Ukrajina očekává v zimě nové ruské útoky na energetiku. Přes dvě třetiny zařízení stihla opravit

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Ukrajinští vládní představitelé tuší, že je čeká opět náročná zima. Rusko se v následujících měsících bude pravděpodobně držet své loňské útočné strategie. „Hrozba raketových útoků, zejména na objekty energetické infrastruktury, přetrvává. Teroristický stát samozřejmě tuto praxi neopustí,“ prohlásil mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj téma ochrany energetické infrastruktury probíral na nedávné schůzi štábu vrchního velitele. Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR) totiž ve zprávě z července potvrdilo, že ruská rozvědka právě studuje stav ukrajinské energetiky. 

Přes 1200 raketových a dronových útoků

Loni Rusové brali ostřelování energetických zařízení za jeden z důležitých bodů své válečné kampaně a první z několika rozsáhlých akcí naplánovaly na 10. října. Jusov připomněl, že v posledních měsících roku 2022 ruské raketové palby čítaly až 120 střel. Celkově ukrajinská energetika čelila deseti vlnám útoků. Ze zhruba 1200 raket a dronů podle serveru Zn.ua pak zasáhlo energetická zařízení 270 z nich, zbytek ukrajinské obranné síly sestřelily.

Národní energetická společnost Ukrenergo uvedla, že útoky poškodily 43 procent její hlavní sítě. Celkově se škody vyčíslily na více než 8,8 miliardy dolarů. Následující zima může být o něco klidnější.

Rusko má údajně omezené prostředky na výrobu nových raket. Pod zpráv HUR konstruuje měsíčně pouze desítky řízených střel Kalibr a o něco menší počet balistických střel Iskander.

Šéf Ukrenerga: Jsme připravení

Po loňské zimě energetické společnosti zahájily velkou akci oprav a údržby. Ukrajinská vláda uvedla, že bylo opraveno 62 procent bloků tepelných elektráren, které byly v plánu (tedy 24 z 39 bloků – pozn. red.), spolu s 68 procenty vodních elektráren (32 ze 47) a 80 procenty přenosových elektrických vedení. 

Opravy provádí především národní společnost Ukrenergo a také největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK. Pracují na vybudování ochranných struktur nad rozvody energie, které by blokovaly útoky dronů. Ale názory na efektivitu improvizovaných „klecí“ jsou rozporuplné.

„Musíme být připraveni na nejhorší scénář, který zahrnuje opakované raketové a dronové útoky. Jsme si ovšem naprosto jistí, že naše hlavní síť bude během topné sezony připravena fungovat bez omezení,“ uvedl šéf Ukrenerga Volodymyr Kudrytskij pro Kyiv Independent. Další podrobnosti o stavu oprav nechtěl záměrně zveřejnit, aby nepředal případně informace ruské straně. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však dříve uvedl, že Ukrenergo provedlo 80 procent stěžejních oprav.

Celkově chce mít Ukrajina podle serveru AtlanticCouncil.org připraveno 68 procent energetického sektoru do konce září, přičemž na začátku srpna se ještě tento údaj pohyboval na 51 procentech.

Dluhy energetických společností

Nejsou to ovšem jen ruské útoky, které mohou trápit ukrajinskou energetiku. Společnosti se potýkají, pochopitelně i v důsledku válečných škod, s finačními problémy. Chybí jim peníze na dokončení oprav.

Státní podniky patří k těm s nejvyššími dluhy. Státní Ukrenergo dluží 50 miliard ukrajinských hřiven. Tento dluh zahrnuje nezaplacené pohledávky výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, kteří obdrželi dosud pouze polovinu částky. Další státní podnik Energoatom, který provozuje všechny ukrajinské jaderné elektrárny, dluží 25 miliard hřiven státu, který dotuje ceny elektřiny domácnostem. Společnost Centrenergo pak kvůli dluhům skončila u soudu.

Dalším tématem jsou dodávky plynu. Očekává se, že Ukrajina bude v zimě potřebovat 14 miliard kubíků zemního plynu. V současné době má ale stát na skladě přibližně 11 miliard kubíků. Nedostatek je částečně způsoben tím, že tepelné elektrárny spalovaly během letní sezony zemní plyn místo uhlí kvůli nižším nákladům.

Nákup plynu a elektřiny

Server Wilson Center předložil pozitivnější zprávu, že státní firma UkrGasVydobuvannya (dceřiná společnost Naftogazu – pozn. red.), hlásí zvýšenou produkci plynu s nejvyšší denní produkcí od poloviny roku 2020. Ukrajina je navíc schopná nakupovat plyn na úvěr od svých spojenců.

Právě import loni pomohl Ukrajincům ustát zimu. Stát navíc letos rozšířil objem povoleného dovozu elektřiny na 1200 megawattů. Ukrajina disponuje nižšími zásobami oproti zimě 2022/2023 a jsou tu dva hlavní faktory, zda bude potřebovat pomoc ze zahraničí – jak chladná bude zima a jak efektivní budou ruské útoky. 

V loňských zimních měsících se Rusku nepodařilo úplně vyřadit energetickou infrastrukturu, i když ofenziva způsobila časté výpadky. Takzvaný plný „blackout“ přes uvedené problémy experti neočekávají ani letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 57 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...