Ukrajina očekává v zimě nové ruské útoky na energetiku. Přes dvě třetiny zařízení stihla opravit

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Ukrajinští vládní představitelé tuší, že je čeká opět náročná zima. Rusko se v následujících měsících bude pravděpodobně držet své loňské útočné strategie. „Hrozba raketových útoků, zejména na objekty energetické infrastruktury, přetrvává. Teroristický stát samozřejmě tuto praxi neopustí,“ prohlásil mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj téma ochrany energetické infrastruktury probíral na nedávné schůzi štábu vrchního velitele. Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR) totiž ve zprávě z července potvrdilo, že ruská rozvědka právě studuje stav ukrajinské energetiky. 

Přes 1200 raketových a dronových útoků

Loni Rusové brali ostřelování energetických zařízení za jeden z důležitých bodů své válečné kampaně a první z několika rozsáhlých akcí naplánovaly na 10. října. Jusov připomněl, že v posledních měsících roku 2022 ruské raketové palby čítaly až 120 střel. Celkově ukrajinská energetika čelila deseti vlnám útoků. Ze zhruba 1200 raket a dronů podle serveru Zn.ua pak zasáhlo energetická zařízení 270 z nich, zbytek ukrajinské obranné síly sestřelily.

Národní energetická společnost Ukrenergo uvedla, že útoky poškodily 43 procent její hlavní sítě. Celkově se škody vyčíslily na více než 8,8 miliardy dolarů. Následující zima může být o něco klidnější.

Rusko má údajně omezené prostředky na výrobu nových raket. Pod zpráv HUR konstruuje měsíčně pouze desítky řízených střel Kalibr a o něco menší počet balistických střel Iskander.

Šéf Ukrenerga: Jsme připravení

Po loňské zimě energetické společnosti zahájily velkou akci oprav a údržby. Ukrajinská vláda uvedla, že bylo opraveno 62 procent bloků tepelných elektráren, které byly v plánu (tedy 24 z 39 bloků – pozn. red.), spolu s 68 procenty vodních elektráren (32 ze 47) a 80 procenty přenosových elektrických vedení. 

Opravy provádí především národní společnost Ukrenergo a také největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK. Pracují na vybudování ochranných struktur nad rozvody energie, které by blokovaly útoky dronů. Ale názory na efektivitu improvizovaných „klecí“ jsou rozporuplné.

„Musíme být připraveni na nejhorší scénář, který zahrnuje opakované raketové a dronové útoky. Jsme si ovšem naprosto jistí, že naše hlavní síť bude během topné sezony připravena fungovat bez omezení,“ uvedl šéf Ukrenerga Volodymyr Kudrytskij pro Kyiv Independent. Další podrobnosti o stavu oprav nechtěl záměrně zveřejnit, aby nepředal případně informace ruské straně. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však dříve uvedl, že Ukrenergo provedlo 80 procent stěžejních oprav.

Celkově chce mít Ukrajina podle serveru AtlanticCouncil.org připraveno 68 procent energetického sektoru do konce září, přičemž na začátku srpna se ještě tento údaj pohyboval na 51 procentech.

Dluhy energetických společností

Nejsou to ovšem jen ruské útoky, které mohou trápit ukrajinskou energetiku. Společnosti se potýkají, pochopitelně i v důsledku válečných škod, s finačními problémy. Chybí jim peníze na dokončení oprav.

Státní podniky patří k těm s nejvyššími dluhy. Státní Ukrenergo dluží 50 miliard ukrajinských hřiven. Tento dluh zahrnuje nezaplacené pohledávky výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, kteří obdrželi dosud pouze polovinu částky. Další státní podnik Energoatom, který provozuje všechny ukrajinské jaderné elektrárny, dluží 25 miliard hřiven státu, který dotuje ceny elektřiny domácnostem. Společnost Centrenergo pak kvůli dluhům skončila u soudu.

Dalším tématem jsou dodávky plynu. Očekává se, že Ukrajina bude v zimě potřebovat 14 miliard kubíků zemního plynu. V současné době má ale stát na skladě přibližně 11 miliard kubíků. Nedostatek je částečně způsoben tím, že tepelné elektrárny spalovaly během letní sezony zemní plyn místo uhlí kvůli nižším nákladům.

Nákup plynu a elektřiny

Server Wilson Center předložil pozitivnější zprávu, že státní firma UkrGasVydobuvannya (dceřiná společnost Naftogazu – pozn. red.), hlásí zvýšenou produkci plynu s nejvyšší denní produkcí od poloviny roku 2020. Ukrajina je navíc schopná nakupovat plyn na úvěr od svých spojenců.

Právě import loni pomohl Ukrajincům ustát zimu. Stát navíc letos rozšířil objem povoleného dovozu elektřiny na 1200 megawattů. Ukrajina disponuje nižšími zásobami oproti zimě 2022/2023 a jsou tu dva hlavní faktory, zda bude potřebovat pomoc ze zahraničí – jak chladná bude zima a jak efektivní budou ruské útoky. 

V loňských zimních měsících se Rusku nepodařilo úplně vyřadit energetickou infrastrukturu, i když ofenziva způsobila časté výpadky. Takzvaný plný „blackout“ přes uvedené problémy experti neočekávají ani letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 42 mminutami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 1 hhodinou

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 3 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 6 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 7 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 15 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 16 hhodinami
Načítání...