Nizozemsko napíná Ukrajinu, zda podpoří její užší spolupráci s EU

Nizozemská vláda hledá způsob, jak podpořit asociační dohodu Evropské unie s Ukrajinou, i když ji v právně nezávazném referendu Nizozemci na jaře odmítli. Dohoda by rušila celní bariéry a mimo jiné podpořila evropské investice na Ukrajině. Pomohla by například českým vývozcům.

Nizozemská vláda požádala tamní parlament, jestli by mohla dostat více času na vyřešení situace kolem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Dohodu odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a vláda premiéra Marka Rutteho slíbila, že výsledek zohlední. Od poslanců na to dostala čas do začátku listopadu.

Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Nesouhlas vyslovilo na jaře přes šedesát procent hlasujících, k urnám přišlo přes třicet procent oprávněných voličů.

Premiér Rutte řekl, že jeho vláda bude nejspíš muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou, pokud nezíská chybějící podporu. Případný krach smlouvy označil přitom za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu.

Ministr zahraničí Bert Koenders v dopise parlamentu uvedl, že se vláda chce pokusit dojednat do 15. prosince s opozičními stranami, ostatními unijními státy i Ukrajinou dokument, jenž by tomuto kroku zabránil a jejž by podepsali lídři zemí EU.

Dokument by měl stanovit, že asociační dohoda negarantuje Ukrajině členství v EU a neznamená žádné bezpečnostní garance ze strany Unie. Ukrajinci by také nezískali automatický přístup k zaměstnání v EU a dohoda by neměla členské státy zavazovat k finanční podpoře Ukrajiny.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinské zboží by se snáze dostalo na evropský trh

Asociační dohoda, která se skládá z politické a ekonomické části, spočívá v navázání užších politických, bezpečnostních a obchodních vazeb s Kyjevem. Po Ukrajině požaduje reformy vázané na pomoc a otevření trhu EU.

V politické části se Ukrajina zavázala k reformám veřejné správy, justice, prosazování práva, ochrany spotřebitelů, průmyslového rozvoje, sociálního rozvoje či životního prostředí, k reformám energetiky či dopravy. Dohoda dává důraz na právní stát, demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, fungující tržní ekonomiku či boj proto korupci.

Ekonomická část dohody ruší většinu celních bariér. Podle Evropské komise má ve střednědobém horizontu znamenat asi šestiprocentní zvýšení ukrajinského hrubého domácího produktu. Napomoci by také měla sbližování ukrajinských a unijních norem, obchodních standardů a podnikatelského prostředí. Tím by měla podpořit příliv investic na Ukrajinu a zjednodušit přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Ukrajina by měla v prvních letech po podepsání dohody obdržet 1,6 miliardy eur jako přímou půjčku z rozpočtů EU a 1,4 miliardy v přímých grantech. Dalších osm miliard eur by mělo směřovat skrze Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a dodatečné 3,5 miliardy skrze investiční mechanismus Evropské politiky sousedství.

Dohromady se tedy jedná o zhruba 14,5 miliard eur (400 miliard korun), avšak pouze 1,4 miliardy eur (40 miliard korun) bude mít charakter nevratné pomoci. Zbytek je v podobě úvěrů.

Politická část byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně platí od listopadu 2014. Ekonomickou částí se obě strany dohody řídí od počátku letošního roku. Její provádění v současnosti zahrnuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci.

  • Česká republika je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem. Po případném uzavření dohody by mělo podle analýzy vlády z června 2014 dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně. Český rozpočet podle propočtů Generálního ředitelství cel na ušlém clu přijde zhruba o třináct milionů korun.
  • Vývoz České republiky by jen na základě změn v úrovni cel měl vzrůst o miliardu korun za rok. Dopady dohody s Ukrajinou jsou podle analýzy z makroekonomického hlediska omezené, a to především z důvodu již existujících obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, které stanovují relativně nízké celní sazby.
  • Díky odstranění i dalších bariér spojených s vývozem by si čeští exportéři na Ukrajinu podle analýzy vlády mohli dodatečně přijít na devět set milionů korun ročně. U ukrajinských vývozců to má být 1,2 miliardy korun.
  • Celkově mají unijní dohody s Ukrajinou přispět české ekonomice k dlouhodobému navýšení hrubého domácího produktu o dvě miliardy korun ročně, což odpovídá 0,05 procenta, a vytvoření zhruba 1700 pracovních míst. Mnohem zásadnější přínos budou mít pro ukrajinské hospodářství, kde by HDP mělo vzrůst o 5,3 procenta a vznikne 800 tisíc pracovních míst, tvrdí vládní dokument.
  • Údaje Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český export za leden až květen zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy. Víc než polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, významný je například také export chemikálií. Dovoz z Ukrajiny se o něco snížil, celkový obrat ale narostl téměř o pět procent na více než patnáct miliard korun. Kromě prozatímního plnění asociační dohody se na tomto výsledku podepsala i jistá stabilizace ukrajinské ekonomiky.
  • Zdroje: ČTK, Úřad vlády, Business Info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 2 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 8 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 13 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 14 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...