Ukrajina očekává v zimě nové ruské útoky na energetiku. Přes dvě třetiny zařízení stihla opravit

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Ukrajinští vládní představitelé tuší, že je čeká opět náročná zima. Rusko se v následujících měsících bude pravděpodobně držet své loňské útočné strategie. „Hrozba raketových útoků, zejména na objekty energetické infrastruktury, přetrvává. Teroristický stát samozřejmě tuto praxi neopustí,“ prohlásil mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj téma ochrany energetické infrastruktury probíral na nedávné schůzi štábu vrchního velitele. Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR) totiž ve zprávě z července potvrdilo, že ruská rozvědka právě studuje stav ukrajinské energetiky. 

Přes 1200 raketových a dronových útoků

Loni Rusové brali ostřelování energetických zařízení za jeden z důležitých bodů své válečné kampaně a první z několika rozsáhlých akcí naplánovaly na 10. října. Jusov připomněl, že v posledních měsících roku 2022 ruské raketové palby čítaly až 120 střel. Celkově ukrajinská energetika čelila deseti vlnám útoků. Ze zhruba 1200 raket a dronů podle serveru Zn.ua pak zasáhlo energetická zařízení 270 z nich, zbytek ukrajinské obranné síly sestřelily.

Národní energetická společnost Ukrenergo uvedla, že útoky poškodily 43 procent její hlavní sítě. Celkově se škody vyčíslily na více než 8,8 miliardy dolarů. Následující zima může být o něco klidnější.

Rusko má údajně omezené prostředky na výrobu nových raket. Pod zpráv HUR konstruuje měsíčně pouze desítky řízených střel Kalibr a o něco menší počet balistických střel Iskander.

Šéf Ukrenerga: Jsme připravení

Po loňské zimě energetické společnosti zahájily velkou akci oprav a údržby. Ukrajinská vláda uvedla, že bylo opraveno 62 procent bloků tepelných elektráren, které byly v plánu (tedy 24 z 39 bloků – pozn. red.), spolu s 68 procenty vodních elektráren (32 ze 47) a 80 procenty přenosových elektrických vedení. 

Opravy provádí především národní společnost Ukrenergo a také největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK. Pracují na vybudování ochranných struktur nad rozvody energie, které by blokovaly útoky dronů. Ale názory na efektivitu improvizovaných „klecí“ jsou rozporuplné.

„Musíme být připraveni na nejhorší scénář, který zahrnuje opakované raketové a dronové útoky. Jsme si ovšem naprosto jistí, že naše hlavní síť bude během topné sezony připravena fungovat bez omezení,“ uvedl šéf Ukrenerga Volodymyr Kudrytskij pro Kyiv Independent. Další podrobnosti o stavu oprav nechtěl záměrně zveřejnit, aby nepředal případně informace ruské straně. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však dříve uvedl, že Ukrenergo provedlo 80 procent stěžejních oprav.

Celkově chce mít Ukrajina podle serveru AtlanticCouncil.org připraveno 68 procent energetického sektoru do konce září, přičemž na začátku srpna se ještě tento údaj pohyboval na 51 procentech.

Dluhy energetických společností

Nejsou to ovšem jen ruské útoky, které mohou trápit ukrajinskou energetiku. Společnosti se potýkají, pochopitelně i v důsledku válečných škod, s finačními problémy. Chybí jim peníze na dokončení oprav.

Státní podniky patří k těm s nejvyššími dluhy. Státní Ukrenergo dluží 50 miliard ukrajinských hřiven. Tento dluh zahrnuje nezaplacené pohledávky výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, kteří obdrželi dosud pouze polovinu částky. Další státní podnik Energoatom, který provozuje všechny ukrajinské jaderné elektrárny, dluží 25 miliard hřiven státu, který dotuje ceny elektřiny domácnostem. Společnost Centrenergo pak kvůli dluhům skončila u soudu.

Dalším tématem jsou dodávky plynu. Očekává se, že Ukrajina bude v zimě potřebovat 14 miliard kubíků zemního plynu. V současné době má ale stát na skladě přibližně 11 miliard kubíků. Nedostatek je částečně způsoben tím, že tepelné elektrárny spalovaly během letní sezony zemní plyn místo uhlí kvůli nižším nákladům.

Nákup plynu a elektřiny

Server Wilson Center předložil pozitivnější zprávu, že státní firma UkrGasVydobuvannya (dceřiná společnost Naftogazu – pozn. red.), hlásí zvýšenou produkci plynu s nejvyšší denní produkcí od poloviny roku 2020. Ukrajina je navíc schopná nakupovat plyn na úvěr od svých spojenců.

Právě import loni pomohl Ukrajincům ustát zimu. Stát navíc letos rozšířil objem povoleného dovozu elektřiny na 1200 megawattů. Ukrajina disponuje nižšími zásobami oproti zimě 2022/2023 a jsou tu dva hlavní faktory, zda bude potřebovat pomoc ze zahraničí – jak chladná bude zima a jak efektivní budou ruské útoky. 

V loňských zimních měsících se Rusku nepodařilo úplně vyřadit energetickou infrastrukturu, i když ofenziva způsobila časté výpadky. Takzvaný plný „blackout“ přes uvedené problémy experti neočekávají ani letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 6 hhodinami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 8 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 9 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 9 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...