Tusk a Juncker: Na úpravě vízových pravidel kvůli Ukrajině se EU shodne ještě letos

Země Evropské unie a europarlament se dohodnou na způsobu úpravy unijních vízových pravidel ještě v letošním roce. V Bruselu o tom ukrajinského prezidenta Petra Porošenka ujišťovali šéfové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker. Právě novými pravidly, která umožní v případě potřeby snadněji pozastavit bezvízový styk EU se třetími zeměmi, podmínili před týdnem diplomaté členských zemí svůj souhlas se zrušením vízové povinnosti pro Ukrajince.

„Ukrajina splnila svůj domácí úkol, pokud jde o vízovou liberalizaci,“ zdůraznil Porošenko, „naopak my nyní žádáme naše evropské partnery, aby skutečně splnili to, k čemu se zavázali“. Pro ukrajinského prezidenta má tři roky od začátku změn v Kyjevě, které odstranily vládu prezidenta Viktora Janukovyče, bezvízové cestování velký symbolický význam také jako viditelný projev evropských aspirací země.

Tusk prohlásil, že nynější zdržování začátku bezvízového styku s Ukrajinou není z evropské strany projevem neochoty, zlé vůle či snahy proces blokovat. „Ukrajina splnila všechno,“ ujistil Tusk na tiskové konferenci novináře v ukrajinštině.

Jean-Claude Juncker
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Porošenko poznamenal, že jednání mezi členskými zeměmi a europarlamentem se podle jeho informací týkají především „stylu“. Předseda Evropské komise Juncker před novináři podotkl, že „malé rozdíly v názorech“ budou rychle překonány. O věci prý dopoledne telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. „Do konce roku ten problém vyřešíme,“ řekl.

Tusk prohlásil, že Francie, která patří mezi zatím stále nespokojené země, byla v posledních dnech velmi konstruktivní a „pomáhá hledat řešení“. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz dnes při příchodu na summit připomněl také výhrady Itálie, Belgie či Německa.

Evropská komise už v prosinci 2015 došla k závěru, že Ukrajina plní všechny podmínky a je tak možné uvolnit vízovou povinnost pro cesty na unijní území do 180 dní; letos v dubnu členským zemím takový krok komise navrhla.

Státy EU souhlasily 17. listopadu s podmínkou, že bezvízový styk začne platit poté, co bude mít EU k dispozici nový obecně platný mechanismus umožňující v případě potřeby bezvízové cestování opět zastavit. Taková pravidla už nyní existují, státy jako Německo ale žádaly jejich rozšíření a větší pružnost nejen kvůli Ukrajině či Gruzii, ale také v souvislosti s možným zrušením víz pro turecké občany.

Tusk: EU prodlouží sankce proti Rusku ještě před summitem

Tusk také uvedl, že EU se ještě před summitem unijních špiček v polovině prosince shodne na prodloužení sankcí vůči Ruské federaci. „Doufám - a je to víc než jen pouhá naděje -, že o sankcích rozhodneme ještě do prosincového jednání Evropské rady,“ řekl Tusk. EU kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko několik různých sankcí - hospodářských i vůči konkrétním osobám. Summit EU je naplánován na 15. a 16. prosince.

Šéf unijních vrcholných schůzek zopakoval, že EU musí zajistit zachování ukrajinské suverenity, stability a územní celistvosti. „Podporujeme mírový proces a naše sankce jsou spojeny s úplným naplněním dohod z Minsku,“ zdůraznil. 

Tusk s Porošenkem také řekli, že už oba telefonicky hovořili s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho výroky z předvolební kampaně naznačující snahu o sbližování s Ruskem prezidenta Vladimira Putina znervóznily Kyjev i Brusel. Sankční opatření vůči Ruské federaci dosud EU a Washington úzce koordinují.

Tusk řekl, že v jeho rozhovoru s Trumpem byla reakce amerického prezidenta na ukrajinské téma „velmi obecná.“ Ve srovnání s prohlášeními z kampaně prý ale nyní Trump reagoval „přinejmenším slibně“.  

Hledá se řešení, jak zajistit ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou

Summit Evropské unie v prosinci nalezne podle Tuska  řešení, které umožní Nizozemsku ratifikovat asociační dohodu s Ukrajinou.  Nizozemský premiér Mark Rutte nyní hledá východisko, poté co občané v dubnu v právně nezávazném referendu asociační dohodu odmítli. Vláda by krach smlouvy pokládala za poškození evropské jednoty. Přesto Nizozemsko zatím zůstává jediným státem EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval.

„Dohoda je symbolem nové Ukrajiny, symbol boje naší země za evropskou budoucnost,“ zdůraznil Porošenko. Podle Tuska dohoda nejen přináší hospodářské výhody Ukrajině i EU, ale má také „velký geopolitický význam“.

EU a Ukrajina začaly v lednu prozatímně uplatňovat podmínky rozsáhlé obchodní dohody, která je součástí asociační dohody podepsané v roce 2014. Podle představitelů EU vzrostl od září 2015 do srpna letošního roku ukrajinský export do Unie o 5,2 procenta ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku; také většina zemí osmadvacítky vyváží nyní na Ukrajinu víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli dva lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších osmnáct osob utrpělo zranění. Po útocích na město Oděsa zemřelo dalších šest lidí, uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Dalších jedenáct lidí je raněných. Cílem útoku se stalo i Dnipro.
03:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 2 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 10 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 10 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 11 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...