Tusk a Juncker: Na úpravě vízových pravidel kvůli Ukrajině se EU shodne ještě letos

Země Evropské unie a europarlament se dohodnou na způsobu úpravy unijních vízových pravidel ještě v letošním roce. V Bruselu o tom ukrajinského prezidenta Petra Porošenka ujišťovali šéfové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker. Právě novými pravidly, která umožní v případě potřeby snadněji pozastavit bezvízový styk EU se třetími zeměmi, podmínili před týdnem diplomaté členských zemí svůj souhlas se zrušením vízové povinnosti pro Ukrajince.

„Ukrajina splnila svůj domácí úkol, pokud jde o vízovou liberalizaci,“ zdůraznil Porošenko, „naopak my nyní žádáme naše evropské partnery, aby skutečně splnili to, k čemu se zavázali“. Pro ukrajinského prezidenta má tři roky od začátku změn v Kyjevě, které odstranily vládu prezidenta Viktora Janukovyče, bezvízové cestování velký symbolický význam také jako viditelný projev evropských aspirací země.

Tusk prohlásil, že nynější zdržování začátku bezvízového styku s Ukrajinou není z evropské strany projevem neochoty, zlé vůle či snahy proces blokovat. „Ukrajina splnila všechno,“ ujistil Tusk na tiskové konferenci novináře v ukrajinštině.

Jean-Claude Juncker
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Porošenko poznamenal, že jednání mezi členskými zeměmi a europarlamentem se podle jeho informací týkají především „stylu“. Předseda Evropské komise Juncker před novináři podotkl, že „malé rozdíly v názorech“ budou rychle překonány. O věci prý dopoledne telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. „Do konce roku ten problém vyřešíme,“ řekl.

Tusk prohlásil, že Francie, která patří mezi zatím stále nespokojené země, byla v posledních dnech velmi konstruktivní a „pomáhá hledat řešení“. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz dnes při příchodu na summit připomněl také výhrady Itálie, Belgie či Německa.

Evropská komise už v prosinci 2015 došla k závěru, že Ukrajina plní všechny podmínky a je tak možné uvolnit vízovou povinnost pro cesty na unijní území do 180 dní; letos v dubnu členským zemím takový krok komise navrhla.

Státy EU souhlasily 17. listopadu s podmínkou, že bezvízový styk začne platit poté, co bude mít EU k dispozici nový obecně platný mechanismus umožňující v případě potřeby bezvízové cestování opět zastavit. Taková pravidla už nyní existují, státy jako Německo ale žádaly jejich rozšíření a větší pružnost nejen kvůli Ukrajině či Gruzii, ale také v souvislosti s možným zrušením víz pro turecké občany.

Tusk: EU prodlouží sankce proti Rusku ještě před summitem

Tusk také uvedl, že EU se ještě před summitem unijních špiček v polovině prosince shodne na prodloužení sankcí vůči Ruské federaci. „Doufám - a je to víc než jen pouhá naděje -, že o sankcích rozhodneme ještě do prosincového jednání Evropské rady,“ řekl Tusk. EU kvůli ukrajinské krizi uvalila na Rusko několik různých sankcí - hospodářských i vůči konkrétním osobám. Summit EU je naplánován na 15. a 16. prosince.

Šéf unijních vrcholných schůzek zopakoval, že EU musí zajistit zachování ukrajinské suverenity, stability a územní celistvosti. „Podporujeme mírový proces a naše sankce jsou spojeny s úplným naplněním dohod z Minsku,“ zdůraznil. 

Tusk s Porošenkem také řekli, že už oba telefonicky hovořili s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jeho výroky z předvolební kampaně naznačující snahu o sbližování s Ruskem prezidenta Vladimira Putina znervóznily Kyjev i Brusel. Sankční opatření vůči Ruské federaci dosud EU a Washington úzce koordinují.

Tusk řekl, že v jeho rozhovoru s Trumpem byla reakce amerického prezidenta na ukrajinské téma „velmi obecná.“ Ve srovnání s prohlášeními z kampaně prý ale nyní Trump reagoval „přinejmenším slibně“.  

Hledá se řešení, jak zajistit ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou

Summit Evropské unie v prosinci nalezne podle Tuska  řešení, které umožní Nizozemsku ratifikovat asociační dohodu s Ukrajinou.  Nizozemský premiér Mark Rutte nyní hledá východisko, poté co občané v dubnu v právně nezávazném referendu asociační dohodu odmítli. Vláda by krach smlouvy pokládala za poškození evropské jednoty. Přesto Nizozemsko zatím zůstává jediným státem EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval.

„Dohoda je symbolem nové Ukrajiny, symbol boje naší země za evropskou budoucnost,“ zdůraznil Porošenko. Podle Tuska dohoda nejen přináší hospodářské výhody Ukrajině i EU, ale má také „velký geopolitický význam“.

EU a Ukrajina začaly v lednu prozatímně uplatňovat podmínky rozsáhlé obchodní dohody, která je součástí asociační dohody podepsané v roce 2014. Podle představitelů EU vzrostl od září 2015 do srpna letošního roku ukrajinský export do Unie o 5,2 procenta ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku; také většina zemí osmadvacítky vyváží nyní na Ukrajinu víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úbytek nerozhodnutých mandátů živí polarizaci americké politiky

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
před 1 hhodinou

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 2 hhodinami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 3 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA v Iráku ztratily tankovací letoun. Sestřelení vyloučily

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou ani se spojeneckou palbou.
před 9 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...