Nizozemsko napíná Ukrajinu, zda podpoří její užší spolupráci s EU

Nizozemská vláda hledá způsob, jak podpořit asociační dohodu Evropské unie s Ukrajinou, i když ji v právně nezávazném referendu Nizozemci na jaře odmítli. Dohoda by rušila celní bariéry a mimo jiné podpořila evropské investice na Ukrajině. Pomohla by například českým vývozcům.

Nizozemská vláda požádala tamní parlament, jestli by mohla dostat více času na vyřešení situace kolem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Dohodu odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a vláda premiéra Marka Rutteho slíbila, že výsledek zohlední. Od poslanců na to dostala čas do začátku listopadu.

Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Nesouhlas vyslovilo na jaře přes šedesát procent hlasujících, k urnám přišlo přes třicet procent oprávněných voličů.

Premiér Rutte řekl, že jeho vláda bude nejspíš muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou, pokud nezíská chybějící podporu. Případný krach smlouvy označil přitom za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu.

Ministr zahraničí Bert Koenders v dopise parlamentu uvedl, že se vláda chce pokusit dojednat do 15. prosince s opozičními stranami, ostatními unijními státy i Ukrajinou dokument, jenž by tomuto kroku zabránil a jejž by podepsali lídři zemí EU.

Dokument by měl stanovit, že asociační dohoda negarantuje Ukrajině členství v EU a neznamená žádné bezpečnostní garance ze strany Unie. Ukrajinci by také nezískali automatický přístup k zaměstnání v EU a dohoda by neměla členské státy zavazovat k finanční podpoře Ukrajiny.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinské zboží by se snáze dostalo na evropský trh

Asociační dohoda, která se skládá z politické a ekonomické části, spočívá v navázání užších politických, bezpečnostních a obchodních vazeb s Kyjevem. Po Ukrajině požaduje reformy vázané na pomoc a otevření trhu EU.

V politické části se Ukrajina zavázala k reformám veřejné správy, justice, prosazování práva, ochrany spotřebitelů, průmyslového rozvoje, sociálního rozvoje či životního prostředí, k reformám energetiky či dopravy. Dohoda dává důraz na právní stát, demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, fungující tržní ekonomiku či boj proto korupci.

Ekonomická část dohody ruší většinu celních bariér. Podle Evropské komise má ve střednědobém horizontu znamenat asi šestiprocentní zvýšení ukrajinského hrubého domácího produktu. Napomoci by také měla sbližování ukrajinských a unijních norem, obchodních standardů a podnikatelského prostředí. Tím by měla podpořit příliv investic na Ukrajinu a zjednodušit přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Ukrajina by měla v prvních letech po podepsání dohody obdržet 1,6 miliardy eur jako přímou půjčku z rozpočtů EU a 1,4 miliardy v přímých grantech. Dalších osm miliard eur by mělo směřovat skrze Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a dodatečné 3,5 miliardy skrze investiční mechanismus Evropské politiky sousedství.

Dohromady se tedy jedná o zhruba 14,5 miliard eur (400 miliard korun), avšak pouze 1,4 miliardy eur (40 miliard korun) bude mít charakter nevratné pomoci. Zbytek je v podobě úvěrů.

Politická část byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně platí od listopadu 2014. Ekonomickou částí se obě strany dohody řídí od počátku letošního roku. Její provádění v současnosti zahrnuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci.

  • Česká republika je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem. Po případném uzavření dohody by mělo podle analýzy vlády z června 2014 dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně. Český rozpočet podle propočtů Generálního ředitelství cel na ušlém clu přijde zhruba o třináct milionů korun.
  • Vývoz České republiky by jen na základě změn v úrovni cel měl vzrůst o miliardu korun za rok. Dopady dohody s Ukrajinou jsou podle analýzy z makroekonomického hlediska omezené, a to především z důvodu již existujících obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, které stanovují relativně nízké celní sazby.
  • Díky odstranění i dalších bariér spojených s vývozem by si čeští exportéři na Ukrajinu podle analýzy vlády mohli dodatečně přijít na devět set milionů korun ročně. U ukrajinských vývozců to má být 1,2 miliardy korun.
  • Celkově mají unijní dohody s Ukrajinou přispět české ekonomice k dlouhodobému navýšení hrubého domácího produktu o dvě miliardy korun ročně, což odpovídá 0,05 procenta, a vytvoření zhruba 1700 pracovních míst. Mnohem zásadnější přínos budou mít pro ukrajinské hospodářství, kde by HDP mělo vzrůst o 5,3 procenta a vznikne 800 tisíc pracovních míst, tvrdí vládní dokument.
  • Údaje Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český export za leden až květen zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy. Víc než polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, významný je například také export chemikálií. Dovoz z Ukrajiny se o něco snížil, celkový obrat ale narostl téměř o pět procent na více než patnáct miliard korun. Kromě prozatímního plnění asociační dohody se na tomto výsledku podepsala i jistá stabilizace ukrajinské ekonomiky.
  • Zdroje: ČTK, Úřad vlády, Business Info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

„Odlidštění Palestinců“ a dvojí metr. Trest smrti v Izraeli budí vášně

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.
před 54 mminutami

Trump kritizoval papeže

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příznivci maďarské opozice slavili vítězství ve volbách

V ulicích maďarského hlavního města Budapešti v noci na pondělí oslavovali příznivci opoziční strany Tisza vítězství v tamních parlamentních volbách. Uvádí to agentura Reuters a stanice BBC. Maďarská opozice čekala na vítězství v parlamentních volbách šestnáct let. Někteří příznivci opozice se obávali, že se změny vlády v zemi, kde měl mnoho let jasnou převahu premiér Viktor Orbán, nedočkají.
před 2 hhodinami

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...