Nizozemsko napíná Ukrajinu, zda podpoří její užší spolupráci s EU

Nizozemská vláda hledá způsob, jak podpořit asociační dohodu Evropské unie s Ukrajinou, i když ji v právně nezávazném referendu Nizozemci na jaře odmítli. Dohoda by rušila celní bariéry a mimo jiné podpořila evropské investice na Ukrajině. Pomohla by například českým vývozcům.

Nizozemská vláda požádala tamní parlament, jestli by mohla dostat více času na vyřešení situace kolem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Dohodu odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a vláda premiéra Marka Rutteho slíbila, že výsledek zohlední. Od poslanců na to dostala čas do začátku listopadu.

Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Nesouhlas vyslovilo na jaře přes šedesát procent hlasujících, k urnám přišlo přes třicet procent oprávněných voličů.

Premiér Rutte řekl, že jeho vláda bude nejspíš muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou, pokud nezíská chybějící podporu. Případný krach smlouvy označil přitom za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu.

Ministr zahraničí Bert Koenders v dopise parlamentu uvedl, že se vláda chce pokusit dojednat do 15. prosince s opozičními stranami, ostatními unijními státy i Ukrajinou dokument, jenž by tomuto kroku zabránil a jejž by podepsali lídři zemí EU.

Dokument by měl stanovit, že asociační dohoda negarantuje Ukrajině členství v EU a neznamená žádné bezpečnostní garance ze strany Unie. Ukrajinci by také nezískali automatický přístup k zaměstnání v EU a dohoda by neměla členské státy zavazovat k finanční podpoře Ukrajiny.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinské zboží by se snáze dostalo na evropský trh

Asociační dohoda, která se skládá z politické a ekonomické části, spočívá v navázání užších politických, bezpečnostních a obchodních vazeb s Kyjevem. Po Ukrajině požaduje reformy vázané na pomoc a otevření trhu EU.

V politické části se Ukrajina zavázala k reformám veřejné správy, justice, prosazování práva, ochrany spotřebitelů, průmyslového rozvoje, sociálního rozvoje či životního prostředí, k reformám energetiky či dopravy. Dohoda dává důraz na právní stát, demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, fungující tržní ekonomiku či boj proto korupci.

Ekonomická část dohody ruší většinu celních bariér. Podle Evropské komise má ve střednědobém horizontu znamenat asi šestiprocentní zvýšení ukrajinského hrubého domácího produktu. Napomoci by také měla sbližování ukrajinských a unijních norem, obchodních standardů a podnikatelského prostředí. Tím by měla podpořit příliv investic na Ukrajinu a zjednodušit přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Ukrajina by měla v prvních letech po podepsání dohody obdržet 1,6 miliardy eur jako přímou půjčku z rozpočtů EU a 1,4 miliardy v přímých grantech. Dalších osm miliard eur by mělo směřovat skrze Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a dodatečné 3,5 miliardy skrze investiční mechanismus Evropské politiky sousedství.

Dohromady se tedy jedná o zhruba 14,5 miliard eur (400 miliard korun), avšak pouze 1,4 miliardy eur (40 miliard korun) bude mít charakter nevratné pomoci. Zbytek je v podobě úvěrů.

Politická část byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně platí od listopadu 2014. Ekonomickou částí se obě strany dohody řídí od počátku letošního roku. Její provádění v současnosti zahrnuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci.

  • Česká republika je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem. Po případném uzavření dohody by mělo podle analýzy vlády z června 2014 dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně. Český rozpočet podle propočtů Generálního ředitelství cel na ušlém clu přijde zhruba o třináct milionů korun.
  • Vývoz České republiky by jen na základě změn v úrovni cel měl vzrůst o miliardu korun za rok. Dopady dohody s Ukrajinou jsou podle analýzy z makroekonomického hlediska omezené, a to především z důvodu již existujících obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, které stanovují relativně nízké celní sazby.
  • Díky odstranění i dalších bariér spojených s vývozem by si čeští exportéři na Ukrajinu podle analýzy vlády mohli dodatečně přijít na devět set milionů korun ročně. U ukrajinských vývozců to má být 1,2 miliardy korun.
  • Celkově mají unijní dohody s Ukrajinou přispět české ekonomice k dlouhodobému navýšení hrubého domácího produktu o dvě miliardy korun ročně, což odpovídá 0,05 procenta, a vytvoření zhruba 1700 pracovních míst. Mnohem zásadnější přínos budou mít pro ukrajinské hospodářství, kde by HDP mělo vzrůst o 5,3 procenta a vznikne 800 tisíc pracovních míst, tvrdí vládní dokument.
  • Údaje Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český export za leden až květen zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy. Víc než polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, významný je například také export chemikálií. Dovoz z Ukrajiny se o něco snížil, celkový obrat ale narostl téměř o pět procent na více než patnáct miliard korun. Kromě prozatímního plnění asociační dohody se na tomto výsledku podepsala i jistá stabilizace ukrajinské ekonomiky.
  • Zdroje: ČTK, Úřad vlády, Business Info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 57 mminutami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 5 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...