Ukrajina očekává v zimě nové ruské útoky na energetiku. Přes dvě třetiny zařízení stihla opravit

Blíží se zima, topná sezona a Ukrajina plánuje, jak se vypořádá s očekávanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Podle expertů by ofenziva na elektrárny a distribuční soustavu neměla být větší než loni, kdy ukrajinské škody dosáhly necelých devíti miliard dolarů. Společnosti tak trápí spíše finační problémy.

Ukrajinští vládní představitelé tuší, že je čeká opět náročná zima. Rusko se v následujících měsících bude pravděpodobně držet své loňské útočné strategie. „Hrozba raketových útoků, zejména na objekty energetické infrastruktury, přetrvává. Teroristický stát samozřejmě tuto praxi neopustí,“ prohlásil mluvčí ukrajinské obranné rozvědky Andrij Jusov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj téma ochrany energetické infrastruktury probíral na nedávné schůzi štábu vrchního velitele. Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR) totiž ve zprávě z července potvrdilo, že ruská rozvědka právě studuje stav ukrajinské energetiky. 

Přes 1200 raketových a dronových útoků

Loni Rusové brali ostřelování energetických zařízení za jeden z důležitých bodů své válečné kampaně a první z několika rozsáhlých akcí naplánovaly na 10. října. Jusov připomněl, že v posledních měsících roku 2022 ruské raketové palby čítaly až 120 střel. Celkově ukrajinská energetika čelila deseti vlnám útoků. Ze zhruba 1200 raket a dronů podle serveru Zn.ua pak zasáhlo energetická zařízení 270 z nich, zbytek ukrajinské obranné síly sestřelily.

Národní energetická společnost Ukrenergo uvedla, že útoky poškodily 43 procent její hlavní sítě. Celkově se škody vyčíslily na více než 8,8 miliardy dolarů. Následující zima může být o něco klidnější.

Rusko má údajně omezené prostředky na výrobu nových raket. Pod zpráv HUR konstruuje měsíčně pouze desítky řízených střel Kalibr a o něco menší počet balistických střel Iskander.

Šéf Ukrenerga: Jsme připravení

Po loňské zimě energetické společnosti zahájily velkou akci oprav a údržby. Ukrajinská vláda uvedla, že bylo opraveno 62 procent bloků tepelných elektráren, které byly v plánu (tedy 24 z 39 bloků – pozn. red.), spolu s 68 procenty vodních elektráren (32 ze 47) a 80 procenty přenosových elektrických vedení. 

Opravy provádí především národní společnost Ukrenergo a také největší soukromá energetická společnost v zemi DTEK. Pracují na vybudování ochranných struktur nad rozvody energie, které by blokovaly útoky dronů. Ale názory na efektivitu improvizovaných „klecí“ jsou rozporuplné.

„Musíme být připraveni na nejhorší scénář, který zahrnuje opakované raketové a dronové útoky. Jsme si ovšem naprosto jistí, že naše hlavní síť bude během topné sezony připravena fungovat bez omezení,“ uvedl šéf Ukrenerga Volodymyr Kudrytskij pro Kyiv Independent. Další podrobnosti o stavu oprav nechtěl záměrně zveřejnit, aby nepředal případně informace ruské straně. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však dříve uvedl, že Ukrenergo provedlo 80 procent stěžejních oprav.

Celkově chce mít Ukrajina podle serveru AtlanticCouncil.org připraveno 68 procent energetického sektoru do konce září, přičemž na začátku srpna se ještě tento údaj pohyboval na 51 procentech.

Dluhy energetických společností

Nejsou to ovšem jen ruské útoky, které mohou trápit ukrajinskou energetiku. Společnosti se potýkají, pochopitelně i v důsledku válečných škod, s finačními problémy. Chybí jim peníze na dokončení oprav.

Státní podniky patří k těm s nejvyššími dluhy. Státní Ukrenergo dluží 50 miliard ukrajinských hřiven. Tento dluh zahrnuje nezaplacené pohledávky výrobcům energie z obnovitelných zdrojů, kteří obdrželi dosud pouze polovinu částky. Další státní podnik Energoatom, který provozuje všechny ukrajinské jaderné elektrárny, dluží 25 miliard hřiven státu, který dotuje ceny elektřiny domácnostem. Společnost Centrenergo pak kvůli dluhům skončila u soudu.

Dalším tématem jsou dodávky plynu. Očekává se, že Ukrajina bude v zimě potřebovat 14 miliard kubíků zemního plynu. V současné době má ale stát na skladě přibližně 11 miliard kubíků. Nedostatek je částečně způsoben tím, že tepelné elektrárny spalovaly během letní sezony zemní plyn místo uhlí kvůli nižším nákladům.

Nákup plynu a elektřiny

Server Wilson Center předložil pozitivnější zprávu, že státní firma UkrGasVydobuvannya (dceřiná společnost Naftogazu – pozn. red.), hlásí zvýšenou produkci plynu s nejvyšší denní produkcí od poloviny roku 2020. Ukrajina je navíc schopná nakupovat plyn na úvěr od svých spojenců.

Právě import loni pomohl Ukrajincům ustát zimu. Stát navíc letos rozšířil objem povoleného dovozu elektřiny na 1200 megawattů. Ukrajina disponuje nižšími zásobami oproti zimě 2022/2023 a jsou tu dva hlavní faktory, zda bude potřebovat pomoc ze zahraničí – jak chladná bude zima a jak efektivní budou ruské útoky. 

V loňských zimních měsících se Rusku nepodařilo úplně vyřadit energetickou infrastrukturu, i když ofenziva způsobila časté výpadky. Takzvaný plný „blackout“ přes uvedené problémy experti neočekávají ani letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 46 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami
Načítání...