uvedla agentura Unian. Obří rafinerie v Nižném Novgorodě musela dokonce zastavit provoz. Oběti na životech si vyžádaly nejnovější ruské údery na obytné domy v ukrajinském Myrnohradu a v Sumách.

„Naším úkolem je připravit nepřítele o zdroje a snížit tok peněz z ropy a pohonných hmot, které Ruská federace směřuje přímo do válečného úsilí,“ uvedl zdroj Unianu. Útoky jsou podle něj součástí strategie na snižování ekonomického potenciálu Ruska.

Ukrajinské bezpilotní letouny v noci útočily na Moskvu, stejně jako na ruské oblasti Kursk, Bělgorod, Tula, Voroněž, Nižnij Novgorod, Brjansk, Leningrad a Orel, napsal server The New Voice of Ukraine.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protiletecká obrana sestřelila celkem 65 ukrajinských dronů v nejméně šesti oblastech.

„Nebezpečí útoku bezpilotních letounů stále trvá,“ varoval ráno na Telegramu gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, podle kterého bylo nad oblastí sousedící s Ukrajinou zničeno více než třicet dronů. Později uvedl, že za posledních 24 hodin jich celkem armáda v oblasti zničila přes čtyřicet.

Poškozená infrastruktura a hořící rafinerie

V Leningradské oblasti obrana sestřelila dron, když se blížil k ropné rafinerii, sdělil zdejší gubernátor Alexandr Drozdenko. Na práci zařízení to podle něj nemělo žádný dopad. Ruská média informovala také o požáru poblíž jižní tepelné elektrárny v Petrohradu. Místní úřad ministerstva pro mimořádné situace sdělil, že „hoří dvoupatrová budova skladu, začaly hořet palety“, napsal server Fontanka.

V Bělgorodské oblasti padající trosky dronů podle zdejších úřadů poškodily plynové potrubí a připravily několik vesnic o elektřinu. V oblastní metropoli se cílem útoku stala budova FSB, která má poškozenou fasádu a rozbitá okna. Podle ruských činitelů byla při úderu poškozena i bytová budova. Na místě nejsou žádní zranění, tvrdí místní úřady.

Zdroj v ukrajinských zpravodajských službách nicméně tvrdí, že útok na budovu FSB v Bělgorodu provedli ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny ze skupin Legie Svoboda Rusku, Ruský dobrovolnický korpus a Sibiřský batalion, píše web Novoje Vremja.

Ruskojazyčný server BBC News napsal, že v rafinerii firmy Rosněfť u Rjazaně po dronovém náletu hoří. Útok později potvrdil rjazaňský gubernátor Pavel Malkov. „Podle předběžných údajů jsou na místě oběti,“ napsal na Telegramu. Rafinerie je sedmá největší v Rusku. Zařízení ročně zpracuje asi 12,7 milionu tun ropy, což odpovídá 4,6 procenta z celkového množství v Rusku.

Kyjev cílil podle ukrajinských médií rovněž na obří rafinerii Lukoilu v Nižném Novgorodu, která patří mezi největší v Rusku. Podnik v průmyslovém areálu Kstovo musel zastavit provoz, potvrdil šéf Nižného Novgorodu Gleb Nikitin. Závod ročně zpracuje asi 15 milionů tun ropy.

Dron zasáhl údajně také sklad ropy v Orlu, což mělo za následek velký požár. Poškozena byla nádrž o objemu dvou tisíc metrů krychlových, což způsobilo únik oleje, píše New Voice of Ukraine. Poškozeny byly i dvě budovy určené pro výrobu.

Bezpilotní letoun směřující k Moskvě byl sestřelen na předměstí, v okrese Ramensky, tvrdí moskevský starosta Serhej Sobjanin a dodal, že incident si nevyžádal žádné oběti.

Rusko se nebývale vysokému počtu dronových náletů bránilo už v noci na úterý a během úterního dne, kdy bezpilotní letouny způsobily požár v rafinerii společnosti Lukoil v Novgorodské oblasti a ve skladu pohonných hmot ve městě Orel. Útoky oznámil i Bělgorod, kde dron zasáhl radnici.

Mrtví po ruských úderech na Ukrajině

Rusko v noci zaútočilo drony na východoukrajinskou Sumskou oblast, v oblastní metropoli zasáhlo pětipodlažní dům, uvedly na Telegramu tamní úřady. Podle ukrajinských médií zemřel nejméně jeden člověk. Po útoku v Myrnohradu jsou hlášeni dva mrtví.

„V důsledku zásahu nepřátelským bezpilotním letounem bylo poškozeno třicet bytů, z nichž je patnáct zničeno. Podle předběžných informací bylo patnáct lidí zachráněno ze sutin, osm z nich je zraněných. Bohužel, jsou tu mrtví,“ uvedla správa Sumské oblasti. Později oznámila, že se z trosek záchranářům podařilo vytáhnout dalších pět lidí.

Ukrajinské úřady také oznámily, že počet obětí úterního útoku v Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny se zvýšil ze tří na čtyři. Zraněných je nejméně padesát. Rusko ve městě střelami zasáhlo dva bytové domy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 24 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...