Střelbu v areálu školy ve Švédsku nepřežilo asi deset lidí, uvedla policie

4 minuty
Horizont ČT24: Tragická střelba ve Švédsku
Zdroj: ČT24

Střelba v areálu vzdělávacího centra ve městě Örebro ve středním Švédsku si vyžádala asi deset mrtvých. Oznámila to policie, která se domnívá, že mezi mrtvými je i samotný útočník, jenž zřejmě jednal sám. Policie zatím nemá informace o tom, že by šlo o teroristický čin, ale jistě to zatím neví. O hrozícím útoku neměla žádné varovné signály a o údajném pachateli neměla informace.

Policejní šéf v Örebro Roberto Eid Forest sdělil, že podezřelý nemá vazby na žádný gang a policie věří, že „se další útoky nestanou“. Přesné počty mrtvých a zraněných nejsou ani hodiny po útoku známé. Šéf policie však upozornil, že počet obětí může narůst. Identifikace mrtvých pokračuje.

Forest také podle agentury AP informoval, že škody na místě střelby jsou tak rozsáhlé, že policie zatím nemůže podat podrobnější informace.

Vzdělávací centrum se nachází na kraji města, které leží asi dvě stě kilometrů západně od Stockholmu. Škola nazvaná Campus Risbergska nabízí služby lidem starším dvaceti let na úrovni odpovídající učivu na základních a středních školách. Poskytuje také výuku švédštiny pro migranty, odborné vzdělávání a programy pro lidi s mentálním postižením.

Útok se stal kolem 12:30 SEČ v době, kdy mnoho studentů ze školy už odešlo po celostátní zkoušce. Parkoviště u školy a ulice v okolí zaplnila policejní auta a sanitky, nad místem létal vrtulník, popsala agentura AP.

6 minut
Redaktorka ČT Dominika Vřešťálová o střelbě ve švédském městě Örebro
Zdroj: ČT24

„Podle listu Aftonbladet je podezřelým asi pětatřicetiletý muž. Různá švédská média uvádějí, že pocházel přímo z města Örebro,“ informovala redaktorka ČT Dominika Vřešťálová po sedmnácté hodině. Později dodala, že podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona byl údajný útočník držitelem platného zbrojního průkazu.

„Policie údajného útočníka nijak dlouhodobě nesledovala, podle všeho neměla žádné známky toho, že by byl podezřelý a chystal se k trestnému činu,“ doplnila redaktorka.

„V okolí školy, kde ke střelbě došlo, stále probíhá policejní operace, policisté zůstávají ve škole. Velká část studentů se sice z okolních školních budov mohla evakuovat do bezpečí, úřady ve městě ale zavádějí přísnější bezpečnostní opatření a předem upozornily, že by měla platit i po tom, co skončí současná operace,“ popsala redaktorka situaci po sedmnácté hodině. Později informovala, že podle švédského premiéra „škola není ve větším nebezpečí, než byla například včera“.

„Velmi bolestivý den pro Švédsko“

Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona je úterní střelba „nejhorším činem tohoto druhu v dějinách země“. Čin označil za „brutální a smrtící násilí proti naprosto nevinným lidem“.

Premiér už dříve během odpoledne úterý označil za „velmi bolestivý den pro Švédsko“. Vzkázal, že jeho myšlenky patří těm, kterým se den ve škole proměnil v teror. „Být uvězněný ve třídě a bát se o vlastní život je noční můra, kterou by neměl zažít nikdo,“ uvedl šéf švédské vlády.

Učitelka Lena Warenmarková veřejnoprávní stanici SVT News sdělila, že díky zkoušce bylo ve škole neobvykle málo studentů. Uvedla také, že uslyšela asi deset výstřelů.

Studenti se ukryli v okolních budovách, další části školy byly po střelbě evakuovány. Osmadvacetiletý Andreas Sundling se ve škole zabarikádoval. „Uslyšeli jsme tři rány a hlasité výkřiky,“ popsal listu Expressen ještě v době, kdy se ukrýval ve třídě. Ostatní školy ve městě vyhlásily poplach a uzamkly areály i budovy.

Čeští politici v souvislosti s útokem vyjadřují lidem ve Švédsku soustrast. „Jsem hluboce zarmoucen útokem ve škole v Örebro,“ napsal premiér Petr Fiala (ODS) na sociální síti X. „Moje myšlenky patří rodinám a blízkým obětem tohoto hrozného činu,“ vzkázal. Podobně se vyjádřila také česká diplomacie.

Švédsko se potýká s případy střelby a bombových útoků, za kterými často stojí gangy, píše agentura AP. Nicméně útoky na školách se smrtelnými následky jsou vzácné. Mezi lety 2010 a 2022 při sedmi násilných incidentech na školách přišlo o život deset lidí, vyplývá ze statistik Národní rady pro prevenci kriminality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...